11 CO 57/2022-87 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zamítl žalobu v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 50.000 Kč za dobu od 4. 12. 2017 do 24. 12. 2018 ve výši 8,05 % ročně (odstavec I. výroku), zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 50.000 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 25. 12. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 30.962,15 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec III. výroku). 2. Rozsudek v rozsahu odst. II. a III. výroku napadla včasným odvoláním žalovaná a navrhovala jeho změnu a zamítnutí žaloby. Žalovaná od počátku vnímá žalobu jako nedůvodnou, neboť má za to, že nárok žalobkyně na vrácení zaplaceného rezervačního poplatku je uplatňován v rozporu s domluvou mezi žalobkyní, žalovanou a stranou prodávající, když rezervační poplatek byl použit v souladu s domluvou i pokyny žalobkyně na úhradu části kupní ceny, když z důvodu zcela na straně žalobkyně došlo ke změně v osobě kupující, přestože bylo zřejmé, že jde pouze o změnu formální, účelovou. Veškerým přáním ze strany žalobkyně ohledně pokynu k uzavření kupní smlouvy bylo ze strany žalované a prodávajících vyhověno. Žalovaná si je vědoma, že vůči žalobkyni vystupovala jako odborník, ovšem má za to, že požadavek ze strany žalobkyně na vrácení rezervačního poplatku v takovéto situaci je v rozporu s dobrými mravy a je zjevným zneužitím práva. Nelze přičítat k tíži žalované změnu v osobě kupující k rezervované nemovitosti, když k této došlo z iniciativy žalobkyně. Uzavření kupní smlouvy, ve které by žalobkyně vystupovala jako kupující, zamezila svým jednáním pouze žalobkyně. Žalovaná má za to, že není ve věci pasivně legitimována, neboť žalobkyně neměla žalovat na vrácení rezervačního poplatku žalovanou, ale matka žalobkyně jako kupující se měla se svým požadavkem na úhradu části kupní ceny obrátit na prodávající, když zaplacený rezervační poplatek byl použit na úhradu kupní ceny. Žalovaná nesouhlasí taktéž s právním posouzením soudu o následné nemožnosti plnění. K naplnění účelu rezervační smlouvy došlo, když na pokyn žalobkyně kupní smlouvu uzavřela namísto žalobkyně její matka. Následnou nemožnost plnění by bylo možné konstatovat až v situaci, kdyby zápisem v katastru nemovitostí došlo ke změně v osobě vlastníka, kdy až teprve tímto zápisem by došlo k převodu nemovitostí na jinou osobu a nastala by následná nemožnost plnění. Žalovaná taktéž nesouhlasí se závěrem okresního soudu, vyhodnotil-li smluvní pokutu v rezervační smlouvě jako absolutně neplatnou. Má za to, že ujednání věřitele a dlužníka, tedy ujednání, že nárok na uhrazení smluvní pokuty vzniká žalované, není ujednáním zakázaným či ujednáním narušujícím veřejný pořádek, když se fakticky jedná o ujednání stran a plnění ve prospěch 3. osoby. Závěr soudu o nemožnosti započtení rezervačního poplatku na smluvní pokutu je proto závěrem nesprávným, odporujícím principům soukromého práva konkrétně principu autonomie vůle ve smluvních ujednáních. 3. Žalobkyně k podanému odvolání žalované navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu a zamítnutí odvolání žalované jako nedůvodného. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 9. 11. 2017 rezervační smlouvu, v souvislosti s tím uhradila na účet žalované rezervační poplatek 50.000 Kč Lhůta pro uzavření kupní smlouvy byla sjednána do 30. 11. 2017, do uvedeného data však k uzavření kupní smlouvy a převodu nemovitých věcí nedošlo. Dále bylo prokázáno, že na základě uzavřené kupní smlouvy mezi prodávajícími a paní [jméno] [příjmení] byla započtena složená záloha žalobkyní na úhradu kupní ceny, kupní smlouva mezi prodávajícími a paní [jméno] [příjmení] byla uzavřena 29. 11. 2017, přičemž od této smlouvy došlo k odstoupení. V důsledku odstoupení od kupní smlouvy ze strany kupující došlo ke zrušení kupní smlouvy od samého počátku. Prodávající poté prodali nemovitosti do vlastnictví jiného kupujícího, a to na základě kupní smlouvy ze dne 31. 5. 2018, přičemž logicky se složené blokovací depozitum ve výši 50.000 Kč do kupní ceny již nezapočítalo. Argumenty obsažené v odvolání nereflektují provedené dokazování, zejména pak argumentace, že žalovaná není pasivně legitimovaná v tomto sporu. Rovněž námitka započtení pohledávek nemůže uspět, neboť žalované nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty. 4. V důsledku včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu odst. II. a III. výroku postupem podle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání nelze vyhovět. 5. Okresní soud v řízení provedl dokazování v odpovídajícím rozsahu, z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění, která jsou obsažena pod body 7. až 22. odůvodnění napadeného rozsudku, na která odvolací soud odkazuje. Ve shodě s okresním soudem odvolací soud pro odvolací řízení vychází ze skutkového závěru, že mezi žalovanou, [jméno] [příjmení] a žalobkyní byla uzavřena dne 9. 11. 2017 rezervační smlouva, neboť žalobkyně měla zájem o nabytí vlastnických práv k rekreačnímu domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] tohoto pozemku parc. [číslo] včetně příslušenství, které tvoří studna, zpevněné plochy, schody do suterénu, vše obci [obec], katastrální území [obec], okres [okres], [země] (dále jen„ nemovité věci“). Žalovaná, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je současně realitní činnost, se v rezervační smlouvě zavázala nemovité věci pro žalobkyni rezervovat do 30. 11. 2017 a v té souvislosti je nenabízet dalším zájemcům. Zavázala se rovněž poskytnout žalobkyni a [jméno] [příjmení] služby v tom smyslu, aby byla mezi nimi do 30. 11. 2017 uzavřena kupní smlouva na předmětné nemovité věci za kupní cenu 750.000 Kč, z níž se žalobkyně současně zavázala složit na účet žalované rezervační poplatek ve výši 50.000 Kč, který je součástí kupní ceny nemovité věci. Fakticky částku 50.000 Kč na sjednaný účet složila 10. 11. 2017. 6. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 2048 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2021 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Okresní soud správně posoudil uzavřenou rezervační smlouvu jako smlouvu inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., která v čl. V. obsahovala ujednání o smluvní pokutě uzavřené dle § 2048 o. z. ve shora uvedeném znění. Smluvní pokuta je v občanském zákoníku koncipována jako utvrzení dluhu s cílem posílit postavení věřitele. Nic na tom nemění, že nadále je vedlejším (akcesorickým závazkem). Nadále tak je existenčně závislá na existenci utvrzeného dluhu. Smluvní pokutu proto mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel a dlužník hlavního (utvrzeného) závazku. Správným je proto závěr okresního soudu, že hlavní závazek žalobkyně z rezervační smlouvy spočívající v povinnosti uzavřít do 30. 11. 2017 kupní smlouvu vznikl mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], nikoli mezi žalobkyní a žalovanou. Neuzavření kupní smlouvy ve stanovené lhůtě proto nemohlo založit právo žalované na zaplacení smluvní pokuty ve výši rezervačního poplatku. Nejsou proto důvodné námitky žalované ohledně zániku nároku žalobkyně na vrácení zaplaceného rezervačního poplatku v důsledku započtení na smluvní pokutu, neboť ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu a je z tohoto důvodu neplatné. Ve smyslu § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Z dosavadní judikatury (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 671/2017 ze dne 21. 6. 2018) vyplývá, že i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 jsou platné právní závěry o smluvní pokutě jako vedlejším závazku s tím, že podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je existence hlavního závazku, který má být smluvní pokutou utvrzen a že smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitele a hlavního dlužníka závazku. 12. Podle uzavřené rezervační smlouvy nebyla ve lhůtě do 30. 11. 2017 zamýšlená kupní smlouva mezi žalobkyní jako kupující a vlastníkem [jméno] [příjmení] j