14 CO 245/2022-646 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobkyně o vydání veškerých věcí tvořících letní bobovou dráhu [anonymizováno] blíže specifikovaných ve výroku IV rozsudku (výrok I), rozhodl o povinnosti žalobkyně v hlavní intervenční věci zaplatit žalované 1) na nákladech řízení částku [částka] k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok II) a žalovanému 2) částku [částka] (výrok III), vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému 2) uložil povinnost vydat žalované 1) jako žalobkyni veškeré věci tvořící letní bobovou dráhu [anonymizováno] tak, jak je vyjmenoval ve výroku IV rozsudku (dále jen„ letní bobová dráha“ nebo„ bobová dráha“), nacházející se na označených pozemcích v [katastrální uzemí], do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]) a povinnost zaplatit žalobkyni (žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok V). 2. Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba žalobkyně (hlavního interventa) není důvodná. Bylo prokázáno, že důvodem uzavření kupní smlouvy o převodu bobové dráhy z žalovaného 2) [celé jméno žalovaného] na [celé jméno svědka] nebyla vůle stran na převod vlastnického práva za kupní cenu, ale zajištění a úhrada pohledávek [celé jméno svědka] od žalovaného 2), obcházela ujednání o zajišťovacím převodu práva a je absolutně neplatná. [celé jméno svědka] tak v době dražby nebyl vlastníkem bobové dráhy a dražba nesledovala zájem obrátit se na blíže neurčitý okruh zájemců a zájem na přechodu vlastnictví k věci na kteréhokoli zájemce, jenž učiní nejvyšší podání, nýbrž zájem na legalizaci nabytí vlastnictví originárním způsobem osobou navrhovateli dražby blízkou. Proto na jejím základě vlastnictví žalobkyně (hlavní intervent) nenabyla. Důvodná je původní žaloba žalované 1) na vydání bobové dráhy žalovaným 2), neboť ve smlouvě uzavřené s [celé jméno svědka] měla sjednánu výhradu vlastnictví do zaplacení celé kupní ceny v obchodních podmínkách. [právnická osoba] byla pouze nastrčená společnost pro splnění podmínek získání dotace a [celé jméno svědka], [právnická osoba] i žalovaný 2) s ohledem na jejich vztahy mohli a měli vědět o podmínkách smlouvy uzavřené mezi žalovanou 1) a [celé jméno svědka], tedy o výhradě vlastnického práva. Celá kupní cena uhrazena nebyla, [celé jméno svědka] se tak nestal vlastníkem a [právnická osoba] i žalovaný 2) o této skutečnosti vědět museli, proto vlastnictví nabýt nemohli. Spor o vlastnické právo za situace, kdy na žalovaného 2) je vedeno insolvenční řízení, v jehož rámci nebyla bobová dráha sepsána do majetkové podstaty úpadce, a byla sepsána v exekučním řízení žalovaného 2) jako povinného (v němž nelze po dobu trvání účinků úpadku pokračovat), nelze vyřešit jinak než v tomto řízení. Žalovaná 1) se domáhala neúspěšně své pohledávky na doplacení kupní ceny v insolvenčním řízení [celé jméno svědka] a podáním žaloby v této věci svou volbu změnila. [celé jméno svědka] je skutečnost domáhání se žalovanou 1) vydání bobové dráhy z titulu výhrady vlastnického práva známa, k jejímu uplatnění vůči [celé jméno svědka] tak došlo konkludentním způsobem. 3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání pouze žalobkyně (hlavní intervent), a to nejprve blanketní do výroků I, II, III a IV. V jeho doplnění z [datum] navrhla rozsudek zrušit a vrátit v napadených výrocích k dalšímu řízení. Namítla, že dne [datum] vyhotovil notář JUDr. [jméno] [příjmení] smlouvu o budoucí kupní smlouvě a dne [datum] vyhotovil tento notář ve svém sídle kupní smlouvu, která vycházela z textu kupní smlouvy vtěleného do smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Článek III tak byl automaticky převzat do kupní smlouvy. Ve skutečnosti však kupní cena byla žalovanému 2) zaplacena před podpisem kupní smlouvy a v době jejího uzavření již byla uhrazena, což stvrdil žalovaný 2) kvitancí podepsanou téhož dne v notářské kanceláři téhož notáře. Sám žalovaný 2) ve své žalobě uvádí, že kupní smlouvu uzavřel [datum], a vyplývá to i z jeho výslechu jako obviněného z [datum]. Uvádí to paradoxně jako datum uzavření smlouvy i soud prvního stupně ve svých zjištěních u označení smlouvy. Skutečnost, že [celé jméno svědka] uvedl, že k úhradě kupní ceny došlo částečně zápočtem, částečně zaplacením v hotovosti, nemůže automaticky znamenat jeho nevěrohodnost jako svědka, když úhrada proběhla zcela v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalobkyně doložila výdajovými pokladními doklady, že [celé jméno svědka] předal [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy [částka], kdy tyto částky byly následně použity na úhradu kupní ceny, a z výpisů z účtu [právnická osoba] za období listopad [rok] až květen [rok] jsou patrné další platby ve prospěch žalovaného 2), např. [datum] částky [částka], s poznámkou poskytnutí půjčky, následně ke dni [datum] také použité k započtení na kupní cenu. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že z jeho strany docházelo v rozhodné době k častému financování žalovaného 2) a že na všechny transakce nebyly písemně uzavírány smlouvy, což nemění nic na tom, že zápůjčky žalovanému 2) poskytoval a mohl je použít k započtení na kupní cenu v souladu s čl. III kupní smlouvy. Žalovaný 2) úhradu kupní ceny výslovně potvrdil vystavenou kvitancí, na níž ke zvýšení právní jistoty nechal ověřit pravost svého podpisu. Pravost kvitance nebyla nikdy nikým rozporována a notář prohlášením z [datum] potvrdil ověření podpisu žalovaného 2) na ní. Nedává smysl, aby v případě nezaplacení kupní ceny žalovaný 2) vystavil kvitanci o jejím zaplacení a nedomáhal se zaplacení smluvní pokuty. Podle § 1995 odst. 2 obč. zák. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen„ o. z.“) dojde k prominutí dluhu i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil. I kdyby proto [celé jméno svědka] svůj závazek nesplnil, vystavením kvitance došlo k zániku jeho dluhu prominutím. Soud nepřihlédl k výpovědi [celé jméno svědka], že na fungování bobové dráhy se začal podílet už před podpisem kupní smlouvy, jezdil na ni pravidelně a sledoval finanční toky, hlídal hrazení plateb jako zdravotní a sociální pojištění, úhradu elektřiny apod., a skutečnost, že žalovaný 2) po uzavření kupní smlouvy vystupoval jako provozovatel bobové dráhy, vyplývá ze vzájemné, dříve nastolené spolupráce na bobové dráze. Ze skutečnosti, že se strany domluvily na zřízení zástavy kupujícímu na zajištění jeho pohledávky za prodávajícím, která vznikla zápisem do rejstříku zástav [datum], nelze dovodit neplatnost kupní smlouvy. Žalobkyni tak svědčí vlastnické právo k bobové dráze, které nabyla ve veřejné dobrovolné dražbě, která proběhla v souladu s platným právem. Navrhovatel dražby [celé jméno svědka] řádně doložil vlastnické právo a dražebník zachoval běžnou opatrnost. Cílem dražby bylo prodat dráhu s ohledem na problémy spojené s jejím provozem a když se do ní nikdo nepřihlásil, koupila ji žalobkyně. Veřejná dražba nebyla nikým napadena v řízení o určení neplatnosti dražby a svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že informace o dražbě našel na internetu a informoval o tom jednatele žalované 1) Ing. [anonymizováno] (není tedy pravdivé tvrzení žalovaného 2), že se o dražbě dozvěděl až s několikaletým odstupem). Judikaturní závěry, na které odkazuje odvolací soud v kasačním rozhodnutí, byly formulovány až později, než veřejná dražba proběhla. Žalovaná 1) neprokázala, zda ke kupní smlouvě z [datum] byly připojeny všeobecné dodací podmínky a zda tento dokument byl [celé jméno svědka] předán ve znění obsahujícím ujednání o výhradě vlastnického práva. Smlouva se přitom řídí obchodním zákoníkem a všeobecné obchodní podmínky musely být ke své aplikovatelnosti prokazatelně přiloženy k návrhu smlouvy. Kupní smlouva neurčitě odkazuje na nějaké přiložené dodací a montážní podmínky žalované 1), z čehož nelze určit, zda k návrhu kupní smlouvy byly skutečně přiloženy. Žalovaná 1) navíc v žalobě mluvila o smlouvě z [datum] a přiložila smlouvu s datem [datum]. I kdyby [celé jméno svědka] zněním všeobecných dodacích podmínek disponoval, neprokazoval jejich prostřednictvím vlastnické právo k věci ve vztahu k dalšímu kupujícímu. Žádný z následujících vlastníků o tomto ujednání nevěděl a vědět nemohl. Rozhodnutí vycházející ze závěru, že žalovaná 1) uzavřela [datum] stejnou smlouvu s kupujícím žalovaným 2) a téhož dne s [právnická osoba], a proto o výhradě vlastnického práva uzavřené s [celé jméno svědka] věděli, spočívá na nesprávném právním posouzení. Soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým závěrům, když za žalovaného 2) i [právnická osoba] vystupoval na základě plné moci [celé jméno svědka] žalovaný 2) ve vyjádření z [datum] uvedl, že neznal ujednání zhotovitele s jeho subdodavateli a jejich vědomost nelze dovodit ani ze smlouvy o tichém společenství. [právnická osoba] a žalovaného 2) o výhradě vlastnického práva tak nebyla prokázána. Nebylo ani tvrzeno, že by žalovaná 1) od kuní smlouvy č. [rok] [číslo] odstoupila. Souběžně uplatňovala nárok na zaplacen