§ 74 zákon o mezinárodním právu soukromém – Pravomoc
Zákon o mezinárodním právu soukromém · 91/2012 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 74 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje, kdy mají české soudy pravomoc projednávat dědictví, zejména s ohledem na obvyklý pobyt zůstavitele a umístění majetku. České soudy projednají dědictví, pokud měl zemřelý (zůstavitel) v době své smrti obvyklý pobyt v České republice. (§ 74 zákona č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Pravomoc
- Týká se: soud, zůstavitel, dědic, věřitel
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…ciziny, vyrozumí o tom tuzemské dědice a věřitele oznámením, které vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu“
- Judikatura: na § 74 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/2012 Sb.
(1) Pravomoc českých soudů k projednání dědictví je dána, měl-li zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice.
(2) Jde-li o nemovitou věc, která je na území České republiky, je pravomoc českých soudů k projednání dědictví dána výlučně.
(3) Neměl-li zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice, český soud projedná dědictví, které je v České republice, tehdy, jestliže stát, jehož orgán je pravomocný k projednání takového dědictví, ani nevydává dědictví zůstavitelů s obvyklým pobytem v České republice k projednání českým soudům, ani nepřiznává jejich rozhodnutím právní účinky, anebo odmítne-li cizí stát zabývat se dědictvím, nebo se nevyjádří. Českým soudům přísluší vždy rozhodovat o dědictví, které na území České republiky zanechal státní občan České republiky, který měl obvyklý pobyt v cizině, jestliže o to požádá i jen některý z dědiců, který má obvyklý pobyt v České republice.
(4) V případech neuvedených v odstavcích 1 až 3 se český soud omezí na potřebná opatření k zajištění majetku po zůstaviteli.
(5) V případech podle odstavce 4 soud vydá účastníkům na jejich žádost potvrzení o tom, že projednání dědictví nenáleží do pravomoci českých soudů; před jeho vydáním, je-li to důvodné, provede předběžné šetření. Má-li být vydán majetek do ciziny, vyrozumí o tom tuzemské dědice a věřitele oznámením, které vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu; známým účastníkům se toto oznámení doručí.
(6) Ustanovení odstavců 4 a 5 se nepoužije, má-li být majetek nepatrné hodnoty vydán vypraviteli pohřbu nebo určité osobě ve shodě s rozhodným právem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- České soudy projednají dědictví, pokud měl zemřelý (zůstavitel) v době své smrti obvyklý pobyt v České republice.
- Pokud se dědictví týká nemovité věci (např. domu, pozemku) nacházející se v České republice, české soudy mají vždy výlučnou pravomoc k jeho projednání.
- I když zůstavitel neměl obvyklý pobyt v ČR, české soudy mohou projednat dědictví, které je v ČR, pokud cizí stát nespolupracuje (nevydává dědictví, neuznává rozhodnutí) nebo se odmítne dědictvím zabývat.
- České soudy vždy projednají dědictví po českém občanovi s obvyklým pobytem v cizině, pokud o to požádá alespoň jeden dědic s obvyklým pobytem v ČR.
Na co si dát pozor
- Pokud české soudy nemají pravomoc projednat dědictví, omezí se pouze na zajištění majetku po zemřelém.
- V takovém případě mohou na žádost vydat potvrzení, že projednání dědictví nespadá do jejich pravomoci.
- Před vydáním majetku do ciziny soud vyrozumí tuzemské dědice a věřitele.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 74
Jak soudy aplikují § 74
… rozhodnutí odvolacího soudu ovšem vyplývá, že nelze s jistotou tvrdit, že dědické řízení ohledně zůstavitelky nebylo skončeno a na uvedenou situaci tedy není možné aplikovat ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. Soudy ale zřejmě ponechaly stranou skutečnost, že za daného skutkového stavu, v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „ZMPS“), vzhledem k tomu, že se jedná o nemovité věci nacházející se na území České republiky, je k projednání dědictví po zemřelém …
Je toho názoru, že „majetek, nepochybně náležející do dědictví, nebyl v rámci dědického řízení zjištěn úplně, ač dle ust. § 74 odst. 5 zákona č. 91/2012 Sb. mělo být soudem provedeno předběžné šetření ke zjištění veškerého majetku zůstavitele na území ČR a ten měl být sepsán a projednán“, a že odvolací soud „nerozlišuje povinnost soudu k sepisu majetku zůstavitele od jeho projednání“.
Podle ustanovení § 74 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále též jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“), neměl-li zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice, český soud projedná dědictví, které je v České republice, tehdy, jestliže stát, jehož orgán je pravomocný k projednání takového dědictví, ani nevydává dědictví zůstavitelů s obvyklým …
Související
§ 23 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 23 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 51 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o)§ 61 Kázeňská pravomoc (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )§ 37 Pravomoc československých justičních orgánů (Zákon o mezinárodním právu soukromém a p)Řeším dědictví – jak probíhá – postup krok za krokem