§ 9 vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství – (dodatkový odvod)
Vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství · 91/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 9 vyhlášky 91/1965 zavádí tzv. dodatkový odvod, což je finanční nástroj, který má podniky motivovat k tomu, aby při vysokých ziscích posilovaly své rezervy a rozvojové fondy, a zároveň bránit nežádoucímu růstu mezd. Pokud průměrná roční mzda v podniku (včetně podílů na zisku) překročí určitou stanovenou úroveň, musí podnik zaplatit dodatkový odvod. (§ 9 zákona č. 91/1965 Sb., vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: (dodatkový odvod)
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…je v podnicích, v nichž se zavádí nová soustava řízení v roce 1966, pro období 3 let celková roční průměrná mzda dosažená v nich za rok 1965“
- Odkazuje na: § 10, § 4
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/1965 Sb.
(1) Dodatkový odvod se uplatňuje jako nástroj ekonomického působení na podniky, aby při odůvodněné vysoké tvorbě hrubého důchodu nebo zisku používaly vytvářených prostředků v dostatečné míře na posílení svých rezervních a účelových fondů zabezpečujících další rozvoj výroby a nepřipustily nežádoucí vývoj mezd.
(2) Podnik je povinen provést dodatkový odvod, jestliže celková průměrná roční mzda včetně podílů na hospodářských výsledcích překročí v jednotlivých letech úroveň stanovenou v § 10 ve srovnání s výchozí průměrnou mzdou. Dodatkový odvod se provádí z fondu pracujících (fondu odměn) do rezervy nadřízeného ústředního orgánu (krajského národního výboru).
(3) Výchozí průměrnou mzdou je v podnicích, v nichž se zavádí nová soustava řízení v roce 1966, pro období 3 let celková roční průměrná mzda dosažená v nich za rok 1965. Do průměrné mzdy se nezapočítávají osobní výdaje podle § 4 odst. 2 písm. e).
(4) Příslušné ústřední orgány a krajské národní výbory upraví po projednání se Státní bankou československou (dále jen „banka“) výchozí průměrnou mzdu podle předchozího odstavce pro jednotlivé podniky vyloučením vlivu nezasloužených prostředků a neodůvodněného překročení mzdových fondů. V nutném rozsahu ji mohou upravit z důvodu podstatných organizačních změn nebo z jiných závažných důvodů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud průměrná roční mzda v podniku (včetně podílů na zisku) překročí určitou stanovenou úroveň, musí podnik zaplatit dodatkový odvod.
- Tento odvod se platí z fondu pracujících (fondu odměn) a směřuje do rezervy nadřízeného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru.
- Pro výpočet, zda došlo k překročení, se srovnává aktuální průměrná mzda s tzv. výchozí průměrnou mzdou, která je pro období 3 let stanovena jako průměrná mzda dosažená v roce 1965.
- Výchozí průměrnou mzdu mohou příslušné orgány upravit, například vyloučením vlivu nezasloužených prostředků nebo v případě organizačních změn.
Na co si dát pozor
- Podniky musí pečlivě sledovat vývoj průměrné mzdy, aby se vyhnuly povinnosti platit dodatkový odvod.
- Je důležité rozlišovat mezi "osobními výdaji" nezapočítávanými do průměrné mzdy a ostatními složkami mzdy, které se do ní započítávají.
- Možnost úpravy výchozí průměrné mzdy ze strany ústředních orgánů znamená, že podniky nemají vždy plnou kontrolu nad základem pro výpočet odvodu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 3 Zdroj úhrady dodatkového odvodu (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 2 (Zákonné opatření předsednictva České nár)§ 2 (Zákonné opatření předsednictva Slovenské)§ 2 Výše dodatkového odvodu (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 1 Úvodní ustanovení (Nařízení vlády Československé socialisti)