5 Co 2/2026-219 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně ve výroku I. rozsudku, který je již pravomocný, uložil žalované zaplatit žalobci částku 48 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 20. 6. 2024 do zaplacení. Druhým výrokem žalobu zamítl co do 251 875 Kč s vymezeným úrokem z prodlení a konečně žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 43 287,80 Kč.2. Soud prvého stupně dle odůvodnění svého rozhodnutí rozhodoval o žalobě žalobce, který se domáhal po žalované přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem (nečinností) žalované ve výši 300 000 Kč. Soud prvého stupně vycházel z toho, že územní celky v samostatné působnosti odpovídají za újmu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným úředním postupem, tedy porušením pravidel předepsaných právními normami pro počínání územního celku při jeho činnosti, kterým je i nezákonná nečinnost [§ 19, § 22 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb.]. Dne 27. 9. 2021 nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 9. 2021, č. j. , číslo jednací, jimž soud zrušil územní plán žalované v části týkající se pozemků žalobce č. , číslo, a , číslo, v k.ú. , adresa, . Žalované tak vznikla podle § 55 odst. 3 starého stavebního zákona i podle § 114 odst. 1 nového stavebního zákona povinnost bezodkladně rozhodnout o pořízení změny územního plánu a jeho obsahu. Zastupitelstvo žalované dne 13. 12. 2024 určilo starostu obce určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem při pořizování změny územního plánu, uložilo mu spolupracovat s pořizovatelem Městským úřadem v Písku a zajistit zahájení procesu pořizování a zpracování změny územního plánu. Ve smyslu § 109-111 nového stavebního zákona tak došlo k předání podnětu zastupitelstva pořizovateli, který podle § 111 nového stavebního zákona zpracuje a předloží zastupitelstvu žalované návrh zadání změny územního plánu, které rozhodne o pořízení změny územního plánu. Do doby vydání napadeného rozsudku zastupitelstvo nerozhodlo o pořízení změny územního plánu. Dle starosty bude změna územního plánu vydána asi do dvou let. Ke dni rozhodnutí soudu prvého stupně je tak žalovaná nezákonně nečinná a tato nezákonná nečinnost – nesprávný úřední postup žalované trvá od 27. 9. 2021 do 5. 9. 2025, tedy 3 roky a 11 měsíců. Nezákonnou nečinností žalované bylo zasaženo do práv žalobce, bezpochyby do jeho vlastnického práva, neboť nečinností žalované je na jeho pozemcích tzv. bílé místo, je významně omezen na svém vlastnickém právu, nemůže s pozemky disponovat, nemůže je zastavět, v případě prodeje by je musel prodat jako nezastavitelné, tedy za nižší cenu, je v dlouhodobé nejistotě, jakým způsobem může se svým majetkem nakládat. Tento podstatný zásah do vlastnického práva žalobce je bezpochyby v příčinné souvislosti s nezákonnou nečinností žalované. Nebýt nesprávného úředního postupu žalované k újmě žalobce na jeho vlastnickém právu by nedošlo. Žalobce tvrdí, že postup žalované mu způsobil i duševní útrapy (stres, úzkost, strach, beznaděj, nejistotu, obavy, zoufalství, ztrátu víry ve spravedlnost a v existenci právního státu). Dlouhodobá nečinnost žalované a nejistota žalobce ohledně využití pozemků musí stres a frustraci z činnosti žalované vyvolat u každého běžného občana. Soud prvého stupně rozhodl o poskytnutí zadostiučinění za tuto újmu v penězích. S ohledem na dlouhou dobu nečinnosti žalované soud jako základní částku určil 16 500 Kč (v rozmezí mezi částkami 15 000 - 20 000 Kč dle stanoviska Cpjn 206/2010 za 1 rok řízení). Zvažoval, zda v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. je namístě zvýšit či snížit tuto částku až o 50 %. Rozhodnutí o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu není dle soudu prvého stupně nijak složité. Stačilo zařadit tento bod k projednání na další schůzi zastupitelstva žalované. Žalobce svým jednáním k nečinnosti žalované nepřispěl, naopak opakovaně žalovanou vyzýval k pořízení změny územního plánu a rovněž se opakovaně obracel na Krajský úřad Jihočeského kraje s žádostí o provedení státního dozoru. Starosta žalované dne 22. 9. 2023 navrhl zahájit pořízení změny územního plánu, ale to nebylo zastupitelstvem schváleno. Žalovaná vyčkávala, jak dopadnou všechny opravné prostředky ohledně územní části , adresa, (jejího připojení k jiné obci); ale to jí nemohlo bránit v pořízení změny územního plánu ohledně pozemků žalobce. Pro žalobce jako jediného společníka společnosti , právnická osoba, a vlastníka poměrně velkého množství nemovitých věcí, na některých z nichž plánoval výstavbu rodinných domů, není pořízení změny územního plánu existenční otázka. Soud prvého stupně tak neshledal, že by zde byl důvod pro zvýšení či snížení, když už kritéria uvedená v § 31a odst. 3 citovaného zákona zohlednili právě při stanovení částky 16 500 Kč za rok. Při přepočtení na měsíc se jedná o 1 375 Kč, za 3 roky a 11 měsíců tak činí nárok žalobkyně 48 125 Kč (po odečtení 12 měsíců za 1 rok, přihlížeje k tomu, že za první 2 roky má být náhrada o polovinu nižší). Ohledně částky 48 125 Kč tak bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení od 21. 6. 2024 do zaplacení (s ohledem na předžalobní výzvu, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě nemajetkové újmy do 20. 6. 2024). S ohledem na roční rozpočet žalované, kdy její celkové příjmy pro rok 2025 mírně převyšují 5,5 milionu Kč, by bylo neadekvátní uložit jí povinnost k úhradě vyšší částky. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy přiznal žalobci proti žalovanému plnou náhradu nákladů řízení vyčíslenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný při prokázání základu nároku a zčásti úspěšný při určení jeho výše, která ovšem závisela na úvaze soudu.3. Proti tomuto rozsudku, a to proti zamítavému druhému výroku se včas odvolal žalobce, který nesouhlasil s tím, že mu byla přiznána nemajetková újma ve výši jen nepatrně přesahující 48 000 Kč. Soud prvého stupně nesprávně vychází ze základní částky 16 500 Kč za 1 rok řízení. Po dobu prakticky 4 let nedošlo pouze k průtahům v rámci procesu pořizování změny územního plánu, ale tato změna ani po danou dobu nebyla zahájena, čímž jsou nejistota, obavy a frustrace účastníka podstatně vyšší. Není tak možno otrocky následovat základní rozmezí určené ve stanovisku Nejvyššího soudu, které je navíc nutno považovat již za neaktuální co do výše částek, především s ohledem na časový odstup od jeho přijetí. Soud prvého stupně nezohlednil při vyčíslení výše satisfakce, že bylo negativně zasaženo vlastnické právo žalobce. Dále nebylo namístě snižovat základní částku na polovinu za první 2 roky, neboť proces nebyl ani zahájen. Základní částku bylo namístě modifikovat i pro chování žalované, která ani poté, co krajský úřad jasně pojmenoval, že je nečinná, nezačala neprodleně konat. To platí dokonce i po vydání a právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. , číslo jednací, , kdy žalovaná neplní lhůty stanovené tímto rozsudkem a ani je splnit nehodlá. Rovněž, pokud jde o význam věci, tak s ohledem na výměru předmětných pozemků a skutečnost, že žalovaná nezákonně zasáhla do vlastnického práva žalobce již vydáním územního plánu, který byl ohledně žalobcových pozemkům rozsudkem zrušen; žalovaná udržuje nezákonný stav po tomto rozsudku, kdy na pozemku je tzv. bílé místo, což má pro žalobce značné negativní dopady. Zohledněna měla být také aktivita žalobce, který nebyl nečinný, ale opakovaně se obracel nejen na žalovanou, ale také na krajský úřad i správní soudy. Základní částka by měla odpovídat zhruba částce 60 000 Kč, tato by měla být modifikována na částku 75 000 Kč za každý rok nečinnosti žalované, kdy za již uplynulou dobu je namístě žalobci přiznat požadovanou částku 300 000 Kč. V tomto smyslu by měl být změněn výrok II. napadeného rozsudku a žalobě by mělo být vyhověno i ve zbývajícím rozsahu. Za správné žalobce považoval rozhodnutí o nákladech řízení. V předvolacím jednání ještě poukázal na skutečnost, že prodlevy při pořizování změny územního plánu žalovaná zvyšuje tím, že zvolila změnu nikoliv jen u pozemků žalobce, ale jedná se o celý balík změn územního plánu. Rovněž tak se jako na pořizovatele změny územního plánu obrátila na Městský úřad v , adresa, , a nikoliv na individuálně určeného zástupce pořizovatele, což též prodlužuje pořízení změny územního plánu.4. Žalovaná navrhla ve svém vyjádření napadený rozsudek v dotčeném rozsahu jako správný potvrdit. Poukázala na skutečnost, že pořízení změny územního plánu je zdlouhavý proces. Pořizovatelem je Městský úřad v , adresa, , kdy není v moci žalované délku pořizování změny územního plánu významně ovlivnit. Žalovaná nemá v úmyslu postupovat v souzené věci nezákonně. Rozhodování je v kompetenci zastupitelstva obce, jehož výsledek hlasování nelze předjímat.5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu vyplývající z odvolání (§ 212 o.s.ř.) v dotčeném