7 CO 1170/2021-141 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhá určení splatnosti dluhu s tím, že v únoru 2009 půjčil žalovanému celkovou částku [částka] tak, že mu dne [datum] předal v hotovosti částku [částka] a dne [datum] převedl ze svého účtu na účet žalovaného částku [částka]. Podle tvrzení žalobce bylo dohodnuto, že žalovaný peníze vrátí, až bude moci. 2. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9.6.2021, č.j. 4 C 20/2020-103 (napadený rozsudek) žalobě vyhověl tak, že určil splatnost závazku žalovaného vůči žalobci ze smlouvy o půjčce částky [částka] tak, že ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku nastává splatnost částky [částka] a ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku se stane splatnou zbývající část, tj. [částka] (výrok I.). Žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). Toto (v pořadí již druhé) rozhodnutí soudu prvního stupně v této věci s odkazem na dřívější rozhodnutí odvolacího soudu v této věci, tj. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vychází z prokázání existence právního vztahu, z něhož vyplývá závazek žalovaného jako dlužníka vůči žalobci jako věřiteli podle smlouvy o půjčce částky [částka], uzavřené mezi účastníky v únoru 2009 se splatností ponechanou na vůli dlužníka. Podle soudu prvního stupně je nesporné, že žalobce dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným ve výši [částka]. Účinnost postoupení pohledávky byla vázána na zaplacení kupní ceny [částka]. Současně byl uzavřen dodatek této smlouvy o postoupení pohledávky, z něhož vyplývá, že do zaplacení kupní ceny za pohledávku zůstává jejím vlastníkem žalobce. Zároveň byla projevena vůle uzavřít mezi postupníkem a postupitelem smlouvu komisionářskou. Soud prvního stupně posoudil závazkový vztah mezi účastníky ze smlouvy o půjčce podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (§ 657, § 564). Postoupení pohledávky posuzoval podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. Uvádí, že je-li splatnost pohledávky ponechaná na vůli dlužníka, nemůže věřitel své právo vykonat před uplynutím lhůty splatnosti určené podle § 564 soudním rozhodnutím, tudíž nemůže běžet promlčecí doba k vymáhání dluhu dle § 101. Právo věřitele navrhnout, aby soud určil dobu splnění dluhu promlčení nepodléhá. Na tomto základě námitku promlčení uplatněnou žalovaným v dané věci neakceptoval. Nevyhověl ani námitce žalovaného o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce ve vztahu k části dluhu ve výši [částka], která měla být předmětem postoupení pohledávky. Vzal za prokázané, že k zaplacení kupní ceny postupníkem žalobci jako postupiteli podle smlouvy o postoupení pohledávky nikdy nedošlo, stejně tak nikdy nedošlo k uhrazení vymáhané pohledávky žalovaným postupníkovi. Bylo zjištěno, že společnost, které měla být pohledávka postoupena, po provedené likvidaci ke dni [datum] zanikla. Soud prvního stupně dospěl k závěru o absenci vůle smluvních stran smlouvu o postoupení pohledávky uzavřít, proto se nejedná o právní jednání. Při určení doby splatnosti přihlédl k poměrům účastníků a stanovil ji ve dvou splátkách po [částka]. 3. Proti tomuto rozsudku se žalovaný odvolává. Má za to, že rozsudek je nedostatečně odůvodněn a je nepřezkoumatelný. Namítá, že soud prvního stupně vychází ze závěru krajského soudu jako soudu odvolacího o tom, že byla prokázána existence právního vztahu mezi účastníky zakládajícího závazek žalovaného jako dlužníka vůči žalobci podle smlouvy o půjčce částky [částka] se splatností ponechanou na vůli dlužníka. Tento závěr však odvolací soud učinil na základě opakování dokazování, aniž postupoval podle § 118a o.s.ř. Odvolací soud tak vydal rozhodnutí, aniž by žalovaného poučil o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní, čímž odvolací řízení zatížil vadou. Odvolatel dále polemizuje s hodnocením důkazů odvolacím soudem a dospívá k závěru, že odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí učinil skutková zjištění, která nemají oporu v provedeném dokazování. Odvolacímu soudu rovněž vytýká překvapivost rozhodnutí. Z těchto důvodů má za to, že záběry odvolacího soudu nebyly pro soud prvního stupně závazné. Dále soudu prvního stupně vytýká, že nikterak nehodnotil účastnickou výpověď žalovaného a z tohoto důvodu je rozhodnutí soudu prvního stupně zatíženo vadou. Z účastnické výpovědi žalovaného přitom vyplývá, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o půjčce, jak tvrdil žalobce. Jednalo o investici do podnikání, která by mohla být právně hodnocena jako vklad tichého společníka, a to v částce [částka]. Částka [částka] nebyla žalovanému nikdy žalobcem předána. Žalobce tak své tvrzení o předání předmětné části v hotovosti žalovanému neprokázal. Žalovaný nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o aktivní věcné legitimaci žalobce ve vztahu k částce [částka], která byla předmětem postoupení pohledávky ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] Podle žalovaného byla tato smlouva uzavřena platně, postupníkem bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky. Pokud žalobce předložil dodatek ke smlouvě, dle něhož byla účinnost postoupení pohledávky vázána na zaplacení kupní ceny, má žalovaný za to, že tento důkaz byl nepřípustně předložen až po koncentraci řízení. Současně zpochybňuje pravost tohoto dodatku a poukazuje na judikaturu k otázce postoupení pohledávky, konkrétně usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3173/2014, sp. zn. 23 Cdo 4996/2017, vycházejících z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1241/2004, která se týkají otázky platnosti a účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky tak, že nelze odložit účinnost celé smlouvy ve vazbě na zaplacení ceny. V projednávané věci je tak nerozhodné, zda byla postupníkem uhrazena kupní cena za postoupení pohledávky. Žalovaný má za to, že soud prvního stupně otázku aktivní věcné legitimace žalobce posoudil nesprávně, neboť na základě smlouvy o postoupení pohledávky žalobce oprávnění k vymáhání pohledávky pozbyl, přičemž je irelevantní, zda byla postupníkem uhrazena kupní cena za postoupení pohledávky. 4. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání zdůraznil, že prokázal vznik právního vztahu, který zakládá závazek žalovaného jako dlužníka vůči žalobci jako věřiteli ze smlouvy o půjčce částky [částka] uzavřené v únoru 2009 se splatností ponechanou na vůli dlužníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky z [datum], uzavřené se společností [právnická osoba] nedošlo. V dodatku ke smlouvě smluvní strany výslovně prohlásily, že pohledávka nebyla postoupena. Tímto dodatkem změnily smlouvu o postoupení pohledávky tak, že postupitel (žalobce) zůstane majitelem pohledávky až do zaplacení kupní ceny za tuto pohledávku. 5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě podle § 204 odst. 1 o.s.ř. a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a po částečném zopakování dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. V projednávané věci se žalobce jako věřitel domáhá určení splatnosti dluhu, který vznikl podle ústní smlouvy o půjčce částky [částka] uzavřené mezi účastníky v únoru 2009. Jde tedy o posouzení právního vztahu mezi účastníky, který vznikl podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), podle něhož je namístě v dané věci postupovat (§ 3028 odst. 3 o.z.), a to i při posouzení otázky postoupení pohledávky z uvedené smlouvy o půjčce podle smlouvy uzavřené v roce 2016. S ohledem na to, že postoupená pohledávka zahrnuje práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., použije se k posuzování postoupení pohledávky dosavadní právní úprava (zák. č. 40/1964 Sb.). 7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjče přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 564 obč. zák. je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele soud podle okolností případu tak, aby bylo v souladu s dobrými mravy. 9. Aby mohl být žalobce v této věci úspěšný, musí prokázat, že mezi účastníky vznikl právní vztah zakládající závazek dlužníka (žalovaného) vůči věřiteli (žalobce) a že doba splnění byla výslovně nebo s ohledem na dané okolnosti ponechána na vůli dlužníkovi. Dobu splatnosti soud určí v závislosti na konkrétních okolnostech, za kterých účastníci uzavřeli dohodu, přihlédne k možnostem dlužníka, jeho platební schopnosti i k naléhavosti potřeby věřitele a věc posoudí z hlediska souladu s dobrými mravy. 10. Odvolací soud v usnesení ze dne 26.2.2021, č.j. 7 Co 1251/2020-74, jímž zrušil předchozí zamítavý rozsudek soudu prvního stupně, dospěl k závěru (z něhož soud prvního stupně při vydání napadeného rozsudku vycházel) o existenci závazkového vztahu mezi účastníky vyplývajícího ze smlouvy o půjčce finanční částky [částka], uzavřené v únoru 2009 se splatností ponechanou na vůli d