§ 468 občanský zákoník – Trvání opatrovnictví po zániku funkce opatrovníka
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 468 stanoví, že opatrovnictví nezaniká smrtí nebo odvoláním opatrovníka, ale přechází na veřejného opatrovníka, dokud soud nejmenuje nového. Pokud zemře váš opatrovník, opatrovnictví automaticky nekončí. (§ 468 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 468 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka podle jiného zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zemře váš opatrovník, opatrovnictví automaticky nekončí.
- Pokud je váš opatrovník odvolán, opatrovnictví automaticky nekončí.
- V takových případech se vaším opatrovníkem stane veřejný opatrovník, dokud soud neschválí nového.
- Tím je zajištěno, že o vás bude vždy postaráno a vaše zájmy budou chráněny.
Příklad
Paní Nováková je opatrovnicí svého syna Petra. Paní Nováková náhle zemře. Podle § 468 se opatrovníkem Petra stává veřejný opatrovník, dokud soud neschválí nového opatrovníka.
Na co si dát pozor
- Tento paragraf zajišťuje kontinuitu opatrovnictví, aby nedošlo k situaci, kdy by opatrovanec zůstal bez ochrany.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 468
Jak soudy aplikují § 468
Závěrem odvolací soud poukázal na to, že v mezidobí veřejným opatrovníkem opatrovance bude ze zákona (§ 468 o.z.) obec B., avšak jen po dobu, než bude opatrovanci jmenován nový opatrovník.
Soud měl za prokázané, že v roce 2007 bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví po zůstavitelce, v jehož průběhu byli dědicové neznámí nebo neznámého pobytu vyrozuměni o svém dědickém právu vyhláškou ve smyslu § 468 občanského zákoníku s tím, že pokud o sobě nedají v určené lhůtě vědět, při projednání dědictví se k nim nepřihlíží.