47 CO 10/2019-318 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 213 106 Kč 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 281 197 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok) a že žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náklady řízení státu ve výši 5 289 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok). 2. Proti tomuto rozsudku, do všech jeho výroků, podal žalovaný odvolání. Uvedl, že odkazuje na své námitky v průběhu řízení, které směřovaly do tří oblastí. První se týkala nedostatku aktivní legitimace žalobce. Mezi postupitelem a postupníkem nebyl uzavřena řádná smlouva o postoupení pohledávky. Pokud mělo dojít ke zpětnému postoupení žalované pohledávky ze [právnická osoba] – [právnická osoba] na žalobce, původní smlouva o postoupení pohledávek již byla splněna a nelze ji způsobem uvedeným v dodatku zrušit a ani od ní odstoupit. Druhá námitka se týkala uplatnění neexistujícího nároku. Žalobce se domáhal úhrady faktury [číslo] ze dne [datum] znějící na částku ve výši 2 213 106 Kč, která byla vystavena podle smlouvy o dílo ze dne 7. 3. 2013, HEZ/Noppik na demontáž Francisovy turbíny. Žalobce mimo faktury předložil se žalobou i tuto smlouvu o dílo. Na základě výzvy soudu žalobce podáním ze dne [datum] potvrdil, že uplatňuje nárok z uvedené smlouvy na demontáž turbíny. Po uplynutí lhůty pro koncentraci změnil žalobce podáním ze dne [datum] svá žalobní tvrzení, a totéž plnění požadoval ze smlouvy o dílo ze dne [datum], [číslo] 2013 s tím, že ve faktuře [číslo] ze dne [datum] došlo k chybě v psaní uvedením nesprávné smlouvy. Třetí námitka se týkala započtení pohledávek žalovaného na smluvní pokutu a náhradu škody, které vyúčtoval přípisem ze dne [datum]. Jestliže nárok na náhradu škody není určitý, nemůže se tento závěr týkat nároku na úhradu smluvní pokuty. Smluvní pokutu nelze vyúčtovat a popsat podrobněji než v uvedeném přípisu. Bylo na zhotoviteli, aby tvrdil a prokázal, že prodlení nezpůsobil. Žalobce byl vyzván k úhradě smluvní pokuty do [datum], k započtení vzájemných pohledávek účastníků došlo přípisem žalovaného ze dne [datum]. Z opatrnosti žalovaný zaslal žalobci znovu dne [datum] vyúčtování smluvní pokuty s tím, že po marném uplynutí lhůty provedl opětovně započtení jako v přípisech ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a žalobu v plném rozsahu zamítl. 3. Žalobce k odvolání uvedl, že se ztotožňuje s rozsudkem soudu prvního stupně, neboť se v něm zabýval všemi námitkami žalovaného, vypořádal se s problematikou aktivní legitimace žalobce ve sporu, s tvrzenou neexistencí nároku i se započtením. Nelze pominout, že opakované pokusy žalovaného o jednostranné započtení vzájemných pohledávek lze de facto považovat za uznání žalované pohledávky. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se v žalobě, která byla soudu doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 213 106 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo č. HEZ/Noppik na montáž Francisovy turbíny ve Švédsku. Žalobce na základě odvedených prací za měsíce srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2013 a rovněž za leden, únor, březen a duben 2014 fakturoval žalobci po odečtení zálohové platby daňovým dokladem [číslo] částku 2 213 106 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný přes opakované urgence dluh neuhradil. [příjmení] jistiny požaduje žalobce i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktury. K žalobě byla připojena smlouvy účastníků ze dne [datum], [číslo] 2013. V podání ze dne [datum] žalobce upřesnil, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy, jedna dne 15. 4. 2013 č. HEZ/Noppik na demontáž Francisovy turbíny a druhá dne [datum] [číslo] 2013 na montáž Francisovy turbíny, z níž se žalobce domáhá splnění povinnosti žalovaného zaplatit cenu díla podle v žalobě uvedené faktury, ve které však došlo k chybě v psaní: nesprávně bylo uvedeno, že jde o demontáž turbíny. Žalovaný v průběhu řízení vznesl k žalobě výhrady, které později shrnul též v odvolání. Namítal nedostatek legitimace žalobce ve sporu, uplatnění neexistujícího nároku a zánik pohledávky žalobce započtením. 6. Soud prvního stupně ve věci rozhodl napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že žalobce v řízení prokázal, že účastníci jako podnikatelé při jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obch. zák.), žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel, uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu o dílo podle § 536 obch. zák., ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem byla účast tří zaměstnanců žalobce na opětovné montáži opravené Francisovy turbíny na projektu Noppikoski ve Švédsku. Sjednaní zaměstnanci žalobce v období od [datum] do [datum] provedli pro žalovaného dohodnuté práce zapsané v montážním deníku, opatřeném na každé straně podpisy [jméno] [příjmení], osoby pověřené žalovaným. Žalobce v souladu s článkem 4.5 smlouvy nejprve vystavil zálohovou fakturu na částku 200 000 Kč, kterou mu žalovaný uhradil dne [datum]. Po provedení montážních prací požadoval podle přehledu odpracovaných hodin v montážním deníku cenu provedeného díla ve výši 2 213 106 Kč včetně DPH (v hodinové sazbě za jednotlivé zaměstnance podle čl. 4 smlouvy) po odečtení zaplacené zálohy fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] (v souladu s článkem 4.7 smlouvy). V textu faktury bylo nesprávně uvedeno označení dodávky„ na základě smlouvy o dílo č. HEZ/Noppik [číslo] 7.3.2013 na demontáž Francisovy turbíny na projektu Noppikoski ve Švédsku“, protože správně mělo být uvedeno„ na základě smlouvy o dílo [číslo] 2013 Noppikoski na montáž Francisovy turbíny na projektu Noppikoski ve Švédsku“. Žalobce však prokázal, že faktura obsahovala zjevnou nesprávnost, chybná část textu pochází z předcházející fakturace podle smlouvy o dílo ze dne [datum] na demontáž Francisovy turbíny. Jestliže žalovaný dále namítal nedostatek legitimace žalobce v řízení, soud odkázal na odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Blansku č. j. 77 C 281/2014-116 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 28 Co 198/2016-144 a usnesením Nejvyššího soudu v Brně č. j. 23 Cdo 4972/2017-164, v nichž byla výhrada žalovaného s odkazem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 odmítnuta. Soud uzavřel, že žalobce nejprve postoupil pohledávku na částku 2 213 106 Kč smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba] – [právnická osoba] a dopisem ze dne [datum] to oznámil žalovanému, avšak vzhledem k další dohodě v dodatku [číslo] smlouvy ze dne [datum] k postoupení pohledávky nedošlo. Skutečnost, že věřitelem je nadále žalobce, bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Další smlouvu o postoupení pohledávky žalobce uzavřel dne [datum] s postupníkem [právnická osoba], došlo však k naplnění rozvazovací podmínky sjednané v čl. IV. bodu 6 smlouvy, což bylo smluvními stranami konstatováno v dopisu ze dne [datum] a následně dopisem žalobce ze dne [datum] oznámeno žalovanému. Protože k platnému postoupení pohledávky na jiný subjekt došlo pouze v období od uzavření smlouvy ze dne [datum] do naplnění rozvazovací podmínky dne [datum], žalobce je aktivně legitimován k vedení tohoto sporu. Soud posoudil jako nedůvodnou i obranu žalovaného, že žalobcem uplatněná pohledávka zanikla v důsledku započtení dvou vzájemných pohledávek žalovaného dopisy ze dne [datum] a [datum]. Z právního jednání směřujícího k započtení musí být patrno jaká pohledávka v jaké výši se k započtení uplatňuje a proti jaké pohledávce věřitele směřuje (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 4. 2008 sp. zn. 32 Cdo 3082/2007 a ze dne 26. 7. 2011 ve věci sp. zn. 32 Cdo 4363/2009). Soud znovu odkázal na odůvodnění rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 77 C 281/2014, z něhož vyplývá, že v dopise ze dne [datum] jsou započítávány neurčité pohledávky žalovaného z titulu smluvní pokuty a náhrady škody, které vyčísluje konkrétními částkami, není však zřejmé, jakým způsobem k výpočtu těchto částek dospěl, z jakých jednotlivých dílčích nároků mají být jakým početním postupem stanoveny, za jaké období, a není dostatečně an