§ 20 branný zákon – Služební povinnost.
Branný zákon · 92/1949 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 20 zákona č. 92/1949 Sb. definuje služební povinnost vojáků jako povinnost včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu, která zahrnuje různé typy vojenské služby a cvičení. Každý voják má povinnost osobně plnit služební povinnost v souladu se svými schopnostmi a znalostmi. (§ 20 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Služební povinnost je povinnost vojáků včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu (odstavec 2).
(2) Vojenská činná služba zahrnuje:
a) základní službu (§ 27),
b) náhradní službu (§ 28),
c) další službu (§ 37),
d) službu vojáků z povolání (§ 25, odst. 1),
e) službu vojáků ve výslužbě, povolaných přechodně k činné službě (§ 25, odst. 3),
f) vojenská cvičení (§ 39) a
g) mimořádnou službu (§ 46, odst. 1, § 47, odst. 1, § 49, odst. 2).
(3) Každý voják je povinen plnit služební povinnost osobně podle svých duševních i tělesných schopností a znalostí.
(4) Vojáci, kteří plní některou z povinností uvedených v odstavci 2, jsou vojáky v činné službě, ostatní vojáci jsou vojáky mimo činnou službu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Každý voják má povinnost osobně plnit služební povinnost v souladu se svými schopnostmi a znalostmi.
- Zákon rozlišuje sedm konkrétních typů vojenské činné služby, které voják může vykonávat, například základní službu, náhradní službu nebo vojenská cvičení.
- Vojáci, kteří aktuálně vykonávají některou z těchto služeb, jsou považováni za vojáky v činné službě; ostatní vojáci jsou vojáky mimo činnou službu.
- Služební povinnost je základním závazkem, který vzniká odvedením a znamená zařazení do vojska.
Na co si dát pozor
- Zákon zdůrazňuje osobní plnění služební povinnosti.
- Rozlišení mezi vojáky v činné službě a mimo činnou službu je klíčové pro určení aktuálního stavu vojáka.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 20
Jak soudy aplikují § 20
Při odškodňování pozůstalých po zaměstnanci, který utrpěl smrtelný úraz při plnění vojenské činné služby formou základní služby v ozbrojených silách České republiky nebo v přímé souvislosti s ním, je třeba mít na zřeteli, že také výkon základní vojenské služby, kdy zaměstnanec plní svou služební povinnost (§§ 20 a 21 zákona č. 92/1949 Sb., branného zákona, ve znění pozdějších předpisů), zákoník práce považuje za překážku v práci na straně zaměstnance, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno, při kterém mu …
S ohledem na shora učiněné závěry Nejvyšší správní soud dodal, že doba žalobcovy služby další (činné) vojenské služby (nikoli základní - pozn. soudu) podle ust. § 20 odst. 2 písm. c) zákona č. 92/1949 Sb., byla pro účely rehabilitace a odčinění křivd u žalobce, společně s jeho studiem na akademii, hodnocena jako doba výkonu služby vojáka z povolání, ač se ve skutečnosti nacházel v postavení vojáka v další službě.
Uvedl, že studium na vojenském gymnáziu nelze podřadit pod výkon vojenské činné služby ve smyslu § 20 odst. 2 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon.
Související
§ 50 Kázeňský přestupek (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)§ 16 SLUŽEBNÍ POVINNOST (Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vo)