Vyhláška o úplném znění přídělového nařízení pro rodinné domky

(1) Žádá-li o příděl domku v pohraničním území více jeho dosavadních uživatelů, a nejde-li o případ § 27, odst. 1, písm. a), jest při přídělu přihlížeti především k tomu z nich, který je přednostním uchazečem; není-li mezi nimi přednostního uchazeče, přihlédne se k jinému dosavadnímu uživateli, a to především k osobám uvedeným v § 1, odst. 1 zák. č. 75/1946 Sb. a poté k ostatním osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu.

(2) Za dosavadního uživatele se považuje i podnájemník, jsou-li u něho splněny podmínky uvedené v § 23, odst. 1.

(1) Požádá-li o příděl domku v pohraničním území vedle dosavadního uživatele také přednostní uchazeč, který není dosavadním uživatelem tohoto domku, a nejde-li o případ § 27, odst. 2, přidělí se domek přednostnímu uchazeči, je-li jeho zaměstnání s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky důležitější než zaměstnání dosavadního uživatele, jinak dosavadnímu uživateli.

(2) Míru důležitosti zaměstnání uchazečova jest posuzovati podle významu, jaký má pro hospodářskou výstavbu státu obor, v němž je uchazeč zaměstnán, a jak veliký je s hlediska osidlovací politiky v pohraničním území zájem na usídlení uchazeče v obci, v níž je domek. Oborem důležitým pro hospodářskou výstavbu státu je rozuměti nejen podniky plnící úkoly dvouletého hospodářského plánu, nýbrž i veškerou hospodářskou a veřejnou správu, jakož i veškerou péči zdravotní. Zájem osidlovací politiky je posuzovati zejména se zřetelem na místní poměry, přihlížejíc zejména k tomu, jak dalece osoba uchazečova přispěje k úspěšnému osídlení pohraničního území.

Mezi stejně oprávněnými uchazeči rozhodne osidlovací úřad podle volné úvahy, při čemž přihlédne zejména k míře důležitosti zaměstnání uchazečova s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky (§ 29), jakož i k jiným hospodářským a sociálním nebo rodinným poměrům uchazečovým, zvláště k uchazeči s rodinou o větším počtu nezaopatřených dětí.

(1) Přednostnímu uchazeči nebo dosavadnímu uživateli domku, kteří podali přihlášku o týž domek v pohraničním území, přidělí osidlovací úřad náhradní příděl tomu z nich, kterému nebyl z důvodu uvedeného v § 29, odst. 1 přidělen domek. Podá-li přihlášku o příděl téhož domku v pohraničním území více jeho dosavadních uživatelů nebo více přednostních uchazečů, přidělí osidlovací úřad náhradní příděl tomu z nich, kterému by byl domek přidělen, kdyby nebyl přidělen uspokojenému uchazeči (přídělci). Neuspokojení přednostní uchazeči, požádali-li v přihlášce také o příděl blíže neurčeného domku(§ 45, odst.1), nabývají za podmínek stanovených v § 29 nárok na náhradní příděl.

(2) Pokud z tohoto nařízení jinak neplyne, lze ustanovení o přídělu užíti přiměřeně i pro náhradní příděl.

(1) Předmětem náhradního přídělu může býti:

1. jiný rodinný domek, než o který uchazeč žádal. Za náhradní příděl buďtež především určeny ty domky v obci, o jejichž příděl nebyla podána přihláška, pak ty domky, do nichž se nynější uživatelé nastěhovali teprve po 1. dubnu 1947, nebyla-li o jejich příděl podána přihláška přednostními uchazeči;

2. jiný obytný nemovitý majetek. Za takový majetek je považovati nájemní dům obytný s více než dvěma byty, ve kterém z podlahové plochy všech místností připadají nejméně tři čtvrtiny na byty a jejich příslušenství, a ve kterém nájemné z jiných místností než bytů nepřesahuje jednu čtvrtinu nájemného z celého domu. Z nájemních domů obytných je za náhradní příděl určiti pokud možno takový dům, který se blíží svým uspořádáním rodinným domkům;

3. ideální část konfiskovaného obytného nemovitého majetku, nemá-li nájemní dům obytný více než čtyři byty. Podíl každého spoluvlastníka je, není-li v rozhodnutí o přídělu nic jiného ustanoveno, stejný;

4. podíl na společnosti s ručením omezeným, které bude obytný nemovitý majetek přidělen. Nájemní dům obytný s více než čtyřmi byty může býti přidělen společnosti s ručením omezeným, zřízené podle zákona ze dne 6. března 1906, č. 56 ř. z., o společnostech s ručením omezeným, a utvořené ze zúčastněných přídělců, bude-li společenská smlouva vyhovovati vzoru, vypracovanému osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy v dohodě s příslušnými ministerstvy;

5. stavební pozemek vhodný pro stavbu rodinného domku. Stavební pozemek je považovati za vhodný pro stavbu rodinného domku, má-li povahu stavební parcely podle stavebního řádu, způsobilé k zastavění rodinným domkem, vyhovujícím ustanovení § 2.

(2) Náhradní příděly podle odstavce 1, č. 3 a 4 lze poskytnouti jen, souhlasí-li s nimi uchazeči, pro které se navrhují, a není-li v obci nebo jejím okolí dostatek volných domků (odstavec 1, č. 1).

(3) Ideální část obytného nemovitého majetku (odstavec 1, č. 3) a podíl společnosti s ručením omezeným (odstavec 1, č. 4) je malou majetkovou podstatou.

Náhradní příděly, které dosud nebyly rámcovými plány určeny k přídělu, stanoví osidlovací úřad podle § 6, odst. 1 konfiskačního dekretu pro příděl rámcovým plánem, který vyhlásí ve Věstníku.

(1) Nepřevezmou-li přednostní uchazeč nebo dosavadní uživatel bez závažných důvodů náhradní příděl do 15 dnů po doručení rozhodnutí, pozbývají podle § 8, odst. 4 zákona nárok na náhradní příděl a přednostní uchazeč i nárok na příděl jiného domku v pohraničním území.

(2) Uchazeč je povinen oznámiti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 důvody nepřevzetí náhradního přídělu písemně osidlovacímu úřadu.

(3) Výrok podle odstavce 1 vydá přednostnímu uchazeči ministerstvo národní obrany v dohodě s osidlovacím úřadem, dosavadnímu uživateli osidlovací úřad po slyšení místního národního výboru.

(4) Závažným důvodem pro nepřevzetí náhradního přídělu je zejména okolnost, že náhradní příděl není přiměřený rodinným, sociálním nebo pracovním poměrům uchazečovým, nebo že náklad spojený s náhradním přídělem je pro uchazeče neúnosný vzhledem k jeho důchodům.

Z přídělu domku jsou vyloučeni uchazeči,

1. kteří si při užívání a správě domku nevedli s péčí řádného hospodáře, zanedbávajíce zejména udržování a opravy domku, čímž zavinili podstatné poškození nebo chátrání domku;

2. kteří nesplnili podmínku uvedenou v § 22, odst. 3;

3. kterým přísluší nárok na vrácení domku nebo jiného obytného domu podle zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, ve znění zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 79 Sb., neprohlásí-li, že s ním pro případ přidělení domku naloží podle ustanovení § 36.

(1) Uchazeč o příděl domku je povinen, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, v přihlášce o příděl nabídnouti osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy pro případ, že mu bude domek přidělen, svůj obytný dům (stavební parcelu) nebo dáti závazné prohlášení, že podle odstavce 3 převede obytný dům nebo stavební parcelu do vlastnictví svého zletilého dítěte.

(2) Má-li uchazeč obytný dům i stavební parcelu, musí nabídnouti obytný dům; má-li více obytných domů nebo stavebních parcel, musí nabídnouti některý z obytných domů. Má-li uchazeč více obytných domů než zletilých dětí, musí nabídnouti dům, vyhovující pokud možno ustanovením § 2, a nemá-li takový, nájemní dům obytný s více než dvěma byty.

(3) Prohlásí-li uchazeč o domek v přihlášce, že svůj obytný dům nebo stavební parcelu převede do vlastnictví svého zletilého dítěte, nelze vložiti vlastnické právo pro přídělce k přidělenému domku, dokud nedošlo ke vkladu vlastnického práva k obytnému domu nebo ke stavební parcele pro zletilé dítě uchazečovo.

(4) Ustanovení předcházejících odstavců se vztahují také na ideální podíl nemovitosti, kterou má přídělce ve spoluvlastnictví.

(5) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou výjimečně ze sociálních důvodů zprostiti uchazeče povinnosti, stanovené v odstavci 1, má-li aspoň tři děti nebo má-li o jeden dům (stavební parcelu) méně než má nezletilých dětí, nebo je-li jen spoluvlastníkem domu (stavební parcely).

(1) Uchazeč, který žádá o příděl domku, musí se, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, v přihlášce zavázati, že se vzdá svých dalších bytů pro případ, že mu bude přidělen domek, v němž bude moci bydleti ode dne odevzdání domku.

(2) Vlastním bytem se rozumí byt, po případě byty, které má uchazeč v cizím nebo vlastním domě, a to bez rozdílu,

1. z jakého právního důvodu užívá dalšího bytu,

2. zda všech bytů trvale užívá nebo zda některého z nich vůbec neužívá nebo užívá ho jen občas,

3. zda některý byt dal zcela nebo zčásti do podnájmu nebo jinak k užívání,

4. zda některého z těchto bytů užívají jeho rodinní příslušníci, kteří vzhledem k svému zaměstnání nebo povolání nebo k jinému závažnému důvodu nemusí bydleti odděleně.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí také o bytech v domech, které má uchazeč ve spoluvlastnictví.

(4) Povinnost podle odstavce 1 má uchazeč i tehdy, užívá-li sám nebo se svojí rodinou v domku, o jehož příděl žádá, i druhého bytu, který je od prvého stavebně oddělen, nebo sloučil-li oba byty v jediný byt.

(5) Přídělce splní závazek převzatý podle odstavce 1, vyklidí-li druhý i další byt,

1. jde-li o byt ve vlastním domě nebo v domě, jehož je spoluvlastníkem, do tří měsíců, počítajíc ode dne následujícího po odevzdání domku,

2. jde-li o najatý byt, nejdéle do konce nejblíže příští výpovědní lhůty, následující po odevzdání domku.

(6) Povinnost hlásiti dvojí byty podle § 9 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 138 Sb., o hospodaření s byty, jest ustanovením tohoto paragrafu nedotčena.

(1) Přídělce nesmí nejméně po dobu 10 let počínajíc dnem, kterého bylo pro něho do pozemkové knihy vloženo vlastnické právo, domek zciziti, zatížiti nebo pronajmouti bez předchozího souhlasu fondu. Právní jednání, ke kterým nebyl dán potřebný souhlas, jsou neplatná. Toto omezení postihuje i právní nástupce přídělcovy.

(2) Omezení podle odstavce 1 neplatí:

1. jde-li o převod vlastnického práva mezi manžely nebo s rodičů na děti a jejich manžely a nabývá-li vlastnického práva jen jedna osoba nebo nerozvedení manželé,

2. jde-li o pronájem jednotlivých bytů nebo jednotlivých obytných a jiných místností.

(3) Přídělce domku je po dobu uvedenou v odstavci 1 povinen,

a) udržovati dům v dobrém stavu,

b) udržovati požární a odpovědnostní pojištění,

c) umožniti pobyt nájemníka a členů jeho rodiny v zahradě.

(4) Zcizí-li se přidělený domek podle odstavce 1 do deseti let ode dne, kdy bylo pro přídělce vloženo vlastnické právo do veřejné knihy, je přídělce povinen odvésti fondu pro účely, kterým má sloužiti výtěžek konfiskace, rozdíl mezi cenou zcizovací a nabývací, snížený o částku, na kterou fond ocení dosud trvající zlepšení majetku.

(5) V rozhodnutí o přídělu může osidlovací úřad stanoviti i jiná omezení přídělce domku, zejména může mu uložiti, aby si v případech, kdy výpověď podle předpisů o ochraně nájemníků je přípustná, vyžádal k výpovědi přídělce živnostenského podniku, umístěného v domku, svolení fondu, jakož i povinnost, že nesmí bez předchozího svolení fondu zvýšiti nájemné nad míru určenou místním národním výborem podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu.

(6) Omezení vlastnického práva podle předcházejících odstavců se vloží do pozemkové knihy zpravidla zároveň s vkladem vlastnického práva k přidělenému domku pro přídělce.

(7) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou směrnicemi upraviti podmínky pro udělování svolení podle odstavců 1 a 5, po případě uděliti pro určité případy svolení všeobecné nebo přenésti pravomoc k udělení svolení na jiné orgány.

Po dobu stanovenou v § 38, odst. 1 může býti domek přídělci odňat fondem, jestliže přídělce

a) nemovitost bez předepsaného souhlasu fondu zcizí, zatíží nebo celou pronajme,

b) nesplní podstatné podmínky, uložené mu v rozhodnutí o přídělu (§ 51, odst. 4),

c) pozbude československého státního občanství,

d) nenabídl fondu k převzetí vlastní nemovitost (§ 36),

e) nevzdal se druhého a dalšího vlastního bytu (§ 37),

f) získal příděl domku předstíráním nepravdivých skutečností nebo vědomě pomocí nesprávných dokladů anebo jiným obmyslným jednáním.

(1) Při odnětí přiděleného domku se pro určení náhrady vychází z přejímací ceny (§ 8), po případě snížené nebo zvýšené podle § 18. Od této částky se odečítají neumořený úvěr (§ 19, odst. 5) a případné jiné, přídělcem ke dni převzetí domku fondem neuhrazené peněžité závazky, dále za každý započatý měsíc užívání domku od rozhodného dne (§ 8, odst. 2) do dne převzetí domku fondem jedna čtyřiadvacetina ročního nájemného (§ 9, odst. 1 nebo 2) a částka odpovídající poškození domku; připočtou se nutné nebo užitečné investice částkou rovnající se jejich hodnotě ke dni převzetí domku fondem. Z takto vypočtené částky odpočte si fond, dojde-li k odnětí domku pro nesplnění povinností přídělcem, vzniklou ztrátu, t.j. rozdíl mezi původní přejímací cenou, zvýšenou o uznané investice nebo sníženou z důvodů poškození domku, a přejímací cenou při opětném přídělu.

(2) Výslednou částku vyplývající z odstavce 1 uhradí fond přídělci, je-li ve prospěch přídělcův, po případě přídělce fondu, je-li ve prospěch fondu.

(3) Fond vrátí peněžnímu ústavu převedenou hodnotu poskytnutého úvěru a peněžní ústav poukáže fondu částky splacené přídělcem.

Domky uvolněné odnětím budou pojaty do nového rámcového plánu, který vypracuje osidlovací úřad (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu).

(1) Domky (§§ 2 a 3), určené rámcovými plány (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu) k přídělu, se přidělují zkráceným přídělovým řízením podle §§ 3 a 4 zákona a podle ustanovení tohoto nařízení.

(2) Rámcové plány vypracuje osidlovací úřad, určí v nich, kolik domků bude v obci přiděleno, a vyhlásí je ve Věstníku. Rámcové plány mohou býti vydány pro jednotlivé oblasti nebo pro obce a pro jednotlivé druhy uchazečů.

(3) Do rámcových plánů mohou býti pojaty jenom ty majetkové podstaty, o jejichž konfiskaci bylo podle § 1, odst. 4 konfiskačního dekretu pravoplatně rozhodnuto, nebo které budou převzaty od přídělců (§ 22, odst. 3) a budou určeny k přídělu nebo s nimiž bude jinak naloženo.

(4) Místní národní výbor vyšetří, které domky vyhovují ustanovením §§ 2 a 3, a oznámí jejich čísla popisná a čísla knihovních vložek, v nichž jsou zapsány, spolu se všemi ostatními údaji, potřebnými pro zahájení přídělového řízení, osidlovacímu úřadu (orgánu jím k tomu zmocněnému). Osidlovací úřad (zmocněný orgán) přezkoumá seznam domků, předložený místním národním výborem, a vrátí schválený seznam s rámcovým plánem místnímu národnímu výboru, aby je uveřejnil v obci způsobem v místě obvyklým. Den uveřejnění oznámí místní národní výbor osidlovacímu úřadu (orgánu jím zmocněnému).

(Zrušen vládním nařízením č. 32/1949 Sb.)

O přídělu domků rozhoduje osidlovací úřad na návrh místního národního výboru, v jehož obvodu je domek, který má býti přidělen (§ 50).

(1) Přihláška o příděl může býti podána na jeden nebo více domků v téže obci, které uchazeč přesně označí, po případě na domek blíže neurčený v určité obci nebo okolí. Dosavadní uživatelé mohou však podati přihlášku o příděl jen toho domku, kterého užívají.

(2) Přihlášky o příděl se podávají u příslušného místního národního výboru na tiskopisech předepsaných osidlovacím úřadem s doklady v nich uvedenými.

(3) Lhůta k podání přihlášek o příděl činí dva měsíce a je propadná; počíná se dnem následujícím po uveřejnění rámcového plánu v obci (§ 42, odst. 4). Místní národní výbor stanoví v odůvodněných případech, zejména u přednostních uchazečů, přiměřenou lhůtu k předložení chybějících dokladů; tato další lhůta nesmí býti delší než dva měsíce.

(1) Všechny doklady mohou býti připojeny v opisech, soudně nebo notářsky ověřených.

(2) Prozatímní osvědčení vydaná podle § 7, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č.136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, a potvrzení vydaná podle § 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem „československého partyzána“, pokud byla vydána ministerstvem národní obrany, platí za osvědčení podle § 8 zák. č. 255/1946 Sb.

Přihlášku právnické osoby o příděl je doložiti soudně nebo notářsky ověřeným opisem smlouvy o jejím založení nebo jinými doklady o jejím právním trvání a potvrzením soudu o vykonaném zápisu do obchodního, po případě společenstevního nebo družstevního rejstříku, nebo o tom, že bylo o zápis zažádáno.

(1) Místní národní výbor nejprve přezkouší, zda jsou u uchazeče splněny stanovené podmínky. Dále přezkoumá určení nájemného, a shledá-li podstatnou vadu, řádně je určí u všech bytů a jiných místností v domku, vyjádří se k seznání (popisu a ocenění přídělové podstaty) - (§ 8, odst. 3) a k důvodům vzniku knihovních i neknihovních závazků z doby po 9. květnu 1945. Není-li uchazeč povinen předložiti seznání, provede místní národní výbor sám předběžně ocenění přídělové podstaty.

(2) Na podkladě podaných přihlášek podá místní národní výbor po vykonaném šetření osidlovacímu úřadu odůvodněný návrh na příděl, po případě na náhradní příděl; o svém návrhu na náhradní příděl vyslechne uchazeče, jehož se náhradní příděl týká (§ 31).

(3) Návrh na příděl (náhradní příděl) musí obsahovati přesně označení přídělové podstaty (náhradního přídělu) a osoby přídělcovy. V odůvodnění návrhu uvede místní národní výbor okolnosti rozhodné pro příděl; zejména odůvodní doporučení přídělce a vyjádří se o odhadní hodnotě (zvlášť uvede všechny skutečnosti, odůvodňující srážky z ceny domku nebo přirážky k ní a snížení nebo zvýšení odhadní hodnoty, o způsobu splacení přejímací ceny, o případném sloučení nebo rozdělení majetkových podstat a pod. Jde-li o návrh na příděl domku podle § 29, vyjádří se místní národní výbor také o tom, z jakých důvodů považuje zaměstnání uchazeče, pro kterého navrhuje příděl domku, s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky za důležitější než je - nebo je-li jím dosavadní uživatel, aspoň za stejně důležité jako je - zaměstnání uchazeče, pro kterého navrhuje náhradní příděl podle ustanovení oddílu 5. Místní národní výbor sepíše návrh na tiskopise, který vydají osidlovací úřad a Fond národní obnovy.

(4) Přihlášky více uchazečů o týž domek nutno projednati zároveň; místní národní výbor zpracuje v takových případech všechny přihlášky o příděl domku v jednom návrhu.

(5) Místní národní výbor vyloží návrh na příděl k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů. Oznámení o tom, vyvěšené na úřední desce, musí obsahovati jména uchazečů, čísla popisná a čísla knihovních vložek přidělovaných domků a poučení, že v této lhůtě může k návrhu podati u místního národního výboru připomínky každý československý státní občan nebo osoba, která je za něho považována podle §§ 1 nebo 2 úst. zák. č. 74/1946 Sb., starší 18 let.

(6) Místní národní výbor se vyjádří k podaným připomínkám, přihlédna ke všem okolnostem, rozhodným pro posouzení věci, a předloží spisy s návrhem, připomínkami a svým vyjádřením osidlovacímu úřadu, po případě podle jeho pokynu prostřednictvím nadřízeného okresního národního výboru, který spisy přezkoumá po formální stránce.

(7) Místní národní výbor je povinen předložiti návrh na příděl ve lhůtě dvou měsíců, která se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty k podání přihlášek (§ 45, odst. 3). Osidlovací úřad může tuto lhůtu vzhledem k množství případů, složitosti poměrů nebo k jiným závažným důvodům na žádost místního národního výboru přiměřeně prodloužiti.

(1) Nepodá-li místní národní výbor návrh na příděl ve lhůtě stanovené v § 48, odst. 7, upozorní osidlovací úřad, neprodlouží-li tuto lhůtu, okresní národní výbor, že uplynula lhůta k podání návrhu místního národního výboru. Okresní národní výbor je povinen v další lhůtě tří měsíců, která se počítá ode dne následujícího po doručení upozornění, podati návrh na příděl.

(2) Nepodá-li okresní národní výbor návrh ve lhůtě stanovené v odstavci 1, rozhodne osidlovací úřad bez návrhu.

(1) Osidlovací úřad přezkoumá předložené návrhy místního, po případě okresního národního výboru, doplní, pokud třeba, řízení vlastním šetřením a rozhodne na podkladě výsledků řízení o přídělu.

(2) Osidlovací úřad může se podle zásadních usnesení rady (§ 3, odst. 3 konfiskačního dekretu), po vyjádření krajského národního výboru přihlédna k podaným připomínkám, odchýliti od návrhu místního, po případě okresního národního výboru, nejsou-li splněny předpoklady stanovené v zákoně, v příslušném rámcovém plánu nebo v tomto nařízení, nebo mluví-li pro to závažné důvody osidlovací politiky [§ 4, odst. 1, písm. e) zákona].

(3) Rozhodnutí o přídělu vydá přídělci osidlovací úřad.

(4) Rozhodnutí osidlovacího úřadu jest konečné.

(1) V rozhodnutí o přídělu se uvede:

a) osoba přídělcova, po případě osoby přídělců (jméno a příjmení, zaměstnání a bydliště),

b) z čeho pozůstává přídělová podstata, po případě podíl na ní; přidělenou nemovitost je označiti číslem knihovní vložky a názvem katastrálního území, a nejde-li o příděl všech nemovitostí ve vložce zapsaných, také číslem parcelním. Je-li s přídělem spojeno dělení nebo změna (oprava) hranice parcely, je připojiti potřebný zeměměřický podklad,

c) jaká jiná práva jsou s přídělem spojena,

d) jaké závazky přídělce přejímá,

e) den, kdy bude odevzdán přidělený domek,

f) výše přejímací ceny a způsob jejího zaplacení,

g) případná omezení přídělce nebo jiné podmínky jemu uložené.

(2) V rozhodnutí se mimo to uvede, že přídělce neodpovídá za závazky, náležející k přidělenému domku, pokud je podle tohoto rozhodnutí nepřevzal.

(3) V rozhodnutí o přídělu uvede osidlovací úřad také, došlo-li ke sloučení nebo rozdělení majetkových podstat (§ 7).

(4) V rozhodnutí o přídělu buďtež uvedeny podstatné podmínky přídělu, pro jejichž nesplnění může býti domek přídělci odňat (§ 39), a dále, že se přídělce přijetím rozhodnutí podrobuje ustanovením § 40.

(5) Ponechá-li se přídělci, aby si o provedení knihovního pořádku zažádal ve lhůtě mu stanovené sám, uvede se to výslovně v rozhodnutí o přídělu. Nepodá-li přídělce knihovní návrh ve stanovené lhůtě, dá osidlovací úřad provésti knihovní pořádek na jeho účet notářem nebo advokátem.

Odevzdání přídělové podstaty přídělci provede fond nebo jím zmocněný orgán na podkladě rozhodnutí o přídělu zápisem, který musí obsahovati přesné označení přídělové podstaty, jméno orgánu, který odevzdání provedl, a den i místo odevzdání. Zápis podepíší orgán, který odevzdání provedl, přídělce a zástupce místního národního výboru.

Pohraničním územím se v tomto nařízení rozumí ona část obvodu působnosti osidlovacího úřadu v Praze, která byla v roce 1938 obsazena cizí mocí.

Národní správci domků, určených k přídělu, jsou povinni

a) odevzdati místnímu národnímu výboru listiny a jiné doklady vztahující se k domku, které mají po ruce a které jsou potřebné nebo užitečné pro přídělové řízení, zejména knihovní výpis, výměry o určení nájemného, opis přiznání k dani činžovní na berní rok 1947, evidenční list domovní a j.,

b) oznámiti místnímu národnímu výboru - pokud nejsou obsaženy v knihovním výpisu - všechny pohledávky, dále peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945, peněžité závazky vzniklé po 9. květnu 1945 a platby na závazky vzniklé před 10. květnem 1945 a doložiti příslušnými doklady.

V řízení prováděném podle tohoto nařízení jest postupovati obdobně podle ustanovení konfiskačního dekretu a vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení), v českých zemích také podle nařízení ministra vnitra ze dne 13. července 1944, č. 150 Sb., o obecním správním řízení.

Kde se v tomto nařízení mluví o součinnosti osidlovacího úřadu (Fondu národní obnovy) s příslušnými ministerstvy, rozumí se tím na Slovensku součinnost s příslušnými pověřenectvy, která se při tom řídí směrnicemi příslušného ministerstva.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení;*) provedou je všichni členové vlády.

Podle čl. II vládního nařízení ze dne 15. února 1949, č. 32 Sb., jímž se mění a doplňuje přídělové nařízení pro rodinné domky, vyhlašuji v příloze úplné znění vládního nařízení ze dne 2. září 1947, č. 163 Sb., o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky), jak vyplývá ze změn provedených vládním nařízením ze dne 20. dubna 1948, č. 89 Sb., a vládním nařízením č. 32/1949 Sb.

Příloha 1

(k § 9).

A. — Výborné vybavení B. — Velmi dobré vybavení C. – Dobré obyčejné vybavení D. — Jednoduché vybavení E. — Nejjednodušší vybavení F. — Špatné vybavení I. Výborně vybavené velkoměstské domy:

Byty mají: dokonalé příslušenství, t. j. záchod, koupelnu, špíž, předsíň a u více než dvoupokojových bytů pokojík pro služku. Velmi dobře vypravené velkoměstské domy a luxusní domy před r. 1914:

Byty mají: úplné příslušenství s uzávěrem proti schodišti, t.j. záchod, koupelnu, špíž, předsíň a u více než 3 pokojů pokojík pro služku. Dobře vybavené městské obytné domy. Byty mají: příslušenství uvnitř bytu, oddělené od chodeb a schodiště, záchod, koupelnu, předsíň. Jednoduše vybavené městské domy staršího typu. Byty mají: příslušenství, které sestává z předsíně, záchodu nebo je zvláštní záchod na chodbě každému bytu vyhrazen, předsíň oddělená od schodiště; záchod,koupelna u některých bytů. Jednoduché, staré, městské a předměstské domy. Záchod je na chodbě nebo pavlači, předsíň a koupelna chybí. Prosté, předměstské domy venkovského typu a provisoria. Nesplachovací záchod na pavlači nebo na dvoře, koupelna a předsíň chybí. 1. Uliční průčelí Obloženo keramickým materiálem celé nebo zčásti, ušlechtilé, tvrdé omítky, bohatě členěné v omítce, vkusná architektura, vše plechováno, tvrdý sokl, omítky hrubé, barvené fasádní nátěry. Zčásti obloženo keramikou, šlechtěná omítka, břizolit, sokl kamenina, přiměřeně členěná štuková omítka, vše plechováno pozinkovaným plechem, omítka škrábaná a drásaná, režné zdivo lícové. Břizolit, stříkaný břizolit, kůra, jednoduše členěný štuk, režné zdivo z bílých cihel. Břizolit, štuk, barvené fasády. Břizolit, stříkaný štuk, režné zdivo, obyčejné, spárované. Štuk, jádro. 2. Dvorní průčelí Břizolit a částečně obklad, členěný štuk, vše plechováno, tvrdý sokl, dvůr dlážděn velkými dlaždicemi neb betonem. Stříkaný břizolit, dobrý členěný štuk, vše plechováno, dvůr dlážděn cihlami na stojato nebo beton. Břizolit, stříkaný břizolit, štuk, dvůr dlážděn betonem nebo cihly na plocho. Štuk, dvůr dlážděn betonem nebo kamenem. Štuk, dvůr nedlážděn. Štuk nebo hrubá omítka. 3. Střecha Plech, asfalt, šamotem dlážděné terasy, prejzy, dvojité tašky. Preskies, cementové dlážděné terasy, prejzy, dvojité tašky. Dvojité tašky, prejzy, esovky, cementová dlažba teras. Dvojité tašky, prejzy, lepenka. Dvojitá, tašky, lepenka. Jednoduché tašky, lepenka. 4. Schodiště a zábradlí Ia žula, travertin, v dolních patrech terazzové desky, sokl až do posledního patra, linkrusta, stalfit. Madlo z bílého bronze nebo dubu, sklo nebo pletivo, schodnice obložené. Žula, terazzové desky, Ia terazzo, sokl keramický, linkrusta, stalfit, olejový nátěr. Madlo dubové, zábradlí z trubek, těžší provedení, lité bohaté kuželky. Žula, terazzové hotové stupně, sokl na 15 cm. Dřevěné nebo pletivo, lehčí provedení, lité kuželky. Žula, pískovec, terazzo. Dřevěné nebo železné madlo, lehčí provedení, jednoduché lité. Horší žula, pískovcové, hotové, terazzové stupně, betonové, železné nebo dřevěné zábradlí, jednoduché. Beton, cihly, pískovec, jednoduché. 5. Nátěry Ia email, linkrusta. Ia email, olejové nátěry. Email, olejové. Fermežové. Fermežové. Napuštěné. 6. Isolace Zvukové, tepelné i vodotěsné. Zvukové, tepelné i vodotěsné. Tepelné a vodotěsné. Vodotěsné. — — 7. Zárubně Ocelové s tlumiči, truhlářské. Ocelové, truhlářské, tesařské. Ocelové nebo obíjené. Obíjené. Obíjené. Hrubé. 8. Podlahy pokojů Parketové a vlýskové z nejlepšího dubu, linoleum, guma, korek. Parketové, vlýskové, dubové nebo výborné bukové, linoleum, guma. Vlýskové drobnější z obyčejného dubu nebo buku, výborná podlaha prkenná. Horší vlýsky se sparami, prkna, palubky. Horší vlýsky se sparami, prkna, palubky. Prkna, dlažba, cihly na plocho. 9. Podlahy kuchyní Šamotová dlažba, guma, linoleum, dermas. Šamotová dlažba, xylolit, dermas, Ia palubky, terazzové dlaždice. Terazzová dlažba, palubky, xylolit. Cementové dlaždice, palubky, prkna, xylolit. Cementové dlaždice, prkna, palubky. Prkna, cihly, beton. 10. Topení v pokojích Ústřední radiatory, dostatečně dimensované, dálkové. Ústřední radiatory, výborná kamna americká, kachlová; teplovzdušné, komůrkové etážové. Ústřední radiatory, kamna kachlová nebo železná, komůrková. Kachlová nebo železná kamna. Jednoduchá kamna. Kamna. 11. Topení v kuchyních Stavěné nebo těžké přenosné sporáky, kombinované plynové sporáky a ústřední topení, elektrické sporáky, lité sinky. Stavěné sporáky uhelné, plynové sporáky lité, přenosné sporáky, plynové vařiče. Stavěné sporáky kachlové, lehčí smaltované, přenosné sporáky. Kachlové sporáky, jednotroubové lehčí smaltované přenosné sporáky na uhlí. Kachlové sporáky jednotroubové, černé, přenosné. Kachlové sporáky, cihelné, stavěné, černé, plechové, přenosné. 12. Příprava teplé vody pro koupel Ústřední v kotelně, elektrické boilery, plynové automaty, teplá voda i v kuchyni. Ústřední v kotelně nebo plynové automaty. Plynové automaty, uhelná koupelnová kamna. Uhelná koupelnová kamna. — — 13. Topení v koupelně Radiator, plyn. Plyn. — — — — 14. Vybavení koupelny Obklad více než 165 cm, obložená vana, bidet ve větších koupelnách, mýdlenky. Obklad více než 150 cm, v novostavbách obkládaná vana, umyvadlo. Volně stojící vana litá, umyvadlo, obložený sokl, u starých domů zinková vana. Zinková nebo terazzová vana. — — 15. Záchod Splachovací, obklad nejméně 90 cm, často předsíňka. Splachovací, obložen, sokl. Splachovací. Splachovací. Splachovací Nesplachovací. 16. Výtah Osobní, kabinový, u budov vyšších než 3 patra. Osobní kabinový, u budov vyšších než 4 patra. Osobní nebo kombinovaný s nákladním u budov vyšších 5 pater. — — — 17. Voda zavedena V koupelně, kuchyni, záchodě. V koupelně, kuchyni, záchodě. V koupelně, kuchyni, záchodě. V kuchyni, po případě v koupelně, záchodě. Na chodbě, v záchodě. Na chodbě, studna ve dvoře. 18. Plyn zaveden Pokud je ve čtvrti, v koupelně v kuchyni. Pokud je ve čtvrti, v koupelně a kuchyni. Pokud je ve čtvrti, v kuchyni. Pokud je ve čtvrti, v kuchyni. — — 19. Elektřina Moderní instalace se zvonky všude, elektroměr mimo byt. Moderní instalace, všude zásuvky. Instalace v trubkách. Instalace zčásti, v kuchyni. Instalace povrchem. Provisorní instalace, elektřina chybí. 20. Okna Dvojitá, zatemňovací záclony, sluneční rolety. Dvojitá, sluneční rolety. Dvojitá. Dvojitá. Dvojitá. Jednoduchá nebo stará, ven a dovnitř otevíravá, dvojitá. 21. Dveře Vstupní tvrdé, ostatní překližované, dosické zámky. Překližované nebo náplňové, dosické zámky. Náplňové nebo překližované. Náplňové nebo překližované, obyčejné zámky. Náplňové, obyčejné, zámky. Náplňové nebo svlakové, visací zámky. 22. Prádelna V domě ústředně vytápěném pračka, necky, stůl. V domě s lokálním nebo ústředním topením. V domě, s kotlem a neckami, přímo větraná. V domě s kotlem. V domě. Chybí. 23. Sušárna Kulisová topená neb prostorná půda. Ústředně vytápěná místnost neb půda. Netopená nebo půda. Půda. Půda. Chybí. 24. Sklep Sklep na brambory. Sklep na palivo, pokud není ústřední topení. Sklep na palivo. Sklep na palivo v domě nebo ve dvoře. Sklep nebo kolničky na dvoře. Kolničky na dvoře. 25. Zvláštní vybavení Domácí telefon a zvonky k domovníkovi, ústřední antena, elektrický vrátný. Elektrické zvonky, domácí telefony. — — — —

Příloha 2

(k § 13).

Vlastnosti Srážka Přirážka pozemku stavby rozhodné pro určení srážky nebo přirážky v procentech ceny domku (§ 9) 1. prudký svah k severu —5 až 10 — 2. spodní voda vniká do sklepa — 5 až 10 — 3. svah k jihu nebo jihovýchodu — — 5 až 10 4. poddolován

sesouvá se — 5 až 50 — 5. kouř z blízkého nádraží nebo továrny — až 5 — 6. — poddimensované nebo podmáčené základy, které způsobují trhliny a pohyb až 25 — 7. — vadná konstrukce podle výměru stavebního úřadu, trhliny, pohyb až 20 — 8. — špatně udržovaný dům, oprýskaná omítka, průčelí, sešlé nátěry až 10 — 9. — zdivo z mlživého lomového kamene, provlhlé, s velikými skvrnami až 15 — 10. — chybí isolace proti vodě (prosakování) 5 až 10 — 11. — chybí oplocení a vstup až 5 — 12. — nevhodná disposice domu, odchylky od stavebního řádu, které nelze spraviti až 10 — 13. — dokonalá isolace, suchý dům, výborné stavivo, dům výborně udržovaný — až 20 14. — pečlivé provedení, výhodná a úsporná disposice — až 10 15. — dům zařaděn do některé ze tříd vybavení C až F, průčelí však obloženo keramikou nebo kamenem — až 15 16. — část budovy pobořena podle povahy případu — 17. — nákladné opravy bezpodmínečně nutné podle povahy případu — 18. nadmořská výška [(vyjímajíc obce a jejich místní části, zařaděné do oblasti VI (§ 9)] — přes 700 m do 900 m

až 10

přes 900 m až 20 — 19. samoty [(vyjímajíc obce a jejich místní části, zařaděné do oblasti VI (§ 9)] — až 10 —

*) Poznámka: Vládní nařízení č. 163/1947 Sb. ve znění vládních nařízení č. 89/1948 a č. 32/1949 Sb. platí ode dne 23. února 1949.