7 Co 275/2026-227 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce, coby vyděděný nepominutelný dědic, se žalobou domáhal po žalovaném, jako jediném dědici ze závěti zemřelého otce žalobce , Jméno žalobce, , zaplacení povinného dílu ve výši 562 066,20 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení co do částky 281 033,10 Kč usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 3. 2025, č. j. 25 C 172/2024-79, zůstalo předmětem řízení zaplacení částky 281 033,10 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že v řízení o pozůstalosti po jeho otci , Jméno žalobce, vedeném u Okresního soudu v , spisová značka, bylo zjištěno, že zůstavitel spojil svoji závěť s vyděděním žalobce listinou ze dne 5. 1. 2021. Žalobce namítal neplatnost této listiny a neexistenci důvodů pro vydědění, neboť nebylo možné požadovat po žalobci opravdový zájem o zůstavitele v situaci, kdy s ním zůstavitel přerušil veškeré styky. Vzhledem k , orientace, orientaci žalobce se zůstavitel veškerým kontaktům s ním vyhýbal. V důsledku závislosti na alkoholu byl zůstavitel již v době sepisu listiny osobou psychicky narušenou, snadno ovlivnitelnou.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a tvrdil existenci důvodu pro vydědění žalobce spočívajícího v nedostatečně projevovaném zájmu o zůstavitele. Namítal i existenci důvodu vydědění ve smyslu § 1646 odst. 1 písm. d) o.z., protože žalobce trvale vedl nezřízený život, když byl mimo jiné zadlužen a nebyl schopen dluhy splácet, a byla proti němu vedena exekuční řízení.3. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. 11. 2025, č. j. 25 C 172/2024-191 (dále jen napadené rozhodnutí), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 281 033,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 95 000,60 Kč (výrok II.). V odůvodnění napadeného rozhodnutí soud prvního stupně vycházel ze skutkového závěru, že nebyly prokázány skutečnosti zakládající důvody pro vydědění. Žalovaný v řízení neprokázal existenci důvodu uplatněného zůstavitelem v prohlášení o vydědění, ani existenci jiného důvodu, který by zakládal vydědění žalobce, coby nepominutelného dědice. Žalobce v posledních 10 letech života zůstavitele neprojevoval o zůstavitele coby otce takový zájem, jaký obvykle z hlediska běžných zvyklostí a pravidel slušnosti projevují potomci vůči svým rodičům. Shodně se choval i zůstavitel vůči žalobci, když odmítal jeho zájem o svou osobu, sám žalobci v projevování zájmu vůči své osobě jako otci bránil a nesmířil se se způsobem života a , orientace, orientací žalobce. Nelze pak podle soudu prvního stupně žalobci vyčítat, že v závěru zůstavitelova života neprojevoval o něho setrvalý zájem. Zároveň bylo prokázáno, že se zůstavitel nikdy neocitl ve stavu, kdyby byl odkázán na plnou pomoc žalobce. Nebylo prokázáno ani to, že by žalobce vedl nezřízený život trvalého charakteru, odporující dobrým mravům a způsobilý vyvolat obecné pohoršení. Skutkové závěry učinil soud prvního stupně na základě obsáhlého dokazování, zejména z výpovědí svědků (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , jméno FO, ) a účastnického výslechu žalobce. Soud prvního stupně vycházel i z nesporných skutečností o tom, že žalobce je synem zůstavitele , Jméno žalobce, a že notářským zápisem ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. , spisová značka, , došlo k vydědění žalobce a k odkázání veškerého majetku pravnukovi manželky zůstavitele , jméno žalovaného, , tedy žalovanému. Byl proveden důkaz spisem soudu prvního stupně o projednání dědictví po zůstaviteli , Jméno žalobce, sp. zn. , spisová značka, . Z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že zůstavitel , Jméno žalobce, měl pozůstalou manželku , jméno FO, , syna (žalobce) a že dalším účastníkem řízení byl závětní dědic (žalovaný). Usnesením ze dne 6. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 1 121 212,43 Kč, výčet dluhů a pasiv pozůstalosti ve výši 75 628 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 1 045 584,43 Kč. Nabytí dědictví bylo potvrzeno jedinému dědici ze závěti, a to žalovanému. Byly provedeny další důkazy k prokázání existence důvodů pro vydědění žalobce o probíhajících exekučních řízeních, fotografie a další. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že žalobce jako syn zůstavitele je nepominutelným dědicem (§ 1643 odst. 1, 2 o.z.), byl vyděděn neplatně a má právo na povinný díl (§ 1650 o.z., 1642 o.z.), když nebyly naplněny zákonné důvody, pro které lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit (§ 1646 odst. 1 o.z.). V řízení nebyla prokázána ani neplatnost závěti spočívající v nezpůsobilosti zůstavitele učinit pořízení pro případ smrti, když důkazní návrhy k tomuto tvrzení vzal žalobce při ústním jednání 27. 11. 2025 zpět. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a převážně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to odměnu advokáta za 9 úkonů právní pomoci, včetně režijních paušálů a cestovného vyúčtovaných podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v celkové výši 95 000,60 Kč.4. Proti napadenému rozhodnutí soudu prvního stupně se odvolal žalovaný. V odvolání vyjádřil respekt k závěrům soudu prvního stupně o tom, že žalobce jako jediný syn zůstavitele má postavení nepominutelného dědice ve smyslu § 1642 a násl. občanského zákoníku a náleží mu tak povinný díl. Souhlasil i s tím, že povinný díl činí 1/4 zákonného dědického podílu žalobce ve smyslu § 1643 odst. 2 o.z., i s prokázaným závěrem, že čistá hodnota pozůstalosti činí 1 045 584,43 Kč. Napadl výši velikosti podílu nepominutelného dědice, kdy je nutné vycházet z počtu osob, které tvoří první třídu dědiců v okamžiku smrti zůstavitele. Soud prvního stupně opomněl, že zůstavitel byl v době smrti ženatý s , jméno FO, a že v případě dědění ze zákona by byla pozůstalost rozdělená rovným dílem mezi manželku zůstavitele a žalobce, respektive že zákonný dědický podíl žalobce je ve skutečnosti poloviční, tedy 522 792,215 Kč a 1/4 z této částky odpovídá částce 130 698,05 Kč. Navrhl proto změnit výrok I. napadeného rozsudku a přiznat žalobci k úhradě tuto částku. Podle obsahu odvolání se bránil pouze zaplacení další částky 150 335,05 Kč nad rámec povinného dílu, kterou žalobci přiznal soud prvního stupně. Nesouhlasil ani se závěry soudu prvního stupně v tom, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný, pokud bylo žalováno k zaplacení částky 281 033,10 Kč, byl žalobce úspěšný pouze za 46,5 %, zatímco žalovaný z 53,5 % a měla by tak být přiznána náhrada nákladů řízení žalovanému ve výše rozdílu úspěchu, tedy 7 %. Náklady právního zastoupení za celkem 9 úkonů právní pomoci a 9 režijních paušálů při tarifní hodnotě sporu 281 033,10 Kč a náhradě za 1 úkon právní služby 9 460 Kč vyčíslil na částku 88 890 Kč, z čehož 7 % odpovídá částce 6 222 Kč, a navrhl, aby bylo uloženo žalobci tuto částku žalovanému na náhradě nákladů řízení zaplatit.5. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil.6. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě podle § 204 odst. 1 o.s.ř. a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl bez nařízení soudního jednání se souhlasem účastníků (§ 214 odst. 3 o.s.ř.) k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle ustanovení § 189 odst. 2 z.ř.s. tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.8. Podle ustanovení § 1475 odst. 1 o.z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.9. Podle ustanovení § 1635 o.z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.10. Podle ustanovení § 1642 o.z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.11. Podle ustanovení § 1643 odst. 1, 2 o.z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.12. Podle ustanovení § 1654 odst. 1 věta první o.z. nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.13. Podle ustanovení § 1656 věta první o.z. povinný díl se stanoví bez zřetele na odkazy a jiné závady vznikající z pořízení pro případ smrti.14. Podle ustanovení § 1650 o.z. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.15. Podle ustanovení § 1646 odst. 1 o.z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho pr