Odpověď: Paragraf 95 zákoníku práce upravuje podmínky pro pracovní pohotovost, stanovuje, že je možná jen po dohodě se zaměstnancem a určuje, jak se odměňuje a jak se započítává do pracovní doby.
Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařídit pracovní pohotovost bez jeho souhlasu; vždy je nutná dohoda.
Za dobu, kdy zaměstnanec drží pracovní pohotovost, ale nepracuje, mu náleží odměna podle § 140 zákoníku práce.
Pokud zaměstnanec během pracovní pohotovosti skutečně vykonává práci, dostane za tuto práci mzdu nebo plat a odměna za pohotovost mu za tuto dobu nenáleží.
Doba, po kterou zaměstnanec drží pracovní pohotovost, aniž by pracoval, se nezapočítává do jeho pracovní doby.