§ 1712 občanský zákoník – Následky opožděné přihlášky pohledávky
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1712 občanského zákoníku stanoví, že věřitel, který v určené lhůtě nepřihlásí svou pohledávku, nemá právo na její uhrazení od dědice, pokud je pozůstalost vyčerpána úhradou pohledávek, které ohlášeny byly. Toto pravidlo však neplatí, pokud dědic o pohledávce věděl, nebo je-li pohledávka zajištěna zástavním či jiným věcným právem k věci z pozůstalosti. (§ 1712 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dědic
- Judikatura: na § 1712 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije,
a) prokáže-li věřitel, že dědic věděl o pohledávce, nebo
b) zajišťuje-li pohledávku věřitele zástavní nebo jiné věcné právo k věci náležející do pozůstalosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věřitelé by měli aktivně sledovat dědická řízení a včas přihlašovat své pohledávky, aby neztratili nárok na jejich uhrazení.
- Dědic může být povinen uhradit i nepřihlášenou pohledávku, pokud o ní prokazatelně věděl.
- Pohledávky zajištěné například zástavním právem k nemovitosti v pozůstalosti jsou chráněny i bez včasného přihlášení.
- Pokud dědic neví o pohledávce a pozůstalost je vyčerpána úhradou ohlášených pohledávek, věřitel, který se nepřihlásil, nemá nárok na uhrazení.
Na co si dát pozor
- Věřitelé by si měli ověřit, zda dědic o jejich pohledávce věděl, pokud ji nepřihlásili včas.
- Dědici by měli být obezřetní a zjišťovat si informace o případných dluzích zůstavitele, i když nejsou oficiálně přihlášeny.
- V případě zajištěných pohledávek je důležité si uvědomit, že jejich uhrazení může být vymahatelné i po vyčerpání pozůstalosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1712
Jak soudy aplikují § 1712
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena („zhodnocení dopadů § 1712 o. z., resp. § 792 Civil Code na existenci pohledávky“), a zejména na vyřešení otázky procesního práva („konkrétně otázky důsledků omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“).
Uplatnění uvedeného práva rovněž snižuje odpovědnost dědice (dědiců) za splnění odkazů (viz § 1630 a § 1631 o. z.) a dává dědici (dědicům) právo navrhnout vyhledání dluhů zůstavitele (§ 1711 a § 1712 o. z.). Na druhé straně je třeba mít na zřeteli, že věřitelé - jelikož nejsou účastníky dědického řízení - nejsou vázáni v dědickém řízení stanovenou obvyklou cenou pozůstalosti či obvyklou cenou dědického podílu (bude-li prokázána jiná „obvyklá“ cena majetku zůstavitele, může být zvýšena odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele). 10/ Veškeré tyto principy …