Stručně: Paragraf 93 zákona o rodině říká, že soud může přiznat výživné rozvedenému manželovi, který se na rozvratu manželství nepodílel převážně a kterému rozvod způsobil závažnou újmu, a to ve stejném rozsahu jako výživné mezi manžely, nejdéle však na dobu tří let od rozvodu.
§ 93
(1) Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely podle § 91 odst. 2.
(2) Výživné podle odstavce 1 lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.
Paragraf 93 zákona o rodině říká, že soud může přiznat výživné rozvedenému manželovi, který se na rozvratu manželství nepodílel převážně a kterému rozvod způsobil závažnou újmu, a to ve stejném rozsahu jako výživné mezi manžely, nejdéle však na dobu tří let od rozvodu.
Co to znamená v praxi
Soud může přiznat výživné i po rozvodu, pokud jeden z manželů splňuje specifické podmínky – tedy že se na rozvratu manželství nepodílel převážně a rozvod mu způsobil závažnou újmu.
Výše tohoto výživného se může rovnat výživnému, které by si manželé platili během manželství, s cílem zajistit v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň.
Toto výživné je časově omezené a lze jej přiznat maximálně na tři roky od data rozvodu.
Na co si dát pozor
Nárok na toto výživné vzniká pouze tehdy, pokud se rozvedený manžel na rozvratu manželství nepodílel převážně.
Musí být prokázáno, že rozvod způsobil tomuto manželovi závažnou újmu.
Výživné je možné přiznat pouze na omezenou dobu, a to nejdéle na tři roky od rozvodu.