15 CO 131/2022-180 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 81 809,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 33 040 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 038,91 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 32 352,76 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 9 377,50 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 8 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 62 497,36 Kč (výrok III.). 2. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovanou celkem čtyři smlouvy o dílo na výrobu 3D tisku titanových dílů. Tyto smlouvy okresní soud po právní stránce posoudil jako smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a nikoliv jako smlouvy kupní, neboť žalobkyně neprodávala žalované již hotové výrobky, ale vyráběla je pro žalobkyni na míru dle specifikace poskytnuté žalovanou. 3. Okresní soud dospěl k závěru, že v případě smlouvy o dílo, jehož cena byla účtována fakturou [číslo] žalobkyně žalované dodala veškeré objednané zboží. Uvedl, že žalovaná uznala z této faktury pouze nárok žalobkyně co do výše 5 602,64 Kč, když toto zboží bylo u žalobkyně k 3D tisku objednáno. Rozporovala však objednání položek„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova]“. Okresní soud dospěl k závěru, že tvrzení žalované, že si zbývající část zboží neobjednala, je prokazatelně nepravdivé, když žalobkyně objednávku žalované doložila soudu e-mailovou komunikací mezi jednateli žalované [jméno] [příjmení], resp. též [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení] [anonymizováno] – zaměstnancem žalobkyně. Ze slovního vyjádření jednatelů žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve dvou e-mailech ze dne [datum]„ Do tisku“ a„ Od každého jeden kus“ vyplývá vůle žalované být objednávkou vázána. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a z e-mailové korespondence jednoznačně vyplývá, že jednatel žalované [jméno] [příjmení] objednal prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] u žalobkyně i výrobu položek„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova]“, od každé 1 kus, celkem tedy 3 kusy, přičemž specifikace těchto položek byla přílohou tohoto e-mailu. Z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] [anonymizováno] vzal okresní soud za prokázáno, že i položka„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ byla svědkem vyrobena, zabalena a odeslána žalované prostřednictvím kurýrní služby v rámci jedné dodávky. Okresní soud rovněž z výpovědi svědka [příjmení] [anonymizováno] vzal za prokázané, že cena byla stejně u všech zakázek telefonicky nebo e-mailem odsouhlasena jednatelem žalované p. [příjmení]. Převzetí zásilky zde žalovaná nerozporovala, navíc z výpisu ze sledování zásilky [číslo] okresní soud zjistil, že tuto zásilku doručovanou společností GLS převzal dne [datum] jednatel žalované p. [příjmení]. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni i částku 7 038,91 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo]. 4. V případě smlouvy o dílo, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo] okresní soud uvedl, že žalovaná nezpochybňovala ani objednávku a ani její rozsah, ani dohodnutou cenu zboží, zpochybňovala však, že by se zásilka se zbožím dostala do sféry její dispozice. Okresní soud po provedení důkazu výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že zboží touto fakturou vyúčtované bylo žalované dodáno. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že zboží určené pro žalovanou před víkendem skutečně převzala, nechala vzkaz žalované na dveřích její provozovny a několik dnů poté si lidé, kteří uvedli, že jsou od žalované a že na balíček o víkendu skutečně čekali, od ní zásilku převzali. Okresní soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že objednané výrobky byly i v tomto případě žalované dodány a žalované vznikl závazek uhradit jeho cenu. Námitky žalované, že lidé, kteří od svědkyně [příjmení] přebírali zásilku, nebyli zaměstnanci či osobami oprávněnými za žalovanou jednat, a že se zásilka nedostala do sféry dispozice žalované, nepovažoval okresní soud za důvodné. Okresní soud zdůraznil, že je krajně nepravděpodobné, že by se cizí osoba dozvěděla o zásilce a že by věděla, že zásilka měla být dodána před víkendem, přičemž soud přihlédl i k tomu, že pro kohokoliv jiného, než žalovanou by tato zásilka byla zcela bezcenná, jelikož v ní byly speciální zdravotnické titanové implantáty vyrobené na míru. Skutečnost, že zásilku převzala žalovaná, resp. osoba oprávněná za ni jednat, nepřímo dle okresního soudu potvrzuje i skutečnost, že dle výpovědi svědkyně jeden z přebírajících mužů mluvil polsky, přičemž z výpisu z veřejného rejstříku žalované vyplývá, že nejméně dva z tehdejších jednatelů [jméno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [ulice] [anonymizováno] a [titul] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [ulice] [anonymizováno], jsou polské státní příslušnosti. Navíc žalovaná v průběhu řízení měnila svá skutková tvrzení, když zprvu zcela popírala doručení jakéhokoliv zboží od žalobkyně, a až posléze připustila dodání části žalovaného zboží v rozsahu zde popsaném, proto i vzhledem k tomuto považoval okresní soud tuto námitku žalované za účelovou, a dodání zboží žalované i v tomto případě za prokázané. Okresní soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni i částku 32 352,76 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo]. 5. Ve vztahu k faktuře [číslo] na částku 9 377,50 Kč okresní soud uvedl, že se jednalo o výrobky objednané čtvrtou objednávkou ze dne [datum]. I v tomto případě žalobkyně prokázala vznik smluvního vztahu ze smlouvy o dílo. Žalovaná sice popírala závaznou objednávku zboží a dohodu o ceně, nicméně okresní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky v tomto případě došlo k dohodě o předmětu díla i jeho ceně. Vzhledem k jazykovému vyjádření v e-mailové korespondenci„ zasílám soubory do tisku“ zaslané žalovanou žalobkyni soud stejně jako u druhé smlouvy dovozuje, že není pravdivé tvrzení žalované, že zde nebyla učiněna objednávka, naopak jazykovým výkladem okresní soud dospěl k přesně opačnému závěru, tedy že žalovaná objednala tisk položek uvedených v příloze k tomuto e-mailu, které korespondují i s položkami uvedenými ve faktuře. Pokud jde o cenu díla, z výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že ve všech případech objednávek učiněných žalovanou u žalobkyně jednatel žalované pan [příjmení] byl svědkem zpraven o předpokládané ceně, a tento ji odsouhlasil e-mailem nebo telefonicky, tedy okresní soud uzavřel, že i v tomto případě byla uzavřena dohodě o ceně díla. Soud nad rámec uvedeného doplnil, že i v případě, že by si strany nesjednaly cenu díla, obsahuje § 2586 odst. 2 o. z. nevyvratitelnou domněnku, jak cenu určit i bez jejího smluvního stanovení, smlouva by proto jen z tohoto důvodu nebyla neplatná. Z výpisu ze sledování zásilky [číslo] vzal okresní soud za prokázáno, že zásilku doručovanou prostřednictvím společnosti GLS převzal dne [datum] p. [příjmení], tedy stejná osoba, která přebírala i zásilky se zbožím dne [datum] a [datum], kde žalovaná doručení zboží nepopírala, a že tedy zboží bylo žalované předáno. Žalovaná pak v řízení netvrdila, že by tato zásilka obsahovala něco jiného, než předmětné zboží. Okresní soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni i částku 9 377,50 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo]. 6. Okresní soud naopak jako nedůvodnou zamítl žalobu co do částky 8 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, když po provedení dokazování dospěl k závěru, že z faktury [číslo] žalovaná uznala jen částku 33 040 Kč, když naopak neuznávala zbývající částku 8 470 Kč, neboť rozporovala objednání celkem 8 kusů položek„ [anonymizována tři slova]“ a„ [anonymizována tři slova]“ po 2 ks od každé v celkové ceně 8 470 Kč Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala prostřednictvím svědka [jméno] [příjmení] a e-mailu ze dne [datum], že i toto zboží si u žalobkyně žalovaná prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení] objednala, avšak žalobkyni se v řízení nepodařilo žádným z provedených důkazů prokázat, že by tyto objednané výrobky byly žalované dodány. Zboží bylo objednáno, bylo žalobkyní i vyrobeno, ale zásilku, v níž se výrobky nacházely, dne [datum] převzala od kurýra osoba s příjmením„ [příjmení]“ a tato osoba nebyla soudem ztotožněna a nebylo tak prokázáno, že by se vyrobené zboží dostalo do sféry dispozice žalované. Okresní soud proto vycházel z tvrzení žalované, že jí bylo dodáno pouze 16 ks zboží v hodnotě 33 040 Kč, a tuto částku uložil žalované zaplatit žalobkyni. Ve zbylé části, tedy co do zaplacení 8 kusů položek„ [anonymizována tři slova]“ a„ [anonymizována tři slova]“ v hodnotě 8 470 Kč s příslušenstvím z této částky, okresní soud pro neunesení břemene důkazního ze strany žalobkyně ohledně předání zboží žalované žalobu zamítl. 7. Proti tomuto rozsudku, pouze proti části vyhovujícího výroku I. (j