§ 18 zákon o mezinárodním právu soukromém – Pokud strana řízení požádá o uznání cizího rozhodnutí…
Zákon o mezinárodním právu soukromém · 91/2012 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 18 stanoví, že pokud strana řízení požádá o uznání cizího rozhodnutí ve zvláštním řízení podle předpisů Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, soud o tomto uznání rozhodne rozsudkem a nemusí k tomu nařizovat jednání. Pokud existuje přímo použitelný předpis EU nebo mezinárodní smlouva, která umožňuje žádat o uznání cizího rozhodnutí ve zvláštním řízení, soud takovou žádost posoudí. (§ 18 zákona č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 18 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/2012 Sb.
Požádá-li strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, aby o uznání bylo rozhodnuto ve zvláštním řízení, rozhodne soud rozsudkem o uznání. Jednání nemusí nařizovat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud existuje přímo použitelný předpis EU nebo mezinárodní smlouva, která umožňuje žádat o uznání cizího rozhodnutí ve zvláštním řízení, soud takovou žádost posoudí.
- Soud o uznání rozhodne formou rozsudku, což je závazné rozhodnutí.
- Soud má možnost rozhodnout o uznání i bez nařízení jednání, což může zrychlit proces.
- Tento postup se uplatní v případech, kdy předpisy EU nebo mezinárodní smlouvy vyžadují prohlášení vykonatelnosti cizího rozhodnutí (viz § 17).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 18
Jak soudy aplikují § 18
K odvolacím námitkám povinného citoval čl. 45 odst. 1 až 4, čl. 46, čl. 47 odst. 2, čl. 48 a čl. 52 nařízení ve spojení s ustanoveními § 17 a § 18 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS“), a zdůraznil, že smyslem nařízením zavedených institutů odepření uznání a výkonu rozhodnutí vydaném v jiném členském státě EU bylo zajistit ochranu práv na obhajobu dotčené strany, neboť v případě výkonu cizího rozhodnutí není vyžadováno prohlášení vykonatelnosti (čl. 39 Brusel I bis).
Podle § 18 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, požádá-li strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, aby o uznání bylo rozhodnuto ve zvláštním řízení, rozhodne soud rozsudkem o uznání.