§ 51 zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Kázeňská pravomoc
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 51 zákona č. 169/1999 Sb. vymezuje, kdo má pravomoc ukládat kázeňské tresty odsouzeným ve věznicích a kdo rozhoduje o stížnostech proti nim. Kázeňské tresty odsouzeným mohou primárně ukládat generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic. (§ 51 zákona č. 169/1999 Sb., zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kázeňská pravomoc
- Týká se: zaměstnanec
- Judikatura: na § 51 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 169/1999 Sb.
(1) Kázeňskou pravomoc nad odsouzenými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic. Jiní zaměstnanci Vězeňské služby mohou kázeňskou pravomoc vykonávat, pokud k tomu byli zmocněni generálním ředitelem Vězeňské služby nebo s jeho souhlasem ředitelem věznice.
(2) Generální ředitel Vězeňské služby rozhoduje v kázeňském řízení jen o stížnosti proti uložení kázeňského trestu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kázeňské tresty odsouzeným mohou primárně ukládat generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic.
- Generální ředitel Vězeňské služby se zabývá pouze stížnostmi proti uloženým kázeňským trestům, nikoli jejich prvotním ukládáním.
- Další zaměstnanci Vězeňské služby mohou kázeňskou pravomoc vykonávat jen tehdy, pokud k tomu získali zmocnění od generálního ředitele Vězeňské služby nebo s jeho souhlasem od ředitele věznice.
Na co si dát pozor
- Ukládání kázeňských trestů je vyhrazeno pouze určitým osobám nebo těm, kteří k tomu byli výslovně zmocněni.
- Generální ředitel Vězeňské služby má v kázeňském řízení specifickou roli, která se omezuje na rozhodování o stížnostech.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 51
Jak soudy aplikují § 51
Jako příklad určitých pravomocí těchto obžalovaných je mimo jiné i kázeňská pravomoc, uvedená v § 51 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
Jiní zaměstnanci vězeňské služby mohou kázeňskou pravomoc vykonávat, pokud k tomu byli zmocněni generálním ředitelem nebo s jeho souhlasem ředitelem věznice (§ 51 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody). [11] Prostupné skupiny vnitřní diferenciace tvoří systém pozitivní motivace odsouzených.
Jiní zaměstnanci vězeňské služby mohou kázeňskou pravomoc vykonávat, pokud k tomu byli zmocněni generálním ředitelem nebo s jeho souhlasem ředitelem věznice (§ 51 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody).
Související
§ 23 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 23 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 61 Kázeňská pravomoc (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )§ 26 Kázeňská pravomoc (Zákon o služebním poměru policistů zařaz)§ 30 Kázeňská pravomoc (Zákon České národní rady o služebním pom)