15 CO 224/2022-357 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 361 396,75 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.), dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 188 630 Kč (výrok II.) a současně zavázal žalobkyni zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení částku 102 791,50 Kč (výrok III.). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že se odvolává proti celému rozsudku s tím, že odvolacími důvody jsou ty uvedené v § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), tedy že soud prvního stupně nepřihlédl k žalobkyni tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům, dále že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dále že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a dále že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Současně pak žalobkyně ve svém odvolání uvedla, že odvolací soud ve svém předchozím zrušujícím rozhodnutí uložil okresnímu soudu, aby bylo z jeho dalšího rozhodnutí zjistitelné, z jakých konkrétních důkazů učinil jednotlivá skutková zjištění a jak věc následně právně posoudil a proč zrovna podle daných zákonných ustanovení. Okresní soud se tak měl při vypracování svého dalšího rozhodnutí zaměřit na to, aby z něj bylo zjistitelné, na základě jakých konkrétních skutkových zjištění učiněných z jednotlivých důkazů dospěl okresní soud k přesně a jednoznačně formulovaným právním závěrům. Okresní soud si tak ve svém dalším rozhodnutí o věci měl v prvé řadě ujasnit, co bylo předmětem smlouvy, tj. zejména na čem se strany smlouvy dohodly co do jakosti a provedení loga na otvírácích a zda mezi nimi vůbec došlo ke smluvnímu konsenzu ohledně základních náležitostí smlouvy, neboť použití ustanovení § 1726 o. z. není možné u podstatných náležitostí smlouvy. Okresní soud se měl rovněž zabývat tvrzením žalované ohledně nemožnosti plnění v případě, že by bylo ujednáno nanesení barevného loga laserem. Ve svém rozhodnutí pak měl okresní soud jasně a srozumitelně uvést, jak k jednotlivým závěrům ohledně uzavření smlouvy a jejích základních náležitostí dospěl a jakým konkrétním způsobem podle něj došlo k uzavření smlouvy. Zejména měl tedy uvést, co v souladu s § 1732 odst. 1 o. z. považuje za konkrétní nabídku na uzavření smlouvy a co v souladu s § 1740 o. z. za její akceptaci. Okresní soud se v této souvislosti měl zabývat i okolnostmi týkajícími se včasností akceptace nabídky ve smyslu § 1734 a násl. o. z. a okamžikem nabytí účinnosti této nabídky, neboť s ohledem na § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy nabývá účinnosti přijetí nabídky. Okresní soud ve svém rozhodnutí měl rovněž přehledně objasnit, na základě jakých konkrétních skutečností dospěl k závěru o podřazení dané smlouvy určitému smluvnímu typu v o. z. Okresní soud měl také uvést, jaké konkrétní právní jednání žalobkyně považuje za vytknutí vady a jaké za uplatnění nároku z této vady, což je podstatné pro posouzení otázky včasnosti těchto úkonů ze strany žalobkyně a v důsledku toho i důvodnosti samotného nároku žalobkyně v tomto řízení. Přitom neměl okresní soud přehlédnout, že ustanovení § 2111 o. z. stanoví prekluzi práva na odstoupení od smlouvy v případě, kdy nedojde k včasnému oznámení vady věci. Okresní soud měl rovněž ve svém dalším rozhodnutí posoudit všechny žalobkyní namítané nesoulady dodaného předmětu plnění s jeho sjednanou jakostí a provedením, tj. jak okolnost, že logo bylo na otvíráky naneseno jiným, než podle žalobkyně sjednaným způsobem, tak i okolnost, že logo na otvírácích nemá dle žalobkyně sjednanou kvalitu co do jeho trvanlivosti. Na základě všech těchto skutečností pak měl okresní soud posoudit, zda věci dodané na základě řádně sjednané a určité smlouvy trpěly nějakými vadami, zda tyto vady byly spolu s nároky z nich vyplývajícími uplatněny včas, o jaké nároky se jednalo a zda tyto nároky žalobkyni z těchto důvodů svědčí. Žalobkyně pak závěrem svého odvolání zmínila, že rozvedení toho, v čem spatřuje pochybení okresního soudu, uvede v podrobnějším vyjádření, které soudu doručí do [datum]. Žalobkyně pak současně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby rozsudek okresního soudu změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl. 3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nijak nevyjádřila. 4. Odvolací soud postupoval dle § 212a odst. 2 a 5 o. s. ř., přičemž vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud neshledal, jejich existenci ostatně nenamítali ani účastníci řízení. Odvolací soud pak dospěl k závěru, že zde není prostor pro věcné projednání odvolání žalobkyně. 5. Podle § 42 odst. 2 o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno. 6. Podle § 205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). 7. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. 8. Podle § 212a odst. 2 o. s. ř. rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209) žádné odvolací důvody. 9. Okresní soud dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně (tedy podání ze dne [datum]) trpí vadami, a proto ji ve smyslu § 43 o. s. ř. usnesením ze dne [datum] (doručeným žalobkyni dne [datum]) vyzval k odstranění těchto vad s tím, že má uvést, v čem konkrétně žalobkyně spatřuje nesprávnost odvoláním napadeného rozsudku po skutkové nebo právní stránce, popřípadě v čem konkrétně spočívá nesprávný postup okresního soudu, který vydání rozsudku předcházel. K odstranění těchto vad byla žalobkyni stanovena lhůta 5 dnů od doručení usnesení, a to s ohledem na okolnost, že již sama žalobkyně ve svém odvolání deklarovala, že jeho doplnění provede ve lhůtě do [datum]. Současně pak byla žalobkyně poučena o tom, že pokud výše zmíněné doplnění svého odvolání neprovede, bude její odvolání odvolacím soudem pro vady odmítnuto. Žalobkyně však ani přes výše uvedenou výzvu své odvolání nijak nedoplnila a jeho vady tedy neodstranila. Z jejího odvolání tak není dosud patrno, jaký konkrétní odvolací důvod z těch uvedených v § 205 odst. 2 o. s. ř. žalobkyně v rámci svého odvolání uplatňuje. 10. Žalobkyně dosud pouze obecně popsala (opsala) zákonné důvody pro podání odvolání zmíněné v § 205 odst. 2 o. s. ř. a nijak blíže je skutkově nekonkretizovala, tedy zejména neuvedla konkrétně, k jakým žalobkyní tvrzeným skutečnostem či označeným důkazům okresní soud nepřihlédl, jak přesně zjistil okresní soud skutkový stav neúplně a jaké konkrétní důkazy neprovedl, k jakým nesprávným skutkovým zjištěním okresní soud dospěl a jak nesprávně věc právně posoudil. Pokud žalobkyně ve svém odvolání uvedla (opsala), jaké konkrétní skutečnosti vytýkal odvolací soud ve svém předešlém zrušujícím rozhodnutí okresnímu soudu, pak nelze jakkoliv dovodit, že by tyto vady žalobkyně vytýkala i rozsudku okresního soudu ze dne [datum]. Z použitých formulací„ okresní soud si měl ujasnit“ či„ okresní soud měl uvést“ apod. pak nevyplývá, že by tyto skutečnosti vytčené předchozímu rozhodnutí okresního soudu, vytýkala žalobkyně současnému rozsudku okresního soudu. Nadto i sama žalobkyně uvedla, že skutečnosti, v nichž spatřuje pochybení okresního soudu, rozvede ve svém dalším podání. 11. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tak odvolací soud dospěl k závěru, že je nutno dovodit neprojednatelnost odvolání žalobkyně, neboť žalobkyně v něm skutkově nijak nevymezila, v čem konkrétně spatřuje nesprávnost rozhodnutí okresního soudu nebo postupu okresního soudu. Odvolání žalobkyně je tak neprojednatelné a tato neprojednatelnost spočívající v absenci konkrétního odvolacího důvodu dle § 212a odst. 2 o. s. ř. brání pokračování v odvolacím řízení. Žalobkyně byla okresním soudem řádně vyzvána k odstranění těchto vad odvolání, přičemž odvolací soud považuje lhůtu stanovenou okresním soudem v délce 5 dnů za přiměřenou, a to právě s ohledem na skutečnost, že sama žalobkyně deklarovala, že své odvolání doplní ve lhůtě do [datum]. Ostatně je rovněž nutno přihlédnout i k tomu, že žalobkyně své odvolání nedoplnila ani do doby rozhodnutí odvolacího soudu. Proto odvolací soud ve smy