19 CO 143/2022-96 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 461,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalobu o zaplacení částky 33 010,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 102,63 % p.a. z částky 33 997,23 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, než úrok dosáhne částky 95 752 Kč, soud prvního stupně zamítl (výrok II.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky 56 472 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastnící uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 167,72 % p.a. splatit v 18 měsíčních splátkách po 4 581 Kč počínaje [datum] [rok]. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 148 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas podmínky smlouvy, zaplatil 5 splátek po 4 581 Kč, podle smluvních podmínek došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Žalobkyně požadovala zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 42 317,53 Kč a smluvní pokuty ve výši 13 711 Kč a dále úroku ve výši 102,63 % ročně z částky 33 997,23 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 95 752 Kč. 3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobkyně po posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, s ním uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla bezhotovostním převodem úvěr ve výši 40 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba ve výši 167,72 % ročně jako nominální úroková sazba. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkem 79 794 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 581 Kč, splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [datum] [rok]. Žalovaný uhradil pouze 22 905 Kč, protože se dostal do prodlení s úhradou šesté splátky po dobu 65 dnů, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. V bodě 6.5 smluvních podmínek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. 4. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), § 2048 o.z., dále podle § 588 a § 576 o.z. a pokud jde o úroky, podle § 1802 o.z. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., přičemž žalobkyně před jejím uzavřením řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud i bez návrhu přihlédl v souladu s § 588 o.z. k neplatnosti části smlouvy týkající se sjednané úrokové sazby úvěru ve výši 167,72 % p.a. Ujednání o výši úrokové sazby soud posoudil jako absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V souladu s § 1802 o.z. má žalobkyně právo na úroky z úvěru ve výši odpovídající obvyklým úrokům požadovaným za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, v daném případě ve výši 8,45 % ročně dle statistické databáze [příjmení]. Soud prvního stupně provedl přepočet úvěru, když vycházel z platných ujednání v úvěrové smlouvě týkajících se výše úvěru 40 000 Kč a výše měsíční splátky 4 581 Kč, přičemž zohlednil obvyklý úrok ve výši 8,45 % ročně. V souladu se smluvními podmínkami vypočetl novou jistinu úvěru v okamžiku zesplatnění částkou 17 385 Kč, dále má žalobkyně nárok na úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši 440 Kč a na smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1 % denně z nové jistiny. Dle výpočtu soudu smluvní pokuta požadovaná žalobkyní za období od [datum] do [datum] činí 5 632,74 Kč. S ohledem na tyto výpočty zohledňující zákonnou výši úrokové sazby soud prvního stupně žalobě jako důvodné vyhověl pouze co do částky 23 461,74 Kč (jistina ve výši 17 385 Kč, pojistné ve výši 444 Kč a smluvní pokuta ve výši 5 632,74 Kč), co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl ve sporu úspěšný v rozsahu 58,5 %, žalobkyně v rozsahu 41,5 %, žalovanému však žádné náklady v řízení nevznikly. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, a to pouze proti výroku II. co do úroku ve výši 102,63 % p.a. z částky 33 997,23 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že odvolání je podáno toliko v rozsahu, ve kterém soud nepřiznal sjednaný úrok za poskytnutí úvěru do výše 8,45 % p.a. z částky 23 461,73 Kč. Odvolání není podáváno v rozsahu převyšujícím smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 8,45 % p.a. z částky 23 461,73 Kč. Žalobkyně má za to, že rozsudek soudu prvního stupně v této části spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. a na nesprávném skutkovém zjištění ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř. Žalobkyně má za to, že jí náleží smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 8,45 %, neboť se jedná o cenu za poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Tato odměna mu náleží nejen do dne zesplatnění, ale také poté, co k takovému zesplatnění úvěru dojde. Smlouva o úvěru dle § 2395 o.z. je smlouvou úplatnou, kdy úplatu představuje úrok, který byl v tomto případě sjednán přímo ve smlouvě. Žalobkyně poukazuje na § 2399 odst. 2 o.z., kdy úroky se platí za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Žalobkyni proto náleží právo na zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ode dne jejich poskytnutí až do doby, kdy dojde k vrácení peněžních prostředků zpět žalobkyni. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud změnil výrok II. rozsudku v napadené části tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,45 % p.a. z částky 23 461,74 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky ve výši 95 752 Kč. 6. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 7. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobkyně bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Po skutkové stránce odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť jeho skutkové závěry vyplývají z provedených důkazů, které hodnotil v souladu s ust. § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na skutkové závěry soudu prvního stupně tak, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku. Také právní hodnocení věci soudem prvního stupně považuje odvolací soud za správné, když sdílí jeho závěr, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z. Soud prvního stupně správně dovodil, že smluvní ujednání o úrokové sazbě ve výši 167,72 % p.a. je absolutně neplatné, žalobkyně má proto podle § 1802 o.z. právo na úroky z úvěru ve výši odpovídající obvyklým úrokům požadovaným za úvěry poskytované bankami v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud prvního stupně pouze opomněl, že žalobkyně má právo na úroky z úvěru nejen do doby jeho zesplatnění, ale až do doby vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Odvolání žalobkyně je proto v tomto směru důvodné. Žalobkyně však požadovala úrok z úvěru ve výši 8,45 % ročně z částky 23 461,74 Kč, nikoliv tedy pouze z dlužných poskytnutých peněžních prostředků, ale také ze soudem prvního stupně přiznané smluvní pokuty a platby za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Odvolací soud proto vychází z výpočtu soudu prvního stupně, dle kterého při úvěru poskytnutém ve výši 40 000 Kč, výši měsíční splátky 4 581 Kč a obvyklém úroku z úvěru ve výši 8,45 % ročně by na úvěr mělo být celkem zaplaceno 45 810 Kč v deseti splátkách. Žalovaný zaplatil žalobkyni na úvěr 5 splátek celkem ve výši 22 905 Kč, z toho na dlužnou jistinu připadá částka 21 802 Kč. Z původní dlužné jistiny 40 000 Kč tak po zaplacení 5 splátek zbývá dlužná jistina 18 198 Kč Odvolací soud proto podle § 220 o.s.ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. v jeho napadené části tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,45 % p.a. z částky 18 198 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, než úrok dosáhne částky 95 752 Kč. Pokud se žalobkyně podaným odvoláním domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,45 % p.a. z částky celkem 23 461,74 Kč, tedy částky o 5 263,74 Kč vyšší než 18 198 Kč, byl v tomto rozsahu rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrzen. 10. Výrok o nákladech řízení