7 Co 797/2024-181 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadený rozsudkem Okresní soud v Prachaticích žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 130 030,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 21. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), řízení zastavil co do úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 130 143 Kč od 10. 9. 2022 do 20. 3. 2023 (výrok II.), žalobu zamítl co do částky 112,50 Kč s příslušenstvím (výrok III.), dále žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích na náhradě nákladů řízení 5 237,52 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na specifikovaný účet (výrok IV.) a konečně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 68 683,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok V.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 130 143 Kč s tím, že 25. 6. 2022 uzavřeli smlouvu o pronájmu specifikovaných přístrojů, jejich instalaci a průběžném měření vlhkosti v domě žalovaného vytopeného povodní. Vysoušecí práce byly ukončeny 5. 8. 2022. Žalovaný však ani přes výzvu žalobkyně fakturovanou částku 130 143 Kč žalobkyni neuhradil a tuto částku nezaplatila ani pojišťovna žalovaného. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť nebyl sjednán pronájem přístrojů, nebyla mu sdělena částka plnění s tím, že bude plnění vyžadováno přímo od pojišťovny žalovaného , právnická osoba, . Dále až do 3. 3. 2023 neobdržel fakturu. Rozporoval množství přístrojů, podpis na zakázkovém listě i výši spotřebované energie v souvislosti s vysoušením. Okresní soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný se na žalobkyni obrátil telefonicky a požádal ji o vysušení domu po záplavě, ke které došlo podle žalovaného v pátek, v poslední školní den v červnu 2022, tedy 24.6.2022. Došlo tak k uzavření smlouvy, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně provést pro žalovaného vysušení domu, to proběhlo od 25. 6. do 5. 8. 2022. Z výpovědi jednatele žalobkyně bylo zjištěno, že přístroje byly nainstalovány 25. 6. 2022, což neodporuje výpovědi svědka , jméno FO, (likvidátora), dle něhož 30. 6. 2022 byl osloven pojišťovnou, svědek , jméno FO, objekt fakticky prohlédl 1. 8. 2022, kdy přístroje byly ještě nainstalovány a vysoušení bylo dokončováno. Ohledně ceny bylo dohodnuto, že bude zaplacena z pojistného plnění, a to přímo žalobkyni, to se nestalo. Pojistné plnění bylo vyplaceno žalovanému pojišťovnou , právnická osoba, v rámci zálohy ve výši 400 000 Kč. Nejpozději z dopisu pojišťovny z 15. 12. 2022 se žalovaný dozvěděl, že záloha zahrnuje i náklady na vysoušení a přesnou částku se dozvěděl z podrobného rozpisu ze 17. 3. 2023. Podle okresního soudu mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o.z. se závazkem žalobkyně provést vysušení domu žalovaného a závazkem žalovaného zaplatit žalobkyni cenu díla. Pokud žalovaný zpochybňoval rozsah vysoušení – počtu k vysoušení použitých přístrojů, soud považoval obranu za účelovou. Před podáním žaloby rozsah poskytnutého plnění nikdy nezpochybnil. Podle svědka , jméno FO, žalovaný nikdy provedení činností žalobkyní nerozporoval co do kvality ani rozsahu (což potvrdil i žalovaný) a jeho námitky se provedené sanace netýkaly. Dne 1. 9. 2022 žalovaný u žalobkyně urgoval zaslání faktury za vysoušení likvidátorovi pojišťovny , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále bylo prokázáno, že jednatelem žalobkyně byl žalovanému předán návrh sanace 12. 7. 2022, v němž bylo použití vysoušecích přístrojů specifikováno. Zároveň žalovaný zdůrazňoval, že „musel několikrát denně vysoušeče vylévat a udržovat je v chodu“, všiml by si tedy, pokud by jejich počet neodpovídal návrhu sanace. Z návrhu sanace vyplývala i cena činnosti žalobkyně 130 030,50 Kč včetně DPH. Předání návrhu sanace žalovanému měl soud za prokázané výslechem jednatele žalobkyně, což je v souladu s jejich WhatsApp komunikací z 11. 7. 2022 (na č.l. 22), podle níž se jednatel žalobkyně a žalovaný domlouvali na schůzce právě 12. 7. 2022. Žalovaný předání návrhu sanace nepotvrdil, zároveň je ani nepopřel, uvedl pouze, že si předání není vědom. Sjednaná cena na částku 130 030,50 Kč byla svědkem , jméno FO, označena za odpovídající obvyklým cenám účtovaným sanačními firmami na trhu i zjištěním učiněným na místě při prohlídce s tím, že nebylo třeba cenu pojišťovnou rozporovat. Pokud žalovaný vůči pojišťovně rozporoval výši pojistného plnění za elektrickou energii spotřebovanou při vysoušení, tato otázka nesouvisí s nárokem uplatněným v řízení. Dle závěru okresního soudu dílo bylo žalobkyní dokončeno a žalovanému předáno, tedy provedeno, čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny ve výši 130 030,50 Kč. Pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky o 112,50 Kč vyšší, v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta včetně úroků z prodlení. Okresní soud nepřehlédl, že žalovanému bylo pojišťovnu , právnická osoba, . vyplaceno pojistné plnění zahrnující náklady na provedené vysoušení, jak vyplývá ze zprávy pojišťovny ve spojení s výpovědí svědka , jméno FO, . Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni cenu za provedené dílo v návaznosti na doručení faktury spolu s výzvou k plnění z 3. 3. 2023. Pro nadbytečnost okresní soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, dále důkazy výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, a znaleckým posudkem z oboru ekonomika, jak odůvodnil v odstavci 31. rozsudku. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl za použití § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v nepatrné části, a o nákladech řízení státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř.2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, v němž rekapituloval průběh řízení před okresním soudem a závěry soudu s tím, že jsou zcela nesprávné. Podle žalovaného okresní soud přehlížel jeho tvrzení, že nebyl nikdy v průběhu poskytovaného plnění informován o rozsahu a ceně plnění a až do 17. 3. 2023 neměl co rozporovat. Neexistuje žádná zákonná ani smluvní povinnost žalovaného - po poskytnutí plnění přijatého od pojišťovny - k platbě ve prospěch žalobkyně, je-li žalobkyní požadovaný nárok nedůvodný. V případě prokázání nedůvodnosti nároku žalobkyně by pojišťovna mohla požadovat od žalovaného plnění vrátit. Navíc pojišťovnou poskytnuté plnění bylo plněním zálohovým. S těmito námitkami žalovaného se soud nijak nevypořádal a porušil tak jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36. odstavec 1 Listiny. Zcela nesprávným je právní hodnocení ve vztahu k dokončení a předání díla, k němuž podle žalovaného nedošlo. Tím žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení ceny díla. Dílo ani nadále není dokončeno a předáno. Setrvává rovněž na tom, že mezi účastníky nedošlo ke sjednání ceny za žalobkyní poskytnuté plnění. Statutární zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že plnění za vysoušení vyžádá žalobkyně přímo od pojišťovny , právnická osoba, . Veškerá jednání o rozsahu a ceně plnění byla činěna výlučně mezi statutárním zástupcem žalobkyně , jméno FO, a likvidátorem pojistné události , tituly před jménem, , jméno FO, . Z dokazování vyplynula existence faktury, kterou odmítl proplácet právě , tituly před jménem, , jméno FO, ; aniž by bylo tvrzeno, že byla zaslána žalovanému. Žalobkyně vedla jednání o ceně s , tituly před jménem, , jméno FO, , nikoliv s žalovaným. Žalovaný opakovaně namítá, že neodsouhlasil zakázkový list, podpis na této listině v rubrice „zákazník“ není podpisem žalovaného. Důkazní břemeno tíží žalobkyni, soud však důkaz znaleckým posudkem zamítl. Žalovaný rovněž neobdržel listinu nazvanou „Návrh sanace“. Opakovaně namítá nesprávnost výpočtu škody učiněného pojišťovna , právnická osoba, ohledně spotřeby elektrické energie, když rozpor ve spotřebách zpochybňuje tvrzení žalobkyně o počtu instalovaných zařízení a době jejich provozu. Je přesvědčen, že v řízení nebyl prokázán skutečný rozsah poskytnutého plnění, proto navrhl provést důkaz znaleckým posudkem, což soud prvního stupně odmítl. Ve vztahu k faktuře číslo , hodnota, žalovaný namítl, že mu byla doručena až 3. 3. 2023. Není-li sjednáno jinak, má činit splatnost faktury 30 dní, úrok z prodlení byl přiznán nesprávně. Pokud soud prvního stupně dovodil splatnost žalované částky z přípisu zástupce žalobkyně z 13. 3. 2023, žalobkyni nevznikl nárok na náhradu nákladů řízení pro absenci výzvy dle ust. § 142a o.s.ř., neboť předžalobní výzva nemůže být totéž co úkon směřující zesplatnění pohledávky. Proto navrhl změnu výroku I., a to zamítnutí žaloby, dále změnu nákladových výroků IV. a V.3. K odvolání žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že odvolání je nedůvodné. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 25. 6. 2012 smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem vysoušecích přístrojů, jak je specifikovala, a dále průběžné měření vlhkosti v objektu na adrese , adresa, . Vysoušecí stroje žalobkyně instalovala v objektu dne 25. 6. 2022, kdy provedla i první měření vlhkosti. Další provedla ve dnech 11. 7., 22. 7., 29. 7. a 5. 8. 2022. Ve svém