§ 76 zákon o mezinárodním právu soukromém – Rozhodné právo
Zákon o mezinárodním právu soukromém · 91/2012 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf stanovuje, že dědické záležitosti se primárně řídí právem státu, kde měl zemřelý (zůstavitel) obvyklý pobyt v době své smrti, ale pokud byl zůstavitel českým občanem a alespoň jeden z dědiců má obvyklý pobyt v České republice, použije se české právo. (§ 76 zákona č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozhodné právo
- Týká se: zůstavitel, dědic
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/2012 Sb.
Právní poměry dědické se řídí právním řádem státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti. Jestliže zůstavitel byl státním občanem České republiky a alespoň jeden z dědiců má v České republice obvyklý pobyt, použije se český právní řád.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Určení rozhodného práva: Pro dědictví se nejčastěji použije právní řád státu, kde měl zemřelý svůj obvyklý pobyt v době úmrtí.
- Výjimka pro české občany: Pokud byl zemřelý českým občanem a zároveň má alespoň jeden z dědiců obvyklý pobyt v České republice, použije se vždy české dědické právo, bez ohledu na to, kde měl zemřelý obvyklý pobyt.
- Důležitost obvyklého pobytu: Klíčovým kritériem pro určení rozhodného práva je obvyklý pobyt zemřelého a v některých případech i dědice.
Na co si dát pozor
- Je třeba pečlivě posoudit, zda zemřelý splňoval podmínku českého občanství a zda alespoň jeden z dědiců má obvyklý pobyt v České republice, neboť to mění aplikovatelné právo.
- Pojem „obvyklý pobyt“ je pro určení rozhodného práva stěžejní a může vyžadovat podrobnější posouzení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 1143 (Zákon občanský zákoník)§ 31 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 3 Rozhodné datum nebo období (Nařízení vlády o podrobnostech registrac)§ 40 Rozhodné období (Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců)§ 33 Dvojí a neurčité státní občanství (Zákon o mezinárodním právu soukromém a p)