§ 20 zákon o mezinárodním právu soukromém – Při posuzování právních poměrů a otázek pro účely výběru…
Zákon o mezinárodním právu soukromém · 91/2012 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 20 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje, že při posuzování právních poměrů a otázek pro účely výběru správného kolizního ustanovení (pravidla, které určí, jaké právo se použije) se zpravidla vychází z českého právního řádu. (§ 20 zákona č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/2012 Sb.
(1) Právní hodnocení určitého právního poměru nebo otázky za účelem vyhledání použitelného kolizního ustanovení pro určení rozhodného práva se zpravidla provádí podle českého právního řádu.
(2) Pokud se má pro určitý právní poměr nebo otázku použít právních ustanovení z více než jednoho právního řádu, je možné při hodnocení těchto ustanovení v souladu s odstavcem 1 přihlédnout také k funkci, kterou tato ustanovení plní v rámci svého právního řádu.
(3) Pokud bylo určeno rozhodné právo pro základní poměr, provádí se zpravidla podle tohoto práva i hodnocení určitého poměru nebo otázky, které jsou spojeny se základním poměrem.
(4) Skutečnosti stanovené v kolizních ustanoveních tohoto zákona pro určení rozhodného práva (hraniční určovatelé) se hodnotí podle českého práva.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se řeší právní situace s mezinárodním prvkem, český soud nebo jiný orgán bude nejprve podle českých pravidel určovat, jaké právo (české nebo zahraniční) se má na danou situaci použít.
- Jestliže se na jeden právní poměr vztahují právní předpisy z více zemí, je možné při jejich hodnocení zohlednit i to, jakou funkci tyto předpisy plní v rámci svého vlastního právního systému.
- Pokud je již určeno, jaké právo se použije pro hlavní (základní) právní poměr, pak se zpravidla podle tohoto práva posuzují i související otázky.
- Faktory, které zákon stanoví pro určení rozhodného práva (např. místo bydliště, místo uzavření smlouvy), se vždy posuzují podle českého práva.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 118 SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ (Zákon o pobytu cizinců na území České re)§ 8 Společná a přechodná ustanovení (Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti )§ 171 Soudní přezkum (Nález Ústavního soudu ze dne 9. prosince)§ 711 Podmínky aktivní legitimace navrhovatele (Nález Ústavního soudu ze dne 28. března )§ 171 Soudní přezkum (Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2)