19 CO 202/2022-172 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, na základě které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt 2+1 o užitné ploše 90 m2 umístěný v budově [adresa], [obec], která je součástí pozemku parc. č. stav. [číslo], k. ú. [obec], na adrese [adresa] (od právní moci rozsudku). Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem shora uvedeného bytu, jako pronajímatelka uzavřela se žalovaným k předmětnému bytu dne [datum] smlouvu o nájmu, na základě které přenechala žalovanému tento byt na dobu určitou od [datum] do [datum] se sjednaným nájemným [částka] měsíčně. Zjistil, že dne [datum] žalobkyně žalovanému nájem bytu vypověděla z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, které spatřovala ve skutečnosti, že žalovaný v posledních 6 měsících (nejméně od prosince 2019) v bytě nebyl, aniž by žalobkyni tuto skutečnost oznámil a označil osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí s tím, že tuto povinnost porušuje žalovaný opakovaně. Dalším důvodem byla skutečnost, že žalovaný po celou dobu byt neudržuje, včetně toho, že byt zůstává po celou dobu nevětraný, pohledem zvenčí bylo v zimních a jarních měsících patrné, že okna v bytě jsou zamlžená a je tedy zřejmé, že v bytě musí být z tohoto důvodu velká vlhkost a v důsledku toho také vzniká riziko existence plísní a poškození zdí bytu. Důvodem výpovědi byla i skutečnost, že žalovaný byl opakovaně v prodlení s placením nájemného, když v roce 2017 byl v prodlení 8x, v roce 2018 3x a v roce 2019 také minimálně 3x, v roce 2019 již 2x. Okolnosti, za kterých žalobkyně při uzavírání nájemní smlouvy vycházela, se podle žalobkyně změnily do té míry, že po ní nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračovala, resp. pokud jde o okolnosti, za kterých nájemní smlouvu uzavírala, tak žalovaný žalobkyni uvedl v omyl, pokud jde o výši investic do rekonstrukce bytu. Žalobkyně sdělila, že výpovědní doba činí 3 měsíce a žalovaný byl poučen o jeho právu vznést námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Soud zjistil, že zásilka obsahující výpověď z nájmu bytu byla uložena na poště a po uplynutí úložní doby se vrátila právní zástupkyni žalobkyně. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní vyzván k vyklizení bytu ve lhůtě do [datum], zásilka byla uložena na poště a vrátila se po uplynutí úložní doby odesílateli dne [datum]. Soud zjistil, že od roku 2017 do roku 2018 měli účastníci kontakt po emailu, telefonický kontakt formou SMS od roku 2019 do roku 2020, telefonní číslo žalovaného je zřejmé z webu Penzionu v [anonymizováno] [obec], kde žalovaný dlouhodobě pracuje. Pokud jde o doručování písemností, zjistil, že žalovaný neměl zřízenou poštovní schránku, přestože o její zřízení žalobkyni žádal. Když mu přišla pošta vhozením pod dveře hlavního vchodu, měl dohodu s [jméno] [příjmení], že mu dá vědět a pošle mu výzvu či poštu emailem nebo SMS. V roce 2018 se do předmětného domu nastěhovala matka žalobkyně [jméno] [příjmení], která poštu adresovanou žalovanému, která mu byla doručována vhozením pod dveře hlavního vchodu, vhazovala do otvoru ve dveřích do bytu, a to bez domluvy s žalovaným. Žalobkyně nevěděla o dohodě žalovaného s [jméno] [příjmení], o vhazování pošty žalovaného do otvoru dveří jeho bytu matkou bez pověření žalovaného věděla. Poté co o kontakt na žalovaného žalobkyně z důvodu ztráty telefonu a smazání emailového kontaktu přišla, jinou cestou kontakt nesháněla. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 1040 o.z., § 553 odst. 1 o.z., § 554 a § 570 odst. 1 o.z. učinil závěr o tom, že zásilka obsahující výpověď z nájmu bytu se dostala do dispozice žalovaného tím, že byla výzva k vyzvednutí zásilky na poště zanechána pod vstupními dveřmi domu a doručení výpovědi je ve smyslu citované judikatury řádné, přestože se žalovaný s obsahem zásilky neseznámil. Podle soudu byl způsob doručování v roce 2020 žalovanému znám, byl s ním srozuměn, když v roce 2019 zrušil dosílku s ohledem na nízkou četnost pošty a dohodl se s [jméno] [příjmení], že mu přepošle poštu nebo že mu dá o ní zprávu, pokud se dostane do jeho dispozice. Svévolnou dispozici s některými zásilkami matkou žalobkyně nepovažoval za relevantní důvod pro nevyzvednutí zásilky žalovaným a žalovaný jako nepřítomná osoba měl ve smyslu ustanovení § 570 odst. 1 o.z. objektivní možnost seznámit se s jemu adresovaným právním jednáním žalobkyně. Soud zjistil, že nebyla podána žaloba, aby soud přezkoumal, zda je výpověď oprávněná (§ 2290 o.z.) a oprávněností výpovědních důvodů se v rámci řízení o vyklizení bytu zabývat nemůže. Důvody výpovědi uvedené žalobkyní se však soudu jeví neurčité, žalobkyně nevymezila porušení povinnosti podle § 2269 o.z. tak, aby nebylo zaměnitelné s jiným, nebyla konkretizována doba dvou měsíců nepřítomnosti žalovaného v bytě a nebyl ani popsán vznik újmy, popř. okolnosti jejího vzniku jako jedné ze základních podmínek tohoto porušení. Ani popis prodlení s placením nájemného není konkrétním popisem porušení povinností žalovaného ve smyslu § 2288 o.z., nejsou uvedeny konkrétní měsíce, kdy žalovaný neuhradil řádně a včas nájemné a podobně i obecně a spíše„ preventivně“ formulovaná nedostatečná péče o byt není nezaměnitelně specifikovaným popisem konkrétního způsobu neudržování bytu ve stavu způsobilém k užívání podle § 2257 o.z. Výpověď posoudil jako zdánlivou ve smyslu ust. § 553 o.z. pro neurčitost a ve smyslu ust. § 554 o.z. k ní nepřihlížel. Žalobu na vyklizení bytu proto zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný užíval byt ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu ve smyslu ust. § 1040 o.z., neboť předmětný byt užívá na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] O nákladech řízení rozhodl za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku [částka] sestávající se z nákladů za právní zastoupení žalovaného při 17 úkonech právní služby, 17 režijních paušálech, cestovném ve výši [částka], náhrady za promeškaný čas ve výši [částka], 21 % DPH a zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši [částka].2. Proti tomuto rozsudku se žalobkyně odvolala s odůvodněním, že výpověď považuje za určitou, specifikovala dobu, ve které žalovaný porušil svou povinnost informovat o déletrvající absenci žalobkyni jako pronajímatele a označit osobu, která bude po dobu jeho nepřítomnosti zajišťovat vstup do bytu v případě nezbytné potřeby a to vymezením„ v posledních 6 měsících (nejméně od prosince 2019)“. Není povinna označit dobu nepřítomnosti konkrétními 2 měsíci a s ohledem na skutečnost, že je výpověď datovaná [datum] a ve výpovědi je výslovně uvedeno, že v posledních 6 měsících, minimálně od prosince 2019 v bytě nebyl, je zřejmé, že vytýkaná nepřítomnost a s tím související porušení povinnosti informovat o ní a označit osobu zajišťující nezbytný vstup do bytu, trvala minimálně v měsících prosinec 2019 až květen 2020 ([datum]). Pokud soud polemizuje o tom, že žalovaný byl v zahraničí a že se vracel, toto je již předmětem naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu, kterým se soud neměl zabývat, z důvodu, že výpověď žalovaný v zákonné lhůtě nenapadl. Nevymezení předchozích období nezpůsobuje neurčitost výpovědního důvodu, pokud jde o důvod, že se žalovaný nezdržoval v měsících prosinec 2019 až květen 2020 (resp. až 28.5.2020) a v rozporu se svou povinností neoznačil osobu zajišťující nezbytný vstup do bytu. Žalobkyně popsala, že žalovaný po celé toto období byt neudržuje a byt zůstává nevětraný, v důsledku čehož je v bytě velká vlhkost, což je zřejmé i z toho, že jsou okna po celou dobu zamlžená. Následná věta, že tím žalovaný porušuje povinnost o byt pečovat, udržovat jej v řádném a čistém stavu, chránit jej před škodou a zabezpečovat vlastním nákladem jeho drobné opravy a běžnou údržbu, je již jen posouzením, o jaké porušení, skutkově vymezené, se jedná. Souhlasí, že přesně nevymezila konkrétní měsíce, za které žalovaný zaplatil nájemné pozdě, i toto porušení bylo jen doplněním hlavních porušení povinností. Pokud by měl soud za to, že některý z výpovědních důvodů je neurčitý, neurčitost jednoho z výpovědních důvodů nemá za následek neurčitost ostatních. Navrhovala, aby rozsudek soudu prvního stupně byl změněn a žalobě vyhověno. 3. Žalovaný považoval rozsudek soudu prvního stupně za správný, při projednávání věci se vyjevily okolnosti, pro které žalovaný pokládá žalobu za nedůvodnou, vedenou čistě nepoctivými záměry a postavenou též na údajných, resp. zcela žalobkyní vykonstruovaných skutkových okolnostech, které se nekryjí se skutečností. Je zřejmé, že se žalobkyni nepodařilo jí nepodložená skutková tvrzení a na ně navazující právní jednání ve svých vzájemných souvislostech promítnout do roviny, která by byla určitá a nezaměnitelná ani tak, aby vyhovovala měřítkům stanovenými právními předpisy pro jejich platnost. Soud prvního stupně podrobil okolnosti dané věci logické úvaze tak, aby mo