5 Co 1486/2025-120 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalované společně a nerozdílně zaplatily částku 762 801,60 Kč s úrokem z prodlení od 2. 9. 2024 do zaplacení (odstavec I. výroku). V odstavcích II. až IV. výroku rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit oběma žalovaným a vedlejší účastnici na straně žalované 1. na náhradě nákladů řízení částky 19 616 Kč, 12 233 Kč a 15 695 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právních zástupců.2. Vyšel ze zjištění, že žalovaná 1. dne , datum, v , číslo, hodin v , Adresa, před domem č.p. , číslo, coby řidička vozidla taxislužby provozovaného společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , u níž byla v pracovním poměru poté, co po skončení jízdy z jejího vozidla vystoupily tři dospělé přepravované osoby a společně s nimi dvě nezletilé děti, nesledovala dostatečně situaci před svým vozidlem, přičemž se následně chystala z místa vystoupení těchto osob odjet, ačkoliv si byla vědoma, že mezi přepravovanými osobami bylo přinejmenším jedno dítě nízkého věku, které se tak může v blízkosti vozidla pohybovat a při rozjetí svého vozidla přehlédla přinejmenším vrchní část hlavy žalobce, který se nacházel v tu dobu přímo před levou přední částí žalovanou 1. řízeného vozidla. Při rozjetí vozidla pak žalobce nejprve nárazem povalila na zem a následně jej levou přední částí automobilu přejela, zastavila až na upozornění matky žalobce, přičemž v tu dobu se žalobce nacházel již pod vozidlem v prostoru za levým předním kolem automobilu. Žalobci tak způsobila četná závažná zranění, zejména , Anonymizováno, Tato zranění si vyžádala opakované operační zákroky v Nemocnici v , adresa, a následné léčení, přičemž není vyloučeno zanechání trvalých následků, zejména právě v souvislosti s , Anonymizováno, . Z hlediska trestního práva tak jinému z nedbalosti způsobila těžkou újmu na zdraví, čímž spáchala přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku a byla odsouzena k trestu odnětí svobody na 8 měsíců s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků. Vedle toho jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel na dobu 2,5 roku. Vedlejší účastnice na straně první žalované uhradila na základě pojistné smlouvy uzavřené se společností , právnická osoba, žalobci na bolestném částku ve výši 476 309 Kč. Vlastníkem předmětného vozidla v době nehody byla žalovaná 2.3. Soud prvního stupně pak vyšel z ust. § 2910, 2914 a 2927 o.z., přičemž se zabýval i judikaturou Nejvyššího soudu a na tomto základě dospěl k závěru, že žalovaná 1. způsobila žalobci z nedbalosti těžkou újmu na zdraví coby zaměstnanec společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a proto není ve věci pasivně legitimována. Z dokazování dále vyplynulo, že žalovaná 2. v době nehody nebyla zaměstnavatelem žalované 1. pouze vlastnila osobní automobil , název, , reg. zn. , SPZ, (s nímž žalovaná 1. nehodu způsobila), který však provozovala společnost , právnická osoba, Pasivní legitimace i žalované 2. je tak vyloučena. Žalobu tak okresní soud zamítl pro nedostatek pasivní legitimace obou žalovaných. Žalobce přitom mohl svůj nárok uplatnit přímo proti pojistiteli toho, kdo mu za škodu odpovídá.4. O náhradě nákladů řízení, rozhodl okresní soud tak, že žalované a vedlejší účastnice na straně žalované 1. mají právo na náhradu nákladů řízení, neboť měly v tomto řízení úspěch, avšak soud prvního stupně přistoupil k aplikaci ust. § 150 o. s. ř., neboť povinnost žalobce k úhradě 100 % nákladů řízení se mu jevila jako nepřiměřeně tvrdé opatření. Při úvaze o aplikaci moderačního ustanovení okresní soud zohlednil okolnost, že žalobci jsou 4 roky, jedná se o oběť těžké autonehody a důvody zvláštního zřetele hodné spatřoval též v povaze uplatněného nároku a pravděpodobných trvalých následcích na zdraví žalobce. Výši náhrady nákladů řízení tak přiznal ve výši 1/3. V odůvodnění napadeného rozsudku náklady řízení podrobně specifikoval.5. Proti tomuto rozsudku podali odvolání všichni účastníci.6. Žalobce ve svém odvolání zpochybňuje skutkové závěry okresního soudu a za nesprávné má i právní závěry. Ohledně aktivní legitimace prvé žalované (zřejmě míněna pasivní legitimace) argumentuje tím, že byla odsouzena v trestním řízení trestním příkazem a její aktivní legitimace (opět zřejmě míněna pasivní legitimace) je tak dána její odpovědností vyplývající z odsuzujícího trestního příkazu. Argumentuje též tím, že soud v civilním řízení je vázán výrokem trestního příkazu v části týkající se toho, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Skutkový závěr okresního soudu o tom, že žalovaná zavinila dopravní nehodu jako řidička , právnická osoba, , je v rozporu se skutkovým závěrem zjištěným v trestním řízení. V něm je výslovně uvedeno, že žalovaná tuto nehodu způsobila jako řidička vozidla taxislužby vykonávající činnost pro společnost , právnická osoba, . Dále v odvolání poukazuje na to, že pro tento závěr svědčí i označení provozovatele vozidla nápisem, jímž bylo vozidlo viditelně označeno (, právnická osoba, ). Uvedení společnosti , právnická osoba, v registru vozidel coby přepravce není údajem, který musí odpovídat skutečnosti v době vzniklé dopravní nehody a existenci tvrzené uzavřené dohody o provedení práce si žalobce nedokáže vysvětlit. Není mu známo, proč její existenci prvá žalovaná neuvedla na policii. Žalobce při sepisu žaloby vyšel z údajů uvedených v trestním příkazu. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.7. Obě žalované i vedlejší účastnice na straně žalované 1. podaly odvolání pouze do výroků o náhradě nákladů řízení. Všichni ve svých odvoláních brojí proti aplikaci § 150 o.s.ř. na část náhrady nákladů řízení. Žalovaná 1. cituje z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3517/22, přičemž poukazuje na to, že žalobce byl zastoupen advokátem, který uplatnil vůči žalované 1. nárok, kde není dána její pasivní věcná legitimace. Na tuto skutečnost byl upozorněn právním zástupcem i soudem, avšak v soudním řízení nadále pokračoval. Vedlejší účastnice částečně plnila před podáním žaloby a nabídla doplacení dalšího plnění s tím, že si každý z účastníků ponese náklady soudního řízení ze svého. Na to však žalobce nepřistoupil a nevzal žalobu ani částečně zpět o plnění, které již obdržel. V situaci, kdy existuje přímý nárok žalobce proti pojišťovně a pojišťovna i plní, není vůbec zřejmý smysl podané žaloby. Žaloba se vůči žalované 1. jeví jako šikanózní. Žalovaná 1. pak považuje za nespravedlivé, aby si musela hradit 2/3 nákladů soudního řízení ze svého. Navrhla změnu napadeného rozhodnutí tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 100 %.8. Žalovaná 2. pak ve svém odvolání poukazuje na to, že nebyla ve věci pasivně legitimována, neboť nebyla v době nehody zaměstnavatelem žalované 1. Na tuto skutečnost byl žalobce opakovaně upozorňován. Právní zástupce žalobce měl vědět, že předmětnou pojistnou událost již vyřizuje pojišťovna, která částečně poskytla plnění a že pojištěným je společnost , právnická osoba, Žalovaná 2. se musela bránit prostřednictvím právního zástupce a vznikly jí tak zcela zbytečné náklady. Navrhuje, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši.9. Též vedlejší účastnice na straně žalované 1. poukazuje ve svém odvolání na to, že žaloba byla podána zjevně vůči osobám, které nebyly pasivně legitimovány. Právní zástupce žalobce byl na nedostatek pasivní legitimace obou žalovaných předem upozorněn. I přes toto upozornění trval na žalobě tak, jak ji na počátku podal. Jelikož vystupuje jako profesionál, je to jeho odpovědnost a pro takové případy je každý advokát pojištěn. Žalobce zcela zbytečně a nepochopitelně žaloval dva subjekty, navíc bez pasivní legitimace a tím neodůvodněně zdvojnásobil riziko, že bude hradit náklady řízení dvěma subjektům. Postačovalo přitom, pokud by žaloval pouze vedlejší účastnici jako pojistitele vozidla, které způsobilo dopravní nehodu. Není spravedlivé krátit odměnu právního zástupce, neboť advokacie je podnikáním a nikoliv výkon charitativní činnosti. Na straně žalobce je pak třeba brát na zřetel to, že byl zastoupen advokátem, který mu odpovídá za škodu podle § 2950 o.z. Navrhla změnu napadeného výroku tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu ve výši 47 085 Kč.10. Obě žalované ve svých vyjádřeních k odvolání žalobce vyvracely opodstatněnost odvolacích námitek a navrhly potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Vedlejší účastnice na straně žalované 1. pak odvolání žalobce označila jako zcela nedůvodné.11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání, která zákon nevylučuje, byla podána v zákonné patnáctidenní lhůtě účastníky řízení (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 o.s.ř.) věc projednal podle § 212 o.s.ř. v celém rozsahu a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř. Dospěl k závěru, že odvolání všech účastníků nejsou důvodná.12. Odvolací soud se