§ 1500 OZ – Je-li povoláno několik dědiců a podíly nejsou určeny
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1500 · Občanské právo
Stručně: OZ § 1500 stanoví pravidla pro rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců v případě, kdy zůstavitel neurčil podíly nebo když určené podíly nevyčerpávají celou pozůstalost.
§ 1500
(1) Je-li povoláno několik dědiců a podíly nejsou určeny, mají právo na pozůstalost rovným dílem.
(2) Je-li povoláno několik dědiců tak, že jsou všem určeny podíly, ale pozůstalost není vyčerpána, mají právo na zbylou část pozůstalosti zákonní dědicové. Toto právo zákonní dědicové nemají, zůstavil-li zůstavitel povolaným dědicům zřejmě celou pozůstalost, byť i při výčtu podílů nebo věcí něco přehlédl.
OZ § 1500 stanoví pravidla pro rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců v případě, kdy zůstavitel neurčil podíly nebo když určené podíly nevyčerpávají celou pozůstalost.
Co to znamená v praxi
Neurčené podíly: Pokud zůstavitel povolá více dědiců, ale nestanoví, jaké podíly mají dostat, rozdělí se pozůstalost mezi ně rovným dílem.
Nevyčerpaná pozůstalost: Jestliže zůstavitel určí podíly všem povolaným dědicům, ale tyto podíly nepokrývají celou pozůstalost, připadne zbylá část zákonným dědicům.
Zjevná vůle zůstavitele: Pokud je zřejmé, že zůstavitel chtěl povolaným dědicům odkázat celou pozůstalost, i když se při určování podílů nebo výčtu věcí spletl a pozůstalost není formálně vyčerpána, zákonní dědicové na zbylou část právo nemají.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi situací, kdy zůstavitel podíly vůbec neurčil, a situací, kdy je určil, ale pozůstalost není vyčerpána.
Při výkladu je klíčové posoudit, zda zůstavitel zjevně zamýšlel odkázat celou pozůstalost povolaným dědicům, i když se dopustil chyby.