Stručně: Paragraf 79 zákona o mezinárodním právu soukromém stanoví podmínky, za kterých se pravomocná dědická rozhodnutí vydaná v cizině uznávají v České republice bez dalšího řízení.
§ 79 Uznání cizích rozhodnutí
Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech dědických, která byla vydána ve státě, v němž měl zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt nebo jehož byl státním občanem, a jde o stát, který vydává dědictví zůstavitelů s obvyklým pobytem v České republice k projednání českým soudům nebo přiznává právní účinky jejich rozhodnutím v těchto věcech, se uznávají bez dalšího řízení, jestliže tomu nebrání pravomoc českých soudů. Nelze uznat cizí rozhodnutí, které by bylo v rozporu s ustanovením § 78.
HLAVA IX
Paragraf 79 zákona o mezinárodním právu soukromém stanoví podmínky, za kterých se pravomocná dědická rozhodnutí vydaná v cizině uznávají v České republice bez dalšího řízení.
Co to znamená v praxi
Pokud zůstavitel zemřel ve státě, kde měl obvyklý pobyt nebo jehož byl občanem, a tento stát uznává česká dědická rozhodnutí nebo předává dědictví k projednání českým soudům, pak se jeho dědické rozhodnutí vydané v tomto státě uzná v ČR automaticky.
Uznání cizího dědického rozhodnutí je možné pouze v případě, že tomu nebrání pravomoc českých soudů.
Cizí dědické rozhodnutí nelze uznat, pokud by bylo v rozporu s ustanovením § 78, které se týká situace, kdy dědictví připadne České republice.
Na co si dát pozor
Uznání cizího rozhodnutí je podmíněno reciprocitou ze strany cizího státu, tj. zda tento stát uznává česká dědická rozhodnutí nebo předává dědictví k projednání českým soudům.
Je třeba ověřit, zda uznání cizího rozhodnutí není v rozporu s pravomocí českých soudů.
Cizí rozhodnutí nesmí být v rozporu s pravidlem, že majetek zůstavitele na území ČR připadne České republice, pokud není žádný dědic (s výjimkou státu či jiného územního útvaru jako dědice ze závěti).