7 CO 1182/2021-443 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku v odstavci I. rozhodl tak, že žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 434 473 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 434 473 Kč od 1. 6. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % do 15 dnů, se zamítá. Dále v odstavci II. uložil soud žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení v částce 251 079,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalované částky se žalobce domáhal s tvrzením, že se jedná o neuhrazenou část ceny za dílo zhotovené žalobcem pro žalovaného dle smlouvy o dílo [číslo smlouvy] [obec] [anonymizováno] [rok], jejímž předmětem bylo kompletní provedení tepelných izolací a izolací proti vodě na střeše objektu, tepelné izolace a izolace proti vodě zelených střech včetně substrátu, provedení klempířských konstrukcí na střeše a fasádě objektu na akci„ [anonymizována tři slova] [obec], [příjmení] [jméno]“. K tomu žalobce uváděl, že cena ve smlouvě ve výši 967 590 Kč byla stanovena v závislosti na celkové ploše, která měla činit 718 m2 (plocha vyplývající z položkového rozpočtu), když ale skutečně pak provedeno bylo 957 m2 střechy. Žalobce tudíž žádal úhradu prací provedených nad rámec uzavřené smlouvy o dílo, a to v cenách dle odsouhlaseného položkového rozpočtu. Na výzvu žalobce ze dne 2. 5. 2014 žalovaná požadavku žalobce nevyhověla. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru o skutkovém stavu věci, jež je podrobně popsán v bodě 16. odůvodnění rozsudku. Takto vycházel ze zjištění, že smlouva o dílo byla dne 16. 11. 2012 mezi účastníky uzavřena po výběrovém řízení, když v čl. IV smlouvy byl předmět díla podrobně specifikován s tím, že sjednané práce spočívající v provedení tepelných izolací a izolací proti vodě provede žalobce dle schválené projektové dokumentace dále přesně označené, přičemž rozsah, obsah, technické řešení, způsob a podmínky provádění díla budou v souladu s cenovou nabídkou ze dne 29. 10. 2012, která tvořila přílohu smlouvy a rovněž dle oboustranně odsouhlaseného položkového rozpočtu. Cena pak byla sjednána po slevě bez DPH částkou 1 652 398 Kč. Výslovně strany ujednaly, že cena díla může být upravena pouze písemnou dohodou smluvních stran při změně právních nebo daňových předpisů, při změně rozsahu předmětu smlouvy, zejména sjednaného rozsahu nebo obsahu díla či technického řešení provádění díla, na nichž se smluvní strany vzájemně dohodnou. Soud dále vycházel ze závěru, že dílo bylo předáno a převzato dne 28. 6. 2013. Žalobce vyúčtoval fakturou č. 30414 ze dne 4. 4. 2014 žalované vícepráce na dodávku a montáž vodotěsné a tepelné izolace na předmětné stavbě, když ve faktuře se odkazovalo na přiložený soupis provedených prací a dodávek. V dalším soud uzavřel, že v řízení nebylo předloženo písemné ujednání, které by měnilo uzavřenou smlouvu o dílo, jak bylo výslovně sjednáno ve smlouvě o dílo, tedy, že by strany jakkoliv měnily uzavřenou smlouvu o dílo, když cena mohla být upravena výlučně písemnou dohodou smluvních stran, stejně tak mohlo dojít ke změně rozsahu, obsahu nebo technického řešení díla jedině vzájemnou dohodou. Žalobce provedl kompletní předmět díla, což bylo doloženo jak výpovědí svědků, tak zápisem o předání a převzetí díla. Jestliže po několika měsících žádá žalobce doplatek ceny díla, pak ale nemá k dispozici žádnou dohodu se žalovanou, ve které by mělo dojít ke změně sjednané ceny za dílo tak, aby to odpovídalo smlouvě a všeobecným obchodním podmínkám pro provedení díla. Dle soudu prvního stupně mohl žalobce již při provádění díla samotného zjistit rozdíl ve výměře střechy a situaci řešit. Stejně tak měl k dispozici dostupné podklady k tomu, aby nabídl odpovídající cenu, za níž dílo vyhotoví. Smlouvu včetně ujednání o ceně podepsal, tudíž ji akceptoval. Soud prvního stupně s odkazem na ust. § 537 odst. 1 až 3 obch. zák., dále ust. § 546 odst. 1 téhož zákona znovu zdůrazňoval, že cenu za dílo účastníci sjednali jako cenu pevnou s tím, že účtována byla na základě oboustranně odsouhlasených soupisů skutečně provedených prací. Na výši ceny dle soudu prvního stupně nemá vliv okolnost, že cena byla určena na základě rozpočtu, který měl žalobce k dispozici, když cena byla stanovena jako pevná, zároveň byla poptávaná i sjednaná jako cena za kompletní dílo. Vzhledem k tomu, že nebyl uzavřen dodatek ke smlouvě, nelze jen na základě soupisu provedených prací fakturovat více, než byla cena sjednaná. K tomu dále soud argumentoval obsahem zápisu o předání a převzetí díla, kde žalobce mimo jiné prohlásil, že zjišťovací protokol a soupis provedených prací pro konečnou fakturu představuje úplné a konečné vyrovnání všech částek, na které má podle smlouvy nárok. Žalobce do zápisu nepřipojil žádnou svoji výhradu ve smyslu toho, že dílo provedl ve větším než sjednaném rozsahu. Za situace, že měl žalobce veškeré podklady pro stanovení ceny v rámci výběrového řízení, měl jednat s maximální mírou odbornosti, znalosti a opatrnosti. Závěrem soudu tedy bylo, že se strany nedohodly na zvýšení ceny dle ust. § 549 obch. zák. s tím, že žalobcem uplatněný nárok nelze žádat ani jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 a § 454 obč. zák., když v daném případě šlo o plnění na základě smlouvy o dílo, kdy ale nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací. Odkazováno bylo zároveň na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Odo 1043/2005. Protože žalobci nárok na úhradu částky nad rámec ceny sjednané ve smlouvě o dílo nevznikl, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Výrok o nákladech řízení byl podrobně odůvodněn v bodě 23., když úspěšné žalované byly přiznány dále podrobně specifikované náklady spojené s tímto řízením, přičemž zároveň měl soud prvního stupně za to, že nelze přistoupit k moderaci nákladů řízení dle ust. § 150 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci odvolání, když odvolání žalované směřovalo výlučně proti výroku o nákladech řízení. 3. Žalobce ve svém odvolání jednak argumentoval zněním smlouvy o dílo uzavřené účastníky, kde předmět díla je podrobně vymezen, když proveden měl být podle projektové dokumentace v souladu s přílohou č. 2 smlouvy, včetně oboustranně odsouhlaseného položkového rozpočtu. Dále odkazoval žalobce na rozsudek zdejšího soud, č. j. 22 Co 448/2020, jež se týkal sporu týchž účastníků a stejné zakázky, kdy měl zdejší odvolací soud vyslovit, že„ konkrétní, a tedy rozhodující pro určení předmětu díla podle čl. IV odst. 1 smlouvy byl oboustranně odsouhlasený položkový rozpočet“. Žalobce trval na tom, že předmět díla nebyl stanoven projektovou dokumentací, ale položkovým rozpočtem, když ten byl vyhotoven žalovanou a dle něj učiněna nabídka ceny díla. Cena pak vycházela z výměr v položkovém rozpočtu ceny za 1 m2. Dle žalobce projektová dokumentace zahrnovala pouze podmínky pro technické řešení stavby. Odvolatel dále zdůrazňoval, že znalecký posudek vyhotovený v tomto řízení stanovil, že předmětem díla byla plocha 981,098 m2. Znovu zdůrazňoval, a to s odkazem na doslovné znění uzavřené smlouvy, že stavba měla být provedena dle schválené projektové dokumentace v souladu s cenovou nabídkou včetně odsouhlaseného položkového rozpočtu. Tak byl určen rozsah a kvalita díla, a žalobce ji provedl právě v rozsahu 981,098 m2. V posledně uvedeném rozsahu žalovaný také dílo převzal bez námitek, dílo bylo provedeno podle oboustranně odsouhlaseného položkového rozpočtu. Skutečnost, že výměra v něm byla uvedena nesprávně, způsobila žalovaná. K tomu dodával opakovaně, že podle smlouvy je rozsah díla stanoven„ dle schválené PD a dle odsouhlaseného položkového rozpočtu“. V dalším odkazoval žalobce na výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení] s tím, že i tyto důkazy dokládají, že žalobce práce provedl podle projektové dokumentace, jak stanoví smlouva o dílo, když cena díla má být stanovena a vypočtena podle položkového rozpočtu, projektové dokumentace a skutečného rozsahu provedených prací. Takovou cenu je žalovaná povinna zaplatit, byť sjednána byla cena odpovídající položkovému rozpočtu předloženému objednatelem. Okolnost, že bylo dílo zhotoveno ve větším rozsahu, než předpokládala smlouva, je důsledek postupu žalované, která mu předložila nesprávné podklady. Zdůrazňováno bylo i to, že dílo v průběhu jeho zhotovování žalovaná průběžně přebírala, za absurdní pokládal odvolatel to, že by při zhotovení díla skončil s prací tehdy, pokud by byla zhotovená část odpovídající ploše střechy uvedené ve smlouvě o dílo, když k tomu odkazoval na řadu rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR. Jestliže provedl žalobce zateplení střechy nad výměru chybně uvedenou, pak jde o provedení díla a nikoliv o vícepráce. Žalobce pak podrobně citoval z nálezu Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 1283/2016, když v něm uvedený soud mimo jiné vyslovil, že použití závěru ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nesmí vést obecné soudy pouze k formálnímu posouzení, zda došlo k plnění nad rámec sjednaného díla, zda mezi tímto plněním a smlouvou sjednaným dílem byla něja