15 CO 1/2022-120 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení v částce [částka] (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vytýkala, že nehodnotil smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ze dne [datum], podle jejíhož obsahu mělo dojít k postoupení pohledávek žalobkyně za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. v celkové výši [částka]. Uvedená smlouva však neměla způsobilý předmět, když v ní nedošlo toliko k administrativnímu pochybení, nýbrž k jednoznačnému označení existujícího subjektu, společnosti [právnická osoba], vůči němuž však žádné pohledávky předmětem postoupení vůbec nemohly být, neboť této společnosti žalobkyně ničeho nefakturovala. Na základě uvedené smlouvy proto [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. nemohla platně nabýt právního postavení věřitele vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. I přes neplatnost právního jednání [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. uhradila žalobkyni celkovou částku [částka] [částka]. [částka], vznikla jí tedy pohledávka za žalobkyní z titulu bezdůvodného obohacení v uvedené výši, což žalobkyně nerozporovala. Nesouhlasila proto se závěrem okresního soudu o tom, že by tato pohledávka, použitá následně k zápočtu vůči pohledávkám žalobkyně, byla pohledávkou vykonstruovanou. Žalovaná pak uzavřela se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, podle které nabyla pohledávky za žalobkyní, jejichž právní titul spočíval právě v plnění bez právního důvodu. Ač je pravdou, že k postoupení pohledávek došlo v době, kdy již bylo vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. zahájeno insolvenční řízení, nedošlo k tomu na návrh dlužnický, nýbrž věřitelský a hospodaření [právnická osoba] podle názoru žalované nevykazovalo známky úpadku. Ani žalovaná sama proto neměla důvod existenci postupované pohledávky zpochybňovat, když současně předpokládala, že otázku vedeného insolvenčního řízení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. zdárně vyřeší a v podnikání bude dále pokračovat, čemuž nasvědčovala i předchozí obchodní spolupráce stran. Dle žalované okresní soud tedy nesprávně uzavřel, že postupovaná pohledávka na žalovanou je spornou a pochybnou, avšak její sporností se obsahově vůbec nezabýval. Pokud jde o okresním soudem namítanou absenci souhlasu insolvenčního soudu s postoupením pohledávek, pak žalovaná neviděla pro takový postup důvod, přičemž vycházela z obchodní spolupráce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., jakož i ze stavu jejího hospodaření, které nevykazovalo známky úpadku. Žalovaná proto tvrdí, že k souhlasu insolvenčního soudu, jak předpokládá ust. § 111 odst. 3 insolvenčního zákona, nebylo potřeba. Žalovaná tedy platně nabyla pohledávku od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., kterou následně využila k zápočtu proti pohledávce žalobkyně. Smlouva o postoupení pohledávek z [datum] totiž nespadá z hlediska právního posouzení pod ust. § 111 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť jejím uzavřením nedošlo k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení majetku dlužníka. Podle žalované rovněž ze žádného důkazu provedeného v řízení nevyplývá, že by [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. uznala pohledávku žalobkyně přihlášenou do insolvenčního řízení, a to i při vědomí toho, že k formálnímu právnímu jednání obsahujícímu popření přihlášené pohledávky žalobkyní v celkové výši [částka] nedošlo, což však neznamená, že by nastala fikce uznání. Dle žalované ze skutkových závěrů okresního soudu nevyplývá charakter započítávané pohledávky žalované jakožto pohledávky sporné či pochybné. Skutkové posouzení je proto neúplné a podřazení tohoto skutkového závěru pod ust. § 1987 odst. 2 o. z. nesprávné. 3. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jakožto správného. K pohledávkám uplatněným žalobou žalobkyně uvedla, že je žalovaná uznala, avšak do dnešního dne nezaplatila. Svou obranu stavěla na údajném započtení pohledávek, které nabyla postupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou se [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupitelem. K postoupení údajné pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení mělo pak dojít den před rozhodnutím o úpadku [právnická osoba] [anonymizováno] Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřená mezi žalobkyní jakožto postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupníkem, není dle žalobkyně absolutně neplatnou. Ve smlouvě je jasně specifikovaná postupovaná pohledávka, a to fakturami uvedenými ve smlouvě a doloženými v její příloze. Z těchto je pak patrno, že se jedná o pohledávky za dlužníkem [právnická osoba] Pokud byla ve smlouvě o postoupení pohledávek, patrně z důvodu administrativního pochybení, uvedena [právnická osoba] [anonymizováno], nezakládá to neplatnost smlouvy. Zdůraznila, že dle stávající judikatury je základním a prioritním principem výkladu smluv takový výklad, který nezakládá jejich neplatnost, před výkladem, který naopak neplatnost zakládá, jsou-li možné oba výklady. Poukázala na to, že [právnická osoba] [anonymizováno] jako dlužník v insolvenčním řízení pohledávku žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] v celkové výši [částka] uznala a jako dlužník nepopřela. Pohledávka, na základě které postavila žalovaná svou obranu, není způsobilou k započtení pro svou nejistotu a spornost i podle judikatury, na kterou poukázal také okresní soud. 4. Napadený rozsudek okresního soudu odvolací soud přezkoumal, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení s odůvodněním, že dodala žalované dne [datum] k její objednávce [značka automobilu], [registrační značka], na jehož kupní cenu vystavila dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum]. Rovněž na základě objednávky žalované pak provedla dne [datum] dodávku materiálu a opravu automobilu, které vyúčtovala fakturou [číslo] částkou [částka], splatnou dne [datum]. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, k tomu však nedošlo. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, byť tvrzení žalobkyně o vzniku žalobní pohledávky učinila nespornými. Současně však namítala, že nárok žalobkyně zanikl započtením. Žalovaná nabyla do svého vlastnictví na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku vůči žalobkyni ve výši [částka] [částka]. [částka] vzniklou z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně vůči [právnická osoba] [anonymizováno], která žalobkyni plnila podle neplatně sjednané smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předmětem postoupení měla být pohledávka v celkové výši [částka] sestávající z osmi faktur blíže ve smlouvě specifikovaných, jenž měly být vystaveny na dlužníka, a to [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO]. Předložené faktury však byly vystaveny a zaúčtovány vůči jinému subjektu, společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. Podle žalované je toto postoupení pohledávky neplatné, nevyvolalo očekávané právní účinky, neboť nemělo způsobilý předmět postoupení a pohledávka z jednotlivých faktur na [právnická osoba] proto nepřešla. I přes tento závěr však tato společnost na dohodnutou cenu žalobkyni plnila celkově částku [částka] [částka]. [částka], aniž by k tomu existoval platný právní důvod. Žalovaná oznámením ze dne [datum] oznámila žalobkyni, že na svou pohledávku za ní ve výši [částka] [částka]. [částka] započítává dle ust. § 1982 a násl. o. z. svůj závazek za ní v celkové výši [částka], a to z titulu dosud žalovanou neuhrazených faktur [číslo] znějící na částku [částka], [číslo] znějící na částku [částka] za dodaný [značka automobilu] a [číslo] na částku [částka] za dodaný [značka automobilu]. Současně jí oznámila, že její identifikovaný závazek zanikl v celém rozsahu. Konečně žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě částky [částka] jako zůstatku její pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení po provedeném zápočtu. 6. Okresní soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků o vzniku žalobního nároku a zabýval se procesní obranou žalované o jeho zániku v důsledku zápočtu provedeného dne [datum]. K tomu provedl dokazování účastníky označenými listinami a výslechu svědka [příjmení], otce jednatele žalované, a [příjmení], do října 2019 jednatele společnosti [právnická osoba] Takto dospěl po skutkové stránce k závěru, že žalobk