§ 93 zákon o rodině – Právo soudu přiznat výživné
Zákon o rodině · 94/1963 Sb. · účinné od 1. 4. 2000 · Rodinné právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 93 zákona o rodině říká, že soud může přiznat výživné rozvedenému manželovi, který se na rozvratu manželství nepodílel převážně a kterému rozvod způsobil závažnou újmu, a to ve stejném rozsahu jako výživné mezi manžely, nejdéle však na dobu tří let od rozvodu. (§ 93 zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, znění účinné od 1. 4. 2000)
Klíčová fakta
- Týká se: manžel, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Výživné podle odstavce 1 lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.“
- Odkazuje na: § 91
- Judikatura: na § 93 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 94/1963 Sb.
(1) Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely podle § 91 odst. 2.
(2) Výživné podle odstavce 1 lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může přiznat výživné i po rozvodu, pokud jeden z manželů splňuje specifické podmínky – tedy že se na rozvratu manželství nepodílel převážně a rozvod mu způsobil závažnou újmu.
- Výše tohoto výživného se může rovnat výživnému, které by si manželé platili během manželství, s cílem zajistit v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň.
- Toto výživné je časově omezené a lze jej přiznat maximálně na tři roky od data rozvodu.
Na co si dát pozor
- Nárok na toto výživné vzniká pouze tehdy, pokud se rozvedený manžel na rozvratu manželství nepodílel převážně.
- Musí být prokázáno, že rozvod způsobil tomuto manželovi závažnou újmu.
- Výživné je možné přiznat pouze na omezenou dobu, a to nejdéle na tři roky od rozvodu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 93
Jak soudy aplikují § 93
Tarifní hodnota přitom měla být správně stanovena s přihlédnutím k ustanovení § 93 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., zákona o rodině, ve znění účinném do 31. 12. 2013, které omezuje maximální délku poskytování výživného rozvedenému manželovi na dobu tří let od rozvodu.
V nyní posuzované věci odvolací soud na základě nových skutkových zjištění učinil právní závěr, že podmínky uvedené v ustanovení § 93 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, jsou splněny.
Předmětem řízení před obecnými soudy byla žaloba vedlejší účastnice, která uplatnila nárok na výživné rozvedené manželky podle § 92 ve spojení s ustanovením § 93 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění.