14 CO 6/2023-294 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně rozsudkem zavázal žalovanou zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, částku [částka] a 8,25 % úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu v části o úroku z prodlení ve vyšších sazbách a za předchozí období (výrok II) a zavázal žalovanou zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jejich zástupce (výrok III). 2. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, která navrhla jeho změnu tak, že žaloba bude proti ní zamítnuta v celém rozsahu, případně zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Pro případ nevyhovění jejímu odvolání ve věci samé namítla nedůvodnost rozhodnutí o nákladech řízení, aby hradila žalobcům náklady i ve vztahu k zastavené části řízení, neboť částečné zpětvzetí žaloby nezavinila. 3. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku ve výrocích I a III jako věcně správného a odmítnutí odvolání žalované proti zamítavému výroku II. 4. U jednání odvolacího soudu žalovaná upřesnila odvolání tak, že jím nenapadá zamítavý výrok II rozsudku (proti němuž ani nemá subjektivní právo odvolání), což vyplývá z obsahu odvolacího návrhu, aby byla žaloba zamítnuta zcela, který se vztahuje jen k přisuzujícímu výroku I rozsudku. Proto nenapadený výrok II rozsudku nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“) a odvolací soud se jím nezabýval. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), tedy přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených ve výrocích I a III i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), doplnil dokazování v potřebném rozsahu (§ 213 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované ve vztahu k věci samé důvodné není a ve vztahu k nákladům řízení v základu důvodné je. 6. *Odtud opravit žalovaná žalovaný. 7. Soud I. stupně rozsudkem rozhodl o žalobě žalobců na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení jako vrácení záloh poskytnutých žalované na základě smlouvy z [datum] o budoucí smlouvě o převodu práva k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], neboť žalobci od této smlouvy pro porušení povinností žalované odstoupili a shora uvedenou částku celkově zaplatili platbami [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že na základě shora uvedené smlouvy účastníků z [datum] zhotovila na předmětném pozemku žalobců stavbu rodinného domu, jehož obvyklá cena podle předloženého znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] činí [částka]. Jelikož v průběhu řízení [datum] zaniklo právo stavby žalované k pozemku žalobců, jehož budoucí převod byl předmětem uvedené smlouvy účastníků, a žalované vznikla pohledávka na náhradu zhotovené stavby ve výši poloviny její hodnoty, započetli žalobci písemným podáním z [datum] proti této pohledávce žalované ve výši [částka] svou pohledávku [částka] uplatněnou proti žalované v řízení vedeném u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka] na zaplacení smluvní pokuty v této výši za porušení povinností z téže smlouvy účastníků a část své zde uplatněné pohledávky ve výši [částka], ohledně níž vzali žalobu v této části zpět a setrvali na ní ohledně zbylé jistiny [částka] a úroku z prodlení i k původní vyšší částce. Soud I. stupně usnesením z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zastavil řízení ohledně částky [částka] a nyní napadeným rozsudkem rozhodl tak, jak je uvedeno výše. 8. Ve vztahu k přisouzení jistiny uplatněného nároku ve zbylé části [částka] odůvodnil soud I. stupně rozhodnutí ustanoveními § 1785, § 2002 odst. 1, § 1240 odst. 1, § 1243 odst. 2, § 1244 odst. 1, § 1255 a § 1982 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a závěrem, že účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby na žalobce, které bylo zřízeno k předmětnému pozemku žalobců ve prospěch žalované na dobu do [datum], že žalovaná porušila smluvní povinnost zhotovit stavbu na předmětném pozemku sjednaným způsobem a ve sjednaných lhůtách, že žalobci z tohoto důvodu od smlouvy platně odstoupili a přísluší žalobcům právo na vrácení poskytnutých záloh, a to ve zbývající výši [částka] po započtení vzájemné pohledávky vzniklé žalované po zániku jejího práva stavby ve výši jedné poloviny hodnoty stavby žalovanou na pozemku žalobců zhotovené. 9. Žalovaná proti těmto závěrům soudu I. stupně namítá jejich právní nesprávnost a setrvává na argumentaci uplatněné již v prvostupňovém řízení, že žalobci se obohatili o hodnotu stavby na jejich pozemku ve vyšší částce [částka], než činí jimi poskytnuté zálohy, jejichž vrácení se domáhají, proto jim po započtení této pohledávky žalované žádné další finanční plnění nepřísluší. Nároky žalobců na vrácení poskytnutých záloh a žalované na vydání obohacení spočívající ve zhodnocení pozemků žalobců vyplývají podle žalované ze zrušeného smluvního vztahu účastníků po odstoupení žalobců od smlouvy a podle žalované nemá na zřízení a trvání těchto vzájemných nároků vliv později nastalý zánik práva stavby žalované k pozemku žalobců. 10. Tyto námitky žalované důvodné nejsou a závěry soudu I. stupně, jimiž odůvodnil rozhodnutí ve věci samé, jsou správné. Odvolací soud se s těmito závěry ztotožňuje a pro stručnost odkazuje s odůvodněním jejich správnosti na dostatečné odůvodnění napadeného rozsudku v příslušné části. Nad rámec tohoto odkazu se odvolací soud k odvolacím námitkám žalované vyjadřuje jen tak, že žalovaná se mýlí, že žalobci získali po důvodném odstoupení od smlouvy z [datum] a zániku smlouvou založeného závazkového vztahu účastníků jakékoli bezdůvodné obohacení. Právo stavby k předmětnému pozemku, byť je ve vlastnictví žalobců, svědčilo žalované a stavba na tomto pozemku byla ve smyslu § 1242 o. z. součástí práva stavby, které svědčilo žalované. Pokud by došlo k naplnění smlouvy účastníků z [datum], bylo by právo stavby i se stavbou převedeno na žalobce za dohodnutých podmínek, pokud by došlo k jiné realizaci práva stavby po odstoupení žalobců od smlouvy, byly by vzájemné nároky účastníků vypořádány na základě toho, jak a v čí prospěch bylo právo stavby realizováno, ale pokud k ničemu dalšímu nedošlo a právo stavby zaniklo, nastoupil zákonný režim jeho vypořádání podle § 1255 o. z., v jehož důsledku vznikl žalované jako stavebníku nárok na náhradu poloviny hodnoty zhotovené stavby v době zániku práva stavby. Pokud žalobci započetli svůj nárok na vrácení záloh po odstoupení od smlouvy, v jehož důsledku již nebylo možné naložit s právem stavby dohodnutým způsobem, oproti vzájemnému nároku žalované na náhradu ve výši poloviny zhotovené stavby, je žaloba ve zbylé části důvodná, neboť žalobci důvodně započetli proti této částce [částka] jednak svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty [částka] (ohledně níž také bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby po tomto započtení) a jednak zde uplatněný nárok ve zbylé částce [částka], v důsledku čehož činila důvodná výše zbylého nároku žalobců činí [částka]. 11. Pokud se týká úroku z prodlení, ten přiznal soud I. stupně žalobcům z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a z předtím dlužné částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], a to v sazbě 8,25 % ročně, neboť první den prodlení stanovil [datum]. I tento závěr soudu I. stupně je správný, neboť povinnost žalované vrátit žalobcům poskytnuté zálohy nevznikla zpětně ke dni, co byly poskytnuty (jak žalobci úrok nedůvodně uplatňovali), ale až po odstoupení od smlouvy a uplynutí tam stanovené desetidenní lhůty, v důsledku čehož došlo k prodlení žalované s vrácením těchto částek až od [datum]. Právo na úrok z prodlení obecně žalobcům přísluší podle § 1970 o. z. a sazba úroku 8,25 % odpovídá vl. nař. č. 351/2013 Sb. a výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou ke uvedenému prvnímu dni prodlení žalované. 12. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.), jak ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobcům [částka], tak ohledně povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve shora uvedené výši za shora uvedená období. 13. Výrok III rozsudku soudu I. stupně o nákladech řízení je předmětem odvolacího přezkumu již z důvodu své závislosti na přezkoumáváme výroku I o věci samé, navíc byl napaden výslovně žalovanou ohledně závěru, že by žalobcům mělo příslušet právo na náhradu nákladů řízení i v té části, v níž bylo řízení zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby. Tato odvolací námitka žalované je v zásadě důvodná, neboť není správný závěr soudu I. stupně, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, avšak podle odvolacího soudu není důvodná v tom, že by právo na náhradu nákladů řízení v této části příslušelo naopak žalované proti žalobcům. 14. Jak je již výše uvedeno, žalobci vzali žalobu zpět ohledně částky [částka] z důvodu, že v této výši