16 CO 90/2022-614 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce podal (prostřednictvím zmocněnkyně) dne [datum] u Okresního soudu v Olomouci žalobu, ve které se domáhal vůči žalované přisouzení částky 764 701 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] (počátek úročení upřesnil v pozdějším podání na [datum]) do zaplacení. Svůj požadavek odůvodnil tím, že byl u žalované zaměstnán od [datum] a do roku [rok] spočívala jeho práce v obsluze regenerační linky, a od roku [rok] do roku [rok] pracoval jako jádrař v rámci výroby jader, přičemž zaskakoval na regenerační lince, pokud zde chyběl příslušný zaměstnanec, a to i v roce [rok]. Žalobce nebyl nikdy u žalované převeden na jiné pracovní místo, nepracoval jako skladník a jeho pracoviště se stále nacházelo vedle regenerační linky. Dne [datum] bylo u žalobce zjištěno ohrožení nemocí z povolání – percepční nedoslýchavost. Pracovní poměr žalobce u žalované byl rozvázán dne [datum] pro nezpůsobilost žalobce vykonávat dosavadní práci z důvodu ohrožení nemocí z povolání. Od [datum] byl veden na úřadu práce, nemohl si však najít práci kvůli poškozenému sluchu. Sluch se mu neustále zhoršoval, a to až na 59,3 %. Všechny jeho obtíže byly způsobeny stresovou situací, nemožností najít novou práci a velkou roli sehrála rovněž celková finanční situace. Žalobce žádal o uznání nemoci z povolání, ale nebylo mu vyhověno. Žalovaná částka představuje náhradu nemateriální újmy (ztížení společenského uplatnění) za poškození sluchu (ohrožení nemocí z povolání), která byla vyčíslena znaleckým posudkem s tím, že v posudku nebyla vyčíslena posttraumatická újma, která se dá hodnotit jako poškození na zdraví. V průběhu řízení žalobce doplnil, že žalovaná porušila řadu povinností, když jej neposílala k řádným preventivním lékařským prohlídkám (vůbec jej na prohlídku neposlala v letech [rok], [rok], [rok], [rok], [rok]), neakceptovala doporučení odborných lékařů, a pokud bylo v lékařských posudcích uváděno, že je žalobce způsobilý k práci s podmínkou kontroly sluchu po půl roce, tak na tyto kontroly žalobce rovněž neposílala, nepřeřadila žalobce na jinou práci, ačkoliv věděla, že ztrácí sluch a posílala jej nadále na úseky pracoviště, kde byla vypočtena hladina expozice hluku nad 85 db (hluk kategorie 3), zejména k práci na regenerační lince. Žalobce poukázal na nesrovnalosti v lékařských posudcích, kdy v některých byla posuzována způsobilost k práci v třísměnném provozu, zatímco v jiných k práci v jednosměnném provozu. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a v řízení se bránila tím, že řádně plnila své povinnosti zaměstnavatele stanovené právními předpisy, provedla řádnou kategorizaci prací podle jednotlivých rizikových faktorů, přidělovala žalobci vždy práci v rámci kategorie, pro kterou byl uznán lékařským posudkem jako způsobilý, vysílala jej na pracovně lékařské prohlídky a dodržovala řádně ustanovení ohledně BOZP. Žalovaná zdůraznila, že od srpna [rok] byl žalobce zařazen na pracoviště jádrařů v nové hale, které bylo v kategorii 2 bez rizika hluku. Žalovaná popřela, že by žalobce i po posudku o ohrožení nemocí z povolání pracoval na pracovišti v kategorii 3 s tím, že okamžitě po doručení posudku o uznání ohrožení nemocí z povolání dne [datum] byl žalobce od [datum] přeřazen jako„ slévárenský dělník, skladník“. Žalovaná poukázala na to, že sluch žalobce se zhoršoval po ukončení pracovního poměru u žalované. 3. Soud prvního stupně po rozsáhlém dokazování rozsudkem identifikovaným v záhlaví žalobu zcela zamítl (I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 211 992 Kč (II.). Okresní soud dospěl k závěru, žalobce byl v letech [rok] až [rok], a dále [rok] až [rok] zaměstnancem žalované, přičemž byl zařazen na pozici slévárenského dělníka. V prvním uvedeném období byl zaměstnán jako obsluha regenerační linky, ve druhém pak na výrobě jader jako jádrař. Pracoviště žalobce se nacházelo až do května, resp. max. srpna [rok], na tzv. slévárně (staré hale) a poté bylo přesunuto do nově přistavěné haly, do níž bylo kompletně přemístěno pracoviště jádrařů. Z hlediska rizika hluku byla původní stará hala zařazena do kategorie 3, tedy docházelo v ní k překračování hygienických limitů, nová hala pak byla zařazena do kategorie 2, kde tyto limity již překračovány nejsou. U žalované bylo běžnou praxí, že pokud se některý z pracovníků nedostavil na směnu, zastoupil jej jiný zaměstnanec, který měl zrovna v rámci své standardní pracovní činnosti volno. To se týkalo i práce na regenerační lince, která se nacházela ve staré hale a představovala největší zdroj hluku v areálu žalované. Pro práci na regenerační lince byl žalobce proškolen v letech [rok] a [rok], poté již toto školení neabsolvoval, přestože se nadále pravidelně konalo. Zaměstnanci fasovali pro práci v hluku kategorie 3 ochranné pomůcky (špunty do uší a sluchátka), přístup k jejich používání byl však spíše laxní a ani žalobce je pravidelně nepoužíval. Žalobce byl v průběhu trvání svého pracovního poměru u žalované pravidelně odesílán na zdravotní prohlídky na kliniku pracovního lékařství, přičemž byl opakovaně uznáván zdravotně způsobilým pro práci v hluku kategorie 3, a to naposledy v dubnu [rok] s podmínkou kontroly v říjnu téhož roku. V době prvního nástupu k žalované v roce [rok] byla žalobci v rámci vstupní prohlídky naměřena ztráta sluchu 11 % dle [příjmení]. Při prvním ukončení pracovního poměru u žalované v roce [rok] byla žalobci v rámci výstupní prohlídky naměřena ztráta sluchu 7 % dle [příjmení], při opětovném nástupu do práce u žalované v říjnu [rok] mu byla v rámci vstupní prohlídky naměřena celková ztráta sluchu 11,45 % dle [příjmení], v listopadu [rok] 16,6 % dle [příjmení], dne [datum] byla naměřena hodnota 28,1 % dle [příjmení], dne [datum] hodnota 35% dle [příjmení] a dne [datum] hodnota 42,4 % dle [příjmení]. V roce [rok] byl žalobce účastníkem dopravní nehody a při lékařském vyšetření dne [datum] uvedl, že od předmětné nehody hůře slyší. Lékařským posudkem [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] byl žalobce shledán zdravotně nezpůsobilým pro výkon práce„ slévárenský dělník - slévač“ v třísměnném provozu, s mírou rizika prachu, hluku, zrakové a tepelné zátěže v kategorii 3, přičemž na předmětnou prohlídku byl žalovanou vyslán dne [datum]. Druhým lékařským posudkem [anonymizována čtyři slova] [obec] z téhož dne byl žalobce shledán zdravotně způsobilým pro výkon práce„ slévárenský dělník - slévač“ v jednosměnném provozu, s mírou rizika prachu a hluku v kategorii 2. Poté, co byl žalobce shledán zdravotně nezpůsobilým k práci v hluku kategorie 3, přistoupila žalovaná k několika opatřením, kdy jednak zakázala žalobci procházet přes starou halu a začala rovněž zvažovat jeho přesun na jinou práci, a to buď skladníka anebo na pozici přípravy modelů. K tomuto přesunu však nedošlo pro odmítnutí ze strany žalobce. Současně bylo lékařským posudkem [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] onemocnění žalobce (percepční nedoslýchavost) uznáno jako ohrožení nemocí z povolání, a to k datu [datum] pro druh práce slévárenský dělník. Pracovní poměr žalobce u žalované byl ukončen dohodou ke dni [datum] pro nezpůsobilost žalobce konat dosavadní práci z důvodu ohrožení nemocí z povolání (percepční nedoslýchavost) a žalobci bylo žalovanou vyplaceno odstupné ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného výdělku. Lékařským posudkem [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] nebylo onemocnění žalobce uznáno jako nemoc z povolání, neboť míry nutné pro uznání nemoci z povolání (54 %) dosáhla ztráta sluchu žalobce až v říjnu [rok] a nelze tudíž prokázat příčinnou souvislost s vlivem hluku na pracovišti. Tento posudek byl jako věcně správný potvrzen rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], v němž krajský úřad uvedl, že k významné progresi sluchové ztráty došlo u žalobce v období od [datum] (kdy ztráta sluchu dle [příjmení] činila 42,4 %) do [datum] (kdy ztráta sluchu činila 54 %), tedy v době, kdy žalobce již prokazatelně nebyl vystaven nadměrné expozici hluku na pracovišti, a nelze ji proto dávat do příčinné souvislosti s expozicí hluku v pracovním prostředí v minulosti. 4. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákonných ustanovení o obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu (§ 265 zákoníku práce) a předestřel, že procesní povinností žalobce (poškozeného zaměstnance) bylo tvrdit a prokázat všechny předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu. Okresní soud současně zdůraznil, že právní předpisy počítají s tím, že existují práce, při kterých jsou překračovány hygienické limity (např. vibrací, hluku nebo nadměrného jednostranného zatížení), a že zařazení zaměstnance na práce v třetí rizikové kategorii, při nichž jsou překračovány hygienické limity, nelze pokládat za porušení právní povinnosti zaměstnavatele. Okresní soud uzavřel, že žalobci se nepodařilo prokázat tvrzené porušování právních povinností ze strany žalované, naopak bylo v řízení postaveno najisto, že žalovaná své povinnosti řádně plnila, když odesílala žalobce na pravidelné zdravotní prohlídky, př