5 C 56/2012-664 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou, jejíž účinky doručení soudu nastaly [datum], se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalobce je jediným autorem díla – architektonické a urbanistické studie sportovního areálu [název] [název sportovního klubu] evidovaného v registru předmětů ochrany vedeného kolektivním správcem [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [ulice] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno], pod č. [rok] [číslo] [číslo] a názvem Rekonstrukce a modernizace sport. areálu – Stadion [obec] [anonymizováno] [ulice]. Dále se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se jakéhokoliv použití autorského díla – architektonické a urbanistické studie sportovního areálu [název] [název sportovního klubu] vytvořeného žalobcem na základě smlouvy o dílo z [datum] uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], a zdržet se provádění změn, úprav a rozpracování díla či jeho částí pro účely získání stavebního povolení nebo územního rozhodnutí nebo vytvoření projektu stavby a její realizace. Taktéž se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 500 000 Kč s 7,75% ročním úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je autorem návrhu Stadionu [název] [název sportovního klubu] a v rozšířené podobě architektonické a urbanistické studie,,Rekonstrukce a modernizace sportovního areálu – městský stadion v [obec] [část obce]“. Dílo žalobce vytvořil na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], kterou uzavřel jako podnikatel se společností [právnická osoba], a které bylo neoprávněně rozpracované, upravené a ve zkomolené podobě užito – zařazeno do návrhu architektonické a urbanistické studie sportovního areálu [název] [název sportovního klubu] jako její zcela dominantní část. Tato studie byla poté neoprávněně užita pro účely územních a stavebních řízení. Své autorství k dílu doložil mimo jiné výpisem z registru předmětů ochrany vedeného kolektivním správcem [název], čímž byla založena zákonná domněnka autorství k předmětné studii. Vyloučil, že by dílo vzniklo jako tzv. dílo kolektivní a že by byl pod konstantním dozorem ve svém výkonu tvořivé činnosti či byl v tomto jakkoli řízen. O tom, že se nejedná o kolektivní dílo a že o tomto byli žalobce a [právnická osoba] [anonymizováno] srozuměni, svědčí i znění daňových dokladů, které obsahují výhradu autorství žalobce. Žalobce po vytvoření díla předal rozmnoženinu v datové podobě [právnická osoba] v rámci smluvního vztahu založeného smlouvou o dílo. Poté [právnická osoba] nestandardně a neočekávaně ukončila s žalobcem spolupráci. Žalobce vyčíslil obvyklou výši licenční odměny k neoprávněnému užití díla na 250 000 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného za neoprávněné užití autorského díla v souladu s ustanovením § 40 odst. 4 autorského zákona stanovil na částku 500 000 Kč. 3. V průběhu řízení žalobce svá tvrzení doplňoval. Uvedl, že pro jakékoli užití studie bylo nezbytné získat od žalobce svolení, a to ve formě uzavření licenční smlouvy. Protože taková licence získána nebyla, [právnická osoba] nemohla studii užít a současně nemohla takové neexistující oprávnění dále poskytnout či postoupit žalovanému. Jestliže tedy [právnická osoba] zasáhla do studie, tedy do nedotknutelnosti díla bez souhlasu žalobce a následně studii zpracovávala, jednalo se o hrubé porušení osobnostních a majetkových práv žalobce. Uvedl, že neoprávněné užití díla žalobce by bylo možné doložit srovnáním studie žalobce a projektové dokumentace vztahující se ke sportovnímu areálu městského stadionu. Žalovaná neoprávněně užila dílo v rámci realizace projektu,,Rekonstrukce a modernizace sportovního areálu – městský stadion v [obec] – v [část obce]“ a,,Rekonstrukce sportovního areálu v [obec] – [část obce] – odstranění negativních dopadů hornické činnosti“. Jelikož jde o dílo architektonické a urbanistické, tak bylo neoprávněně užíváno již v rámci projektových prací. K vyčíslení obvyklé odměny za poskytnutí licenčního oprávnění žalobce vychází z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 23 C 13/2008 a Městského soudu v Praze sp. zn. 31 C 98/2009, které shodně určily, že ve skutkově obdobných případech byla obvyklá licenční odměna ve výši 12% celkové odměny za projekční dílo. Dne [datum] žalovaný uzavřel smlouvu o dílo se [právnická osoba], kde bylo zpracování dokumentace pro územní řízení ohodnoceno částkou 2 533 000 Kč. Bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku pak představuje částku 607 920 Kč. Žalobce nikdy netvrdil, že jeho dílo, ze kterého vychází při uplatnění jeho autorských práv, je totožné dílo s projektovou dokumentací. Je zřejmé, že projektová dokumentace je odvozeným dílem od díla žalobce. Při každém užití tohoto odvozeného dála tak dochází i k užití díla, z něhož bylo toto odvozené dílo odvozeno. K vypracovanému znaleckému posudku uvedl, že je absolutně nepřezkoumatelný, je zadán ryze účelově a nekoresponduje s podanou žalobou. Žalobce tak k požadoval doplnění znaleckého posudku, aby posuzoval shodu jeho díla s projektovou dokumentací, která byla použita pro územní řízení, stavební řízení a prováděcí řízení. Žalobce v průběhu řízení měl potřebu sdělit soudu taktéž informace, které jsou dle jeho názoru podstatné. Soud ale pro přehlednost údaje nesouvisející s tímto sporem v odůvodnění tohoto rozhodnutí necituje. 4. Žalovaný v průběhu celého řízení setrvale navrhoval, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Tento svůj návrh žalovaný odůvodnil tím, že soubor náčrtů, které jsou zapsány u kolektivního správce jako dílo žalobce, jsou odlišným dílem, než projektová dokumentace k záměru označovanému jako,,Rekonstrukce a modernizace sportovního areálu – městský stadion v [obec] – [část obce]“ a,,Rekonstrukce sportovního areálu v [obec] – [část obce] – odstranění negativních dopadů hornické činnosti“, která byla zhotovena pro žalovaného vedlejším účastníkem. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo a na výkon autorského dozoru, na základě které měl vedlejší účastník zpracovat mj. dokumentaci pro územní rozhodnutí a projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Uvedl, že žalobce v průběhu roku [rok] jednal s žalovaným vždy jako zástupce vedlejšího účastníka a společně s jinými zástupci vedlejšího účastníka. Žalobce pod vedením vedlejšího účastníka projednával možnou koncepci nového stadionu. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatňuje po žalovaném nároky z titulu autorského práva k dílu, které žalobce ztotožňuje s dílem zhotoveným pro žalovaného jakožto objednatele společností [právnická osoba], navrhl, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalovaného společnost [právnická osoba], neboť výsledkem sporu mohla být dotčena práva a povinnosti zhotovitele, vůči kterému by mohl žalovaný uplatnit regresivní nárok na úhradu plnění, které by byl povinen žalobci uhradit. 5. Žalovaný v průběhu řízení svá tvrzení postupně doplňoval, kdy zejména uvedl, že žalovaný byl celou dobu v dobré víře, že žalobce je zaměstnancem/zástupcem vedlejšího účastníka, když užíval jejich vizitky, emaily s koncovkou vedlejšího účastníka a vystupoval tak na jednáních s žalovaným. Jako autor projektu je na všech písemných dokumentech včetně projektové dokumentace uváděn vedlejší účastník. V době zpracování projektové dokumentace nebyl žalobce autorizovaným architektem a proto pouze pracoval a byl zástupcem vedlejšího účastníka, který toto oprávnění měl. Se závěry znalce se žalovaný plně ztotožnil. Dále žalobce doplnil, že předmětem žaloby má být studie, resp. nároky žalobce opírá o jeho domnělá práva ke studii. Žalovaný nerealizoval stavbu dle studie, jak si tuto nechal zaregistrovat žalobce u [název]. Zdůraznil, že studie, kterou žalobce předložil k registraci do rejstříku předmětů ochrany [název], je sice předmětem žaloby, avšak nikdy nebyla žalovaným užita, a jednak tato studie je dle vedlejšího účastníka výsledkem tvůrčí činnosti kolektivu zaměstnanců a spolupracovníků společnosti [právnická osoba] Skutečnost, že žalovaný studie neužíval, ostatně plyne ze závěrů znaleckého posudku. Žalovaný použil pro účely zhotovení stavby stadionu architektonickou studii a projektovou dokumentaci ve všech stupních vytvořenou vedlejším účastníkem. 6. Vzhledem k délce řízení bude na místě i v odůvodnění rozhodnutí o věci samé poznamenat, že v době od zahájení řízení do [datum] jednal soud v jiném obsazení. Opatřením předsedy soudu z [datum] pak byla věc přidělena v souladu s rozvrhem práce k projednání a rozhodnutí soudci uvedenému již v záhlaví tohoto rozhodnutí. Úkony bezprostředně směřující k rozhodnutí věci samé pak bylo možno v novém obsazení soudu činit po [datum], kdy byl spis vrácen z Nejvyššího soudu s rozhodnutím o dovolání, které žalovaný podal do rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o neustanovení zástupce z řad advokátů žalobci (viz níže). V průběhu řízení byl žalobce postupně zastoupen jiným