2 As 79/2019 — Nejvyšší správní soud

30 A 29/2024- 34 - text  6 30 A 29/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: V. E. zastoupený advokátkou JUDr. Kateřinou Tomkovou, sídlem Biskoupky 33, Ivančice proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj sídlem Moravské nám. 1/1, Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se návrhem doručeným žalovanému dne 6. 12. 2023 a později doplněným podáními ze dne 26. 1. 2024 a 28. 2. 2024 domáhal toho, aby žalovaný zapsal k pozemku p. č. X zapsaném na listu vlastnictví č. X pro k. ú. X, obec X (dále jen „dotčený pozemek“), poznámku podle § 23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 240/2022 Sb. (dále jen „katastrální zákon“) o tom, že o dotčeném pozemku je vedeno dědické řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 58 D 1939/2011. 2. Žalovaný opakovaně vyzval žalobce k upřesnění návrhu a k přeložení žaloby (s potvrzením o jejím podání u soudu), na jejímž základě má být poznámka zapsána. Žalobce setrval na tom, že žalobou odůvodňující zápis poznámky je žádost o projednání pozůstalosti o aktivech, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti ve věci dědictví po matce žalobce v dědickém řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 58 D 1939/2011. 3. Přípisem ze dne 15. 3. 2024 oznámil žalovaný žalobci, že zápis neprovede z důvodu, že nebyly předloženy doklady zakládající důvod zápisu poznámky, neboť na základě žádosti o projednání pozůstalosti o nově objevených aktivech pozůstalosti nelze poznámku podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona zapsat. 4. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 23. 3. 2024 se žalobce domáhá toho, aby soud uložil žalovanému, aby zapsal k dotčenému pozemku poznámku o tom, že je o něm vedeno u Městského soudu v Brně dědické řízení pod sp. zn. 58 D 1939/2011. 5. Žalobce poukázal na svoji argumentaci použitou již v podáních adresovaných žalovanému. Zopakoval, že žádost o dodatečné projednání pozůstalosti o nově objevených aktivech pozůstalosti podle § 193 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 414/2023 Sb. (dále jen „ZZŘS“) představuje žalobu sui generis ve smyslu § 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Z § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona neplyne, že by bylo možné zapsat poznámku pouze v případech, kdy byla podána určovací žaloba. Žalovaný proto byl povinen zapsat poznámku do katastru nemovitostí podle návrhu žalobce. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť má za to, že jeho postup nebyl nezákonný. Setrval na stanovisku, že žalobcem podaná žádost o dodatečné projednání nově objevených aktiv pozůstalosti po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti není žalobou ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. ani žalobou sui generis, jak tvrdí žalobce, neboť jejím předmětem není úprava dvoustranných právních poměrů mezi účastníky soudního řízení (žalobcem a žalovaným); ostatně v pozůstalostním řízení ani není žádný z účastníků označen jako žalovaný. ZZŘS rozlišuje terminologicky mezi návrhem a žalobou, přičemž pro podání, na základě něhož lze zahájit řízení o projednání nově objevených aktiv pozůstalosti podle § 193 odst. 2 ZZŘS, používá pouze termín žádost, která ale nemusí splňovat požadavky na návrh ani žalobu. Splnění procesních podmínek a vymezení soudního přezkumu 7. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 82 s. ř. s.) a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 8. Pokud jde o vyčerpání jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy (§ 85 s. ř. s), katastrální zákon ani obecné právní předpisy o správním řízení neupravují prostředky, které by žalobce mohl využít ke své ochraně nebo nápravě tvrzeného nezákonného zásahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2010, čj. 4 Aps 2/2010-44, č. 2339/2011 Sb. NSS). Žaloba je proto přípustná. 9. Ve věci samé rozhodl soud bez jednání. Žalobce i žalovaný s tímto postupem vyslovili výslovný souhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dokazování soud neprováděl, neboť vycházel z obsahu správního spisu, o jehož obsahu stejně jako o základních skutkových okolnostech věci není mezi účastníky sporu. 10. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Posouzení žaloby 11. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2012, čj. 4 Aps 4/2011-68, č. 2600/2012 Sb. NSS, se „soudní ochrany proti provedení či neprovedení poznámky do katastru nemovitostí […] lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s.“ Byť tento závěr vyslovil Nejvyšší správní soud při výkladu zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze jej bezpochyby vztáhnout i na totožný institut poznámky podle § 23 katastrálního zákona. Žalobce tedy k ochraně proti tvrzené nezákonnosti využil správný žalobní typ. 12. Podle § 82 s. ř. s. platí, že každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 13. Jak uvádí ustálená judikatura správních soudů, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je důvodná, jsou-li kumulativně splněny podmínky plynoucí z § 82 s. ř. s. blíže vymezené v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS. Podle něj žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo přímo proti němu zasaženo (5. podmínka). Je-li žaloba důvodná, soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky, anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem (§ 87 odst. 2 věta první s. ř. s.). 14. Jak již bylo uvedeno, neprovedení zápisu poznámky do katastru nemovitostí je zásahem, který z hlediska formy ani obsahu není rozhodnutím správního orgánu. Soud se proto zabýval primárně otázkou zákonnosti postupu žalovaného. 15. Podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona se k nemovitosti zapisuje poznámka o podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu. Předmětem sporu mezi žalobcem a žalovaným je pouze právní otázka, zda se citované ustanovení vztahuje i na žádost o dodatečné projednání pozůstalosti o nově objevených aktivech pozůstalosti podle § 193 odst. 2 ZZŘS. 16. Komentářová literatura k § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona uvádí: „Poznámka se zapisuje na základě žalobního návrhu, který byl doručen soudu v případě, že je žalováno na nahrazení projevu vůle, na vydání konstitutivního rozhodnutí, o určení existence či neexistence práva nebo o určení, zda právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené, za předpokladu, že nejde o žalobu, podle které by se zapisovala poznámka spornosti. Mezi žaloby, které směřují k vydání rozhodnutí, kterým vzniká, mění se nebo zaniká právo (konstitutivní rozhodnutí), příkladmo patří vypořádání společného jmění manželů (§ 765 odst. 2 obč. zák.), zřízení věcného břemene bydlení pozůstalému manželovi (§ 767 odst. 2 obč. zák.), zrušení věcného břemene bydlení jednomu z rozvedených manželů (§ 768 odst. 1 obč. zák.), zřízení věcného břemene bydlení jednomu z rozvedených manželů (§ 768 odst. 2 obč. zák.), zřízení nezbytné cesty (§ 1029 odst. 2 obč. zák.), přikázání pozemku do vlastnictví zřizovatele stavby (§ 1086 odst. 2 obč. zák.), žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1143 obč. zák.), změna určení podílu na společných částech věci u bytového spoluvlastnictví (§ 1162 obč. zák.), zrušení účasti spoluvlastníka v přídatném spoluvlastnictví a přikázání jeho podílu (§ 1228 obč. zák.), zkráce