15 CO 243/2021-522 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalované zaplatit žalobci částku 41 856 055 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že plněním jedné z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé žalované (výrok I.), dále zavázal žalovanou 1) zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 856 055 Kč od [datum] do [datum] (výrok II.), dále zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení 5 280 775 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III.), dále žalobu zamítl ohledně povinnosti žalované 1) zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 280 775 Kč od [datum] do [datum] (výrok IV.), rovněž zamítl žalobu ohledně povinnosti žalované 2) zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 47 136 830 Kč od [datum] do [datum] (výrok V.) a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanou 1) zavázal zaplatit žalobci částku 985 094 Kč (výrok VI.) a žalovanou 2) zavázal zaplatit žalobci částku 841 133 Kč (výrok VII.). Okresní soud se po provedeném dokazování v prvé řadě zabýval pasivní věcnou legitimací žalovaných, přičemž dospěl k závěru, že žalovaná 1) je jediným nástupcem původní žalované společnosti [právnická osoba] ([IČO]), která následně změnila název na [právnická osoba] Nástupcem této společnosti pak byla společnost [právnická osoba] ([IČO]), která s účinností od [datum] uzavřela smlouvu o prodeji svého závodu (obsahujícího mimo jiné i dluhy, které jsou předmětem tohoto řízení) se [právnická osoba] [anonymizováno] ([IČO]), později pod názvem [právnická osoba], Namísto této společnosti pak do řízení vstoupila [právnická osoba] [anonymizováno], tedy nynější žalovaná 1), neboť ke dni [datum] zanikla společnost [právnická osoba], fúzí sloučením právě se [právnická osoba] [anonymizováno] ([IČO]). Žalovaná 2) pak vstoupila do řízení na základě usnesení okresního soudu ze dne [datum], neboť v době uzavření smlouvy o prodeji podniku dne [datum] již musely obě smluvní strany této smlouvy rozumně předpokládat existenci dluhu, který je předmětem tohoto řízení. Je tak zjevné, že i tyto dluhy byly předmětem převodu závodu, přičemž současně okresní soud neměl za to, že by žalobce, jako věřitel, dal výslovný souhlas s převzetím dluhu kupujícím ze smlouvy o prodeji závodu. Nelze pak nijak dovodit ani jeho konkludentní souhlas s tímto převodem, neboť ani z reakcí žalobce v dopisech ze dne [datum] a [datum] nelze takový souhlas dovodit. Okresní soud tak dovodil aktivní věcnou legitimaci obou žalovaných, a proto se dále zabýval samotnými nároky žalobce. U nich dospěl k závěru, že dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel se společností [právnická osoba], [IČO], jako zhotovitelem smlouvu o dílo, v níž se zhotovitel zavázal realizovat stavbu„ [anonymizována dvě slova] [obec]“ a objednatel se zavázal zaplatit zhotoviteli dohodnutou cenu díla. Doba plnění byla původně sjednána v délce 36 týdnů od převzetí staveniště, které zhotovitel převzal dne [datum], přičemž nedílnou součástí smlouvy byl i časový harmonogram prací. Ve smlouvě o dílo bylo dále dohodnuto, že zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním objednateli bez vad a nedodělků s tím, že o předání a převzetí díla bude sepsán zápis. Přejímací řízení mělo být objednatelem zahájeno do 10 pracovních dnů po obdržení písemné výzvy zhotovitele a ukončeno do 5 pracovních dnů ode dne jeho zahájení, pokud nebude dohodnuto jinak. V předmětné smlouvě se účastníci rovněž dohodli na povinnosti zhotovitele zaplatit smluvní pokutu 500 000 Kč za každý i započatý den prodlení s předáním díla bez vad a nedodělků, dále na povinnosti zhotovitele zaplatit smluvní pokutu 10 000 Kč za každý i započatý den prodlení a zjištěný případ nedodržení termínu k odstranění drobných vad a nedodělků zjištěných při předání a převzetí díla a také na povinnosti zhotovitele zaplatit smluvní pokutu ve výši od 1 000 Kč do 10 000 Kč za každý zjištěný případ porušení povinnosti vyplývající z předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen„ BOZP“). Realizace díla probíhala podle dohodnutého harmonogramu, v lednu [rok] byly práce přerušeny pro velké mrazy a od února [rok] bylo v díle pokračováno. 2. Následně dne [datum] účastníci uzavřeli ke smlouvě dodatek [číslo] ve kterém se dohodli na prodloužení termínu realizace do 44 týdnů od převzetí staveniště a aktualizovali časový harmonogram výstavby díla, podle nějž měly být práce ukončeny do konce 29. týdne roku [rok], který končí dnem [datum] a nikoliv dnem [datum], jak tvrdil žalobce. Zhotovitel vyzval objednatele k zahájení přejímacího řízení dne [datum], přejímací řízení započalo dne [datum] a objednatel převzal dílo ke dni [datum]. Pokud tedy zhotovitel vyzval objednatele k zahájení přejímacího řízení dne [datum], bylo přejímací řízení dle smluvního ujednání zahájeno dne [datum] (ve lhůtě 10 pracovních dnů). Mělo pak být skončeno do 5 pracovních dnů ode dne jeho zahájení, tj. do [datum], neboť nebylo tvrzeno, že by se strany smlouvy dohodly jinak. Okresní soud tedy dospěl k závěru, že přejímací řízení nepokračovalo tak, aby bylo ukončeno v dohodnuté lhůtě, a zhotovitel tak byl v prodlení s předáním díla pouze do [datum]. K námitce žalované 1), že k prodlení s předáním díla došlo v důsledku prodlení žalobce s poskytnutím součinnosti, a pro jeho téměř obstrukční chování po celou dobu realizace stavby, okresní soud uvedl, že klíčové byly pouze ty skutečnosti, které nastaly po uzavření dodatku [číslo] (tedy po [datum]), a které byly ve smyslu § 365 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“), způsobeny prodlením žalobce, kvůli němuž nemohl zhotovitel splnit svůj závazek. Tedy ne každé prodlení objednatele (žalobce) vyviňuje zhotovitele z jeho odpovědnosti za prodlení, ale jedná se pouze o takové prodlení, které má příčinnou souvislost s prodlením zhotovitele. Okresní soud přitom vyšel z toho, že nedílnou součástí smlouvy o dílo byl časový harmonogram výstavby díla, který doznal změn v důsledku uzavřených dodatků. Ohledně realizace topení to znamenalo, že namísto původně sjednaného termínu zahájení realizace topení ve 4. týdnu roku [rok] mělo být topení dle dodatku [číslo] smlouvy o dílo realizováno ve 14., 16. a 18. týdnu roku [rok]. S výstavbou topení pak bylo reálně započato až [datum] a topení bylo realizováno o 12 týdnů později oproti harmonogramu, jelikož zhotovitel nedodržoval termíny. Znalec [titul] [jméno] [příjmení] pak ve svém znaleckém posudku uvedl, jaká délka zrání do prvního ohřevu musí být dodržena pro cementové potěry s tím, že všechny technické údaje musely být zhotoviteli známy a měl je uvést do harmonogramu provádění díla v návaznosti na termín dokončení stavby. Tyto skutečnosti pak okresnímu soudu neumožnily vyslovit závěr o prodlení žalobce jako objednatele po datu uzavření dodatku [číslo] (tedy po [datum]), neboť navíc již [datum] sám zhotovitel požádal o prodloužení termínu realizace díla do [datum]. Na kontrolním dnu č. 35 dne [datum] informoval zhotovitel objednatele o výsledku zkoušek měření vysychání podlah a na kontrolním dnu č. 36 dne [datum] zjistil stanovisko objednatele o vyčkání na přirozené vyschnutí podlah, což bylo potvrzeno na kontrolním dnu č. 37 dne [datum]. Je přitom právem a nikoliv povinností stran smlouvy o dílo dohodnout se na jejích změnách, je zcela na stranách smlouvy, zda a za jakých podmínek přistoupí na změnu rozsahu prací, na změnu ceny díla či termínu dokončení díla. Tvrzené problémy s vysycháním podlah existovaly již před uzavřením dodatku [číslo] právě jeho uzavřením dne [datum] se strany smlouvy o dílo nově dohodly na ceně díla a termínu jeho dokončení a aktualizovali časový harmonogram prací do 29. týdne roku 2012. Strany smlouvy již v té době věděly a měly informace o problému s vysycháním podlah, přičemž lze mít za to, že změnu smlouvy učinily právě i s ohledem na tyto skutečnosti. Okresní soud tak dospěl k závěru, že zhotovitel byl v prodlení s předáním díla od [datum] do [datum], a že toto prodlení není v žádné příčinné souvislosti s prodlením žalobce. V tomto ohledu jsou pak zcela bez významu tvrzení žalovaných o fakturách nezaplacených žalobcem po tomto datu. Za toto období tak náleží žalobci smluvní pokuta v celkové výši 41 345 055 Kč. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 5 060 775 Kč pak okresní soud žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením a předáním díla za dobu od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], zamítl. 3. Okresní soud nepovažoval za relevantní ani námitku žalovaných, že vzhledem k okolnostem existujícím při uzavření smlouvy, je ujednání o smluvní pokutě za prodlení s předáním díla právním úkonem kolidujícím s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatným ve smyslu § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“). Okresní soud vyšel z toho, že daná zakázka vzešla z veřejného zadávacího řízení, v němž žalob