11 CO 247/2021-248 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci a) až d) domáhali, aby soud uložil žalovanému zajistit odstranění vad otopného systému v domě na adrese [adresa], a to instalováním otopných těles o požadovaném výkonu v bytě [číslo] v místnosti [číslo] o výkonu 1267 W, v místnosti [číslo] o výkonu 936,1 W; v bytě [číslo] v místnosti [číslo] o výkonu 381,7 W; v bytě [číslo] v místnosti [číslo] o výkonu 936,1 W a v místnosti [číslo] o výkonu 1267 W (odstavec I. výroku), řízení zastavil ohledně zaplacení částky [částka] žalobkyni a) (odstavec II. výroku), uložil žalobcům a) až d) povinnosti zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (odstavec III. výroku). 2. Proti rozsudku v odstavcích I. a III. výroku podali včasné odvolání žalobci. Závěr okresního soudu, že žalobci nejsou oprávněni určovat rozsah a způsob odstranění vad otopného systému instalováním konkrétních otopných těles za situace, kdy problém je možno řešit více způsoby, považují za nesprávný. V obdobném řízení, které posléze skončilo rozhodnutím Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1412/99 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti zajistit obnovu dodávky plynu a uvedla, jakým způsobem by se měla dodávka plynu obnovit. Krajský soud rozhodl k odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně tak, že jej změnil, že žalovanému se ukládá povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zajistit obnovu dodávek plynu do předmětného bytu v obecné rovině a pokud se žalobkyně domáhala konkrétního způsobu, jak má být dodávka obnovena, pak stejným rozsudkem žalobu zamítl, pokud se jí žalobkyně domáhala stanovení povinnosti zajištění instalace hlavního uzávěru plynu a provedení tlakové zkoušky, jakož i obnovení dodávek plynu do dalších bytů v domě. V předmětné věci mají odvolatelé za to, že pokud soud prvního stupně žalobu zamítl jako celek, učinil tak nezákonně, neboť v případě, že je právní názor soudu prvního stupně správný a není možno ukládat konkrétní způsob, jak odstranit vadu otopného systému, které se žalobce domáhali, bylo namístě, aby soud v části, kterou se žalobci domáhali odstranění vad otopného systému v domě, v konkrétních bytech a konkrétních místnostech žalobě vyhověl a v části, kde požadovali uložit konkrétní způsob odstranění vad otopného systému, pak měl žalobu zamítnout. Pokud tak neučinil, porušil práva žalobců na účinnou soudní ochranu a spravedlivý proces. Svým rozhodnutím tak nutí žalobce, aby podali shodnou žalobu, kde se budou domáhat uložení již jednou žalované povinnosti odstranění vad otopného systému, ovšem bez konkrétního určení způsobu, jak má žalovaný odstranění vad provést. Okresní soud svým postupem zatížil řízení vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí věci. Žalobci se domáhali odstranění vad otopného systému v konkrétním domě, v konkrétních bytech a místnostech. Skutečnost, že určili i konkrétní způsob, jak má být vada otopného systému odstraněna, nemůže vést k závěru o zamítnutí žaloby jako celku, neboť soud nevypořádal celý žalobní nárok, který v sobě zahrnuje odstranění vad otopného systému a instalování konkrétních otopných těles. Žalobní požadavek byl jednoznačně identifikován a nic na tom nemůže změnit, pokud žalobci v petitu vymezili případně nadbytečně konkrétní způsob odstranění vady. Dále namítli, že soud nedostál své poučovací povinnosti dle § 118a odst. 2 o. s. ř. Ve světle této zásady je nezbytné, aby soud poučil účastníka v případě, že se jeho právní úvahy ubírají jiným směrem. V opačném případě soud znemožní účastníkovi řádně se procesně bránit a postaví ho před zcela nečekané rozhodnutí. Poučení podle § 118a o. s. ř. je soud účastníkům povinen poskytnout jednak na začátku jednání ve věci samé dle § 99 o. s. ř., jednak předtím než soudce zamýšlí vyhlásit rozsudek. Soud tak v průběhu řízení neučinil vůbec. Pokud měl soud za to, že nároku nelze vyhovět jako celku, a to toliko z důvodu, že žalobci nad rámec obecného nároku odstranění vad otopného systému uvedli i konkrétní způsob odstranění, měl v tomto směru žalobce poučit. Žalobci postupovali v souladu se soudem citovanou judikaturou, kdy měli za to, že všechny další způsoby odstranění vad otopného systému byly vyčerpány, energetickým posudkem doložili, že jiné řešení, než výměna topných těles o požadovaném výkonu není možné a že minimálně v rozsahu uložení obecné povinnosti k odstranění vad otopného systému, shodně jako v soudem citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, bude žalobě vyhověno. Rovněž brojili proti výroku o náhradě nákladů řízení s tím, že jsou pro případný procesní neúspěch žalobců dány podmínky pro postup dle § 150 o. s. ř. Žalobci se již několik let domáhají odstranění vad otopného systému, když žalovaná jako vlastník domu odmítá tuto vadu odstranit. Vada byla způsobena pochybením žalované při vypracování projektu, což žalovaná také přiznala, je si vědoma svého pochybení a vadnosti otopného systému a sama navrhovala řešení zvýšením otopné křivky, která nevedla k odstranění vad otopného systému, sama ve svých dopisech navrhovala výměnu otopných těles. Nyní z důvodu vedeného soudního řízení odstranění vady výměnou těles odmítá. Žalobci navrhovali, aby soud žalobě vyhověl minimálně v rozsahu uložení povinnosti žalované odstranit vady otopného systému. Vedle původního petitu navrhli také další případný petit, dle kterého nechť je žalovanému uloženo zajistit odstranění vad otopného systému v bytě [číslo] – [jméno] [příjmení], místnost [číslo] v bytě [číslo] – [jméno] [příjmení], místnost [číslo] v bytě [číslo] – manželé [příjmení], místnost [číslo]. 3. Žalovaný k podanému odvolání uvedl, že bez konkrétního způsobu odstranění vady není možno o žalobě částečně rozhodnout, protože by vznikl zcela neurčitý soudní výrok. Tomu by chyběl popis vady, kdy by nebylo zřejmé, o jakou vadu otopného systému se má jednat, a tedy co má být odstraněno. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku a nesouhlasil pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení s aplikací § 150 o. s. ř. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v odstavcích I. a III. výroku a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že dne [datum] došla okresnímu soudu žaloba žalobců, kteří ve skutkových tvrzeních uvedli: Žalobci jsou členy Bytového družstva v [obec] a nájemci předmětných bytů, žalobci a) a b) jsou společnými nájemci jednoho bytu. V bytech byla v roce 2016 realizována rekonstrukce otopného systému na základě smlouvy o dílo se společností [právnická osoba] ze dne [datum]. Žalobci mají za to, že ze strany žalovaného došlo k porušení právních předpisů při jednání, kdy družstvo při zadávání a realizaci zakázky v podstatných částech pochybilo. Dále žalobci popisují, jakým způsobem dle nich žalovaný porušil své vnitřní předpisy při uzavírání smlouvy. V bodě II. žalobci uvádí, že i přes shora uvedené právní vady došlo k realizaci díla, které však nebylo provedeno řádně a nájemníci nejsou s provedeným dílem spokojeni. Opakovaně si stěžují na nedostatečnost instalovaného otopného systému, k čemuž byly doloženy i příslušné zprávy a znalecké posudky. Žalobci se opakovaně domáhali zjednání nápravy u žalované. Žalobci se tak domáhají zjednání nápravy, a to uvedením v předešlý stav, tedy vrácení a výměny otopného systému za otopný systém se shodnými technickými parametry jako měl původní otopný systém, a to na náklady žalovaného. Žalobci požadují, aby takto instalovaný otopný systém byl bez regulační stanice a dálkového odpočtu, který nebyl členskou schůzí rovněž schválen. Žalovaný dne [datum] na základě stížnosti nájemců reklamoval u dodavatele [právnická osoba], dodavatel k reklamaci sdělil, že provedli kontrolu výpočtu tepelného výkonu a návrhu otopných těles v bytech [číslo]. Byt [číslo] je bytem žalobců a) a b). Otopná tělesa byla zvolena s ohledem na neaktuální stav budovy od deklarovaných zadání, zejména pak zateplení střechy, které nebylo provedeno. Dodavatel navrhuje navýšení topné křivky, s čímž žalobci nesouhlasí. Žalobkyně a) v souvislosti s řešením nedostatečnosti otopného systému na žádost bytového družstva nechala vypracovat znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], neboť žalovaná odmítá tvrzení žalobců, že jejich bytové jednotky nejsou dostatečně vytápěny a nejsou splněny hygienické normy. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že lze na jisto postavit, že došlo k pochybení při stanovení rozměrů otopných těles. Znalec jako chybné považuje zadávání vstupních hodnot teploty vody, realizaci rekonstrukce a provádění dozoru. Činí závěr, že nájemci bytu byli provedenou realizací otopného systému poškozeni. Za znalecký posudek uhradila žalobkyně a) částku 12.000 Kč a také těchto nákladů se po žalovaném domáhá. Žalobci mají za to, že při zadávání projektu došlo k pochybení ze strany žalovaného, kdy bylo údajně počítáno se zateplenou střechou, jak bylo sděleno bytovým družstvem v únoru [rok] a následně zápisem z jednání ze dne [datum], kde navrhuje žalovaný zateplení a modernizaci střechy, na kterou by bytové družstvo v