§ 1506 občanský zákoník – Přechod omezení spojených s uvolněným podílem
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf § 1506 občanského zákoníku stanoví, že pokud na někoho přejde uvolněný dědický podíl, přecházejí na něj i omezení, která se k tomuto podílu vážou, ledaže zůstavitel určil jinak nebo to vyplývá z povahy věci. (§ 1506 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel
- Judikatura: na § 1506 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
S uvolněným dědickým podílem přecházejí na toho, komu přiroste, omezení s ním spojená, ledaže zůstavitel projevil vůli, že se tato omezení vztahují jedině k osobě povolaného dědice, anebo plyne-li to z povahy věci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dědický podíl, který byl zatížen nějakým omezením (např. povinností něco vykonat, nebo zákazem s majetkem nakládat), přejde na jiného dědice (např. náhradníka nebo v rámci přírůstku), přejde s ním i toto omezení.
- Zůstavitel může ve své závěti výslovně uvést, že se dané omezení vztahuje pouze na původně povolaného dědice a na nového dědice již nikoli.
- Omezení nemusí přejít na nového dědice také tehdy, pokud to vyplývá z povahy samotného omezení (např. pokud bylo omezení vázáno na osobní vlastnosti původního dědice).
Na co si dát pozor
- Zůstavitel by měl v závěti jasně formulovat, zda se omezení vážící se k dědickému podílu mají vztahovat i na případné náhradníky nebo jiné osoby, na které podíl přejde.
- Je důležité rozlišovat mezi omezeními, která jsou objektivně spojená s dědickým podílem, a těmi, která jsou výhradně vázána na osobu původního dědice.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1506
Jak soudy aplikují § 1506
Je přesvědčen, že „pravidla o přirůstání uvolněných podílů dle § 1504 (až § 1506) o. z. by měla být aplikována i při povolání několika dědiců (spoludědiců) k určité části pozůstalosti (k určitému dílu), a to z důvodů, že pouze a jen v takovém případě je možné zohlednit skutečnou vůli zůstavitele, že se jedná v praxi o velmi časté případy (a nemusí se jednat jen o přidělení konkrétních věcí několika dědicům dohromady, ale i o povolání několika dědiců …