Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1505 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1505 občanského zákoníku upravuje, kdy dědic nemá právo na přírůstek k dědickému podílu a jak se rozděluje uvolněný podíl, pokud jsou někteří dědici povoláni s podílem a jiní bez určení podílu.
§ 1505
(1) Právo na přírůstek nemá ten, komu byl zůstaven určitý dědický podíl.
(2) Jsou-li někteří dědici povoláni s podílem a další bez takového určení, přiroste uvolněný podíl těm, kteří jsou povoláni bez podílu.
Paragraf 1505 občanského zákoníku upravuje, kdy dědic nemá právo na přírůstek k dědickému podílu a jak se rozděluje uvolněný podíl, pokud jsou někteří dědici povoláni s podílem a jiní bez určení podílu.
Co to znamená v praxi
Pokud vám zůstavitel v závěti určil konkrétní dědický podíl (např. „jednu třetinu dědictví“), nemáte právo na to, aby se váš podíl zvětšil o část, kterou by zdědil jiný dědic, který dědit nemůže.
Jestliže jsou někteří dědici povoláni s přesně určeným podílem (např. „Panu A odkazuji 1/4 dědictví“) a jiní bez takového určení (např. „Pan B a Paní C jsou dědici“), pak uvolněný podíl (tj. podíl dědice, který nedědí) připadne těm dědicům, kteří neměli svůj podíl v závěti přesně určen.
Tento paragraf se týká situací, kdy se uvolní dědický podíl (např. dědic odmítne dědictví, zemře před zůstavitelem a nemá náhradníka, nebo je nezpůsobilý dědit).
Na co si dát pozor
Zůstavitel by měl v závěti jasně formulovat, zda a jak se má naložit s uvolněnými podíly, aby předešel nejasnostem a sporům mezi dědici.
Pokud zůstavitel chce, aby i dědic s určeným podílem mohl získat přírůstek, musí to v závěti výslovně uvést, jinak se uplatní pravidlo, že právo na přírůstek nemá.