§ 1719
§ 1719 občanský zákoník – Odpovědnost zcizitele za pravost dědického práva
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1719 občanského zákoníku stanoví, že ten, kdo prodá nebo jinak převede své dědické právo (zcizitel), odpovídá kupujícímu (nabyvateli) za to, že jeho dědické právo je skutečné a takové, jak ho popsal. Pokud nabyvatel utrpí kvůli nepravosti dědického práva škodu, zcizitel mu ji musí nahradit. (§ 1719 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Zcizitel dědictví odpovídá nabyvateli za pravost svého dědického práva, jak je udal. Utrpí-li nabyvatel škodu, zcizitel ji nahradí podle části čtvrté tohoto zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se ukáže, že dědické právo, které zcizitel převedl, nebylo platné nebo bylo jiné, než jak zcizitel uvedl, nabyvatel má právo na náhradu škody.
- Zcizitel je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu vznikla v důsledku nepravosti dědického práva.
- Náhrada škody se řídí obecnými pravidly pro náhradu škody, která jsou obsažena v části čtvrté občanského zákoníku.
Na co si dát pozor
- Zcizitel odpovídá za pravost svého dědického práva tak, jak ho nabyvateli sdělil.
- Odpovědnost zcizitele se týká pouze pravosti dědického práva, nikoli například hodnoty dědictví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Právní otázky
6