§ 8 Nařízení vlády Československé socialistické republiky o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací – Pracovní volno s náhradou mzdy

§ 8 Pracovní volno s náhradou mzdy (1) Cizozemským pracovníkům se v souvislosti s čerpáním dovolené ve státě jejich trvalého pobytu poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy 3) na cestu do místa pobytu o dovolené ve státě trvalého pobytu a zpět. Toto pracovní volno se poskytuje jednou v kalendářním roce v délce doby nezbytné na cestu, nejvýše však v rozsahu čtyř dnů; v tomto rozsahu je zahrnuta doba na cestu při nástupu dovolené i jejím skončení. Podle vzdálenosti mezi místem výkonu práce a místem trvalého pobytu a druhu dopravního prostředku, kterého jsou oprávněni cizozemští pracovníci použít, může organizace stanovit jednotně rozsah pracovního volna s náhradou mzdy od jednoho do čtyř dnů v pracovním řádu. (2) Cizozemským pracovníkům se poskytuje na vlastní svatbu pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu tří dnů, při narození dítěte manželce (družce) cizozemského pracovníka v rozsahu dvou dnů a při úmrtí jiných rodinných příslušníků než je manžel, druh nebo dítě, ve stejném rozsahu, v jakém se poskytuje při obstarávání pohřbu těchto osob.4) (3) Cizozemským pracovníkům studujícím při zaměstnání na školských zařízeních v jiném státě než v Československé socialistické republice, se poskytuje pracovní volno a hmotné zabezpečení v rozsahu stanoveném právními předpisy tohoto státu. (4) Při důležitých osobních překážkách v práci vyžadujících nezbytně cestu do státu trvalého pobytu se cizozemským pracovníkům poskytuje pracovní volno na cestu tam a zpět v rozsahu uvedeném v odstavci 1; náhrada mzdy za toto pracovní volno se poskytuje, pouze přísluší-li náhrada mzdy i za dobu překážky v práci. (5) Náhradou mzdy podle předchozích odstavců se rozumí náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.5)