Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 203

§ 203 zákoník práce – Jiné úkony v obecném zájmu

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2024 · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 203 zákoníku práce upravuje, kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro výkon jiných úkonů v obecném zájmu, které jsou specifikovány v tomto zákoně nebo zvláštních zákonech. Zaměstnanec má nárok na placené pracovní volno, pokud vykonává funkci člena odborové organizace, rady zaměstnanců, volební komise, zástupce pro BOZP, vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců. (§ 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2024)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Jiné úkony v obecném zájmu
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za…“
  • Odkazuje na: § 283, § 288
  • Judikatura: na § 203 odkazuje 17 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Jiné úkony v obecném zájmu“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon70).

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a) přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona (§ 283 až 285),

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona (§ 288 až 298),

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu71),

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu71a).

b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,

c) přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,

d) k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

e) k činnosti dárce dalších biologických materiálů; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

f) k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti; přísluší pracovní volno v rozsahu nejvýše 12 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Kratší části jednotlivých směn, ve kterých bylo poskytnuto pracovní volno, se sčítají,

g) k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,

h) k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,

i) k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše 10 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,

j) k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,

k) k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnanec má nárok na placené pracovní volno, pokud vykonává funkci člena odborové organizace, rady zaměstnanců, volební komise, zástupce pro BOZP, vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců.
  • Placené pracovní volno přísluší i k jiné odborové činnosti, jako je účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech.
  • Zaměstnanec má nárok na placené pracovní volno v rozsahu 5 pracovních dnů ročně k účasti na školení pořádaném odborovou organizací, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
  • Při dárcovství krve, aferéze nebo jiných biologických materiálů má zaměstnanec nárok na placené pracovní volno na dobu cesty, odběru, cesty zpět a zotavení, pokud tyto činnosti zasahují do pracovní doby.

Na co si dát pozor

  • U školení pořádaného odborovou organizací může zaměstnavatel odmítnout poskytnout volno, pokud tomu brání vážné provozní důvody.
  • U dárcovství krve a biologických materiálů je délka pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu omezena časovými limity (24 hodin, resp. 48 hodin, s možností prodloužení lékařem až na 96 hodin u biologických materiálů) a musí být prokázána nezbytně nutná doba nepřítomnosti v práci.
  • Pokud nedojde k odběru krve nebo biologických materiálů, náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pouze za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 203

17
NS
Nejvyšší soud
15. 3. 2023
NS
Nejvyšší soud
24. 8. 2022
NS
Nejvyšší soud
10. 2. 2011
NSS
Krajský soud v Brně
24. 10. 2022
NSS
Nejvyšší správní soud
29. 10. 2015
NSS
Městský soud v Praze
30. 1. 2012

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 203 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 203

Odvolací soud nedůvodně odmítl vyhovět jeho požadavku na odročení veřejného zasedání z důvodu dlouhodobě plánované dovolené [organizace dětských letních táborů, což je veřejně záslužná činnost, která ve smyslu § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce umožňuje zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu].

8 Tdo 1104/2022 · Nejvyšší soud · 15. 3. 2023

… „zákonný znak přečinu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku, spočívající v tom, že pachatel „poruší podle zákona mu uloženou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek“, lze podle judikatury naplnit i porušením povinností obsažených v ustanoveních § 301 písm. d) a § 203 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

5 Tdo 626/2021 · Nejvyšší soud · 24. 8. 2022

Podle ustanovení § 203 zák. práce Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

21 Cdo 3885/2009 · Nejvyšší soud · 10. 2. 2011

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 14 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu (Nařízení vlády, kterým se provádí zákoní)§ 22 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 1 (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 1 (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 124 Překážky na straně zaměstnance (Zákoník práce)