Stručně: Paragraf 140 zákona č. 99/1948 Sb. stanovuje specifické podmínky pro výpočet a výši starobních a invalidních důchodů pro horníky, přičemž zohledňuje délku zaměstnání v hornictví a práci pod zemí.
§ 140
(1) Za každý rok strávený v zaměstnání v hornictví činí zvyšovací částka, uvedená v § 71, odst. 3, větách prvé a druhé, 1,2%, za dobu zaměstnání pod zemí 2% průměrného ročního výdělku.
(2) Starobní (invalidní) důchod činí nejméně 14.400 Kčs ročně.
(3) Starobní (invalidní) důchod, vyměřený podle § 71, odst. 1 až 7 a podle odstavců 1 a 2, činí nejvýše 90% průměrného ročního výdělku
Paragraf 140 zákona č. 99/1948 Sb. stanovuje specifické podmínky pro výpočet a výši starobních a invalidních důchodů pro horníky, přičemž zohledňuje délku zaměstnání v hornictví a práci pod zemí.
Co to znamená v praxi
Za každý rok práce v hornictví se k důchodu připočítává 1,2 % průměrného ročního výdělku, a za práci pod zemí dokonce 2 % průměrného ročního výdělku.
Horníci mají garantovaný minimální roční starobní (invalidní) důchod ve výši 14 400 Kčs.
Maximální výše starobního (invalidního) důchodu pro horníky je omezena na 90 % jejich průměrného ročního výdělku.
Na co si dát pozor
Uvedené procentní sazby a částky se vztahují pouze na horníky, jak jsou definováni v § 138 tohoto zákona.
Výpočet důchodu se odvíjí od průměrného ročního výdělku, jehož definice není v tomto paragrafu uvedena.
Paragraf odkazuje na § 71, odst. 3, větách prvé a druhé, a § 71, odst. 1 až 7, což naznačuje, že pro kompletní pochopení výpočtu je nutné znát i tyto části zákona.
Hlídat změny § 140 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.