57 CO 146/2022-420 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 8.530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.530 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (I.). Žalobu v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 24.360 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24.360 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, zamítl (II.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III.) a žalobci uložil povinnost zaplatit státu 81,5 % nákladů řízení s tím, že konkrétní výše těchto nákladů a jejich splatnost bude stanovena v samostatném usnesení (IV.). 2. Rozsudek do všech výroků napadl žalobce odvoláním, kterým se domáhal jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Po žalované se domáhal částky 46.215 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaná užívala nemovitosti, a to rodinný dům [adresa] v [obec], včetně přilehlého pozemku [parcelní číslo] (dále jen nemovité věci), bez jakéhokoliv právního důvodu. Výši bezdůvodného obohacení v rozhodném období leden 2017 až 21. 9. 2017 doložil znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení], z něhož vyplynulo, že cena obvyklého nájmu nemovitostí v rozhodném období činí 7.500 Kč měsíčně, přičemž jej považuje za správný. Zdůraznil, že nemovité věci vydražil v dražbě za účelem důstojného bydlení pro dceru se synem. V rámci dražební vyhlášky nebyl informován, že by rodinný dům byl jakkoliv zatížen. S žalovanou intenzivně jednal a vyzýval ji k předání nemovitých věcí, ovšem bezvýsledně. Teprve za pomoci policie žalovaná nemovité věci vyklidila a protokolárně předala. Žalovaná užívala dům, který vypadal jako řadový domek, to znamená, že jednotlivý byt měl samostatný vchod, svůj sklep a půdu a k bytu patřila i malá zahrádka. Přesto znalec [titul] [příjmení] neprovedl místní šetření, neseznámil se řádně s předmětnými nemovitými věcmi a znalecký posudek vyhotovil bez znalosti věci, nesplnil zadání a neprovedl nacenění se všemi součástmi a příslušenstvím, mimo jiné s pozemkem [parcelní číslo] (zahrádka). Nepřipustil-li soud jím navržený důkaz na doplnění znaleckého posudku, zatížil rozhodnutí vadou. Rozhodnutí považuje za nesprávné rovněž ve vztahu k nákladům řízení. Připouští, že podal žalobu na částku 46.215 Kč. Dodatečně zrevidoval platby, na které žalovaná poukazovala v rámci svého vyjádření, a žalobní návrh jsem omezil. Pochybil z toho důvodu, že se jej situace osobně dotýkala, cítil se podveden. Obrátil se na znalce [titul] [příjmení], který vypracoval znalecký posudek a ocenil obvyklý nájem užívaných nemovitostí na částku 7.500 Kč měsíčně. I kdyby odvolací soud dovodil, že znalecký posudek vypracovaný znalcem [titul] [příjmení] je správný, nemělo by to jít k jeho tíži. Závisela-li výše přiznaného plnění na závěrech znaleckého posudku, přičemž žalobce měl ve věci jen částečný úspěch, musí se soud při rozhodování o nákladech řízení vždy zabývat použitím § 142 odstavec 3 občanského soudního řádu. To platí tím spíše, byl-li základ nároku žalobce důvodný a převyšovala-li by výše náhrady nákladů řízení uložená žalobci částku mu přiznanou ve výroku ve věci samé. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Námitky vůči znaleckému posudku [titul] [příjmení] uvádí až nyní ve svém odvolání, ač tak mohl učinit už v nalézacím řízení. Zároveň se žalobce snaží v odvolání vyvolat dojem, že předmětné nemovité věci chtěl pro svou dceru a syna, nicméně po vystěhování žalované je obratem prodal třetí osobě (je tak zřejmé, že nemovitost žalobce koupil za účelem získání výdělku dalším prodejem). Jedná se opět o novinku ve věci, kterou žalobce nikdy předtím nezmínil. Znalecký posudek Ing. [příjmení], který žalobce předložil soudu, byl naprosto nedostatečný (viz závěr znalce [titul] [příjmení]), není v něm provedena žádná z metod výpočtu obvyklého nájemného, znalecký posudek obsahuje pouze holé konstatování, že se v dané lokalitě byty nepronajímají, a že nejblíže se pronajímají ve [obec] za nájemné ve výši 6.500 7.000 Kč za měsíc (s tím, že s ohledem na to, že se byt nachází v [obec], má sklep a předzahrádku, stanovuje obvyklé nájemné na částku 7.500 Kč). Proto má žalovaná za to, že skutečnost, že rozhodnutí soudu záviselo na znaleckém posudku, nemůže být v tomto případě relevantní, neúspěch ve věci si zavinil pouze sám žalobce, když jím předložený znalecký posudek byl naprosto nevyhovující a nepoužitelný. Nelze opomenout, že žalobce požadoval uhradit po žalované také částky, které již žalovaná uhradila, a následně ve věci došlo k částečnému zpětvzetí žaloby. 4. Odvolací soud se nejprve zabýval přípustností odvolání žalobce do výroku I. a dospěl k závěru, že žalobce není osobou oprávněnou podat si odvolání do tohoto výroku. 5. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. 6. Legitimaci k podání odvolání nemá účastník bez dalšího. Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu plně vyhověno, popř. kterému byla tímto výrokem způsobena jiná určitá újma na jeho právech. 7. Z výroku I. je naprosto zřejmé, že tímto výrokem nebyla žalobci způsobena žádná újma, neboť jeho návrhu bylo do částky 8.530 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení vyhověno. Z tohoto důvodu bylo odvolání žalobce do I. výroku odmítnuto. 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání do zbývajících výroků bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal napadený rozsudek dle § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v tomto rozsahu, tj. ve výroku II., III. a IV., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání žalobce není důvodné. 9. Odvolací soud předně konstatuje, že žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 46.215 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že vydražil pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba RD [adresa] v [obec] (dále jen„ nemovité věci“), vlastníkem je od 6. 4. 2016, žalovaná užívala z titulu dohody s předchozím majitelem, toto právo zaniklo příklepem, žalovaná nyní užívá nemovité věci bez právního důvodu, předmětem řízení je období od 1/ 2017 do 21. 9. 2017, kdy žalovaná dům za asistence policie vyklidila, a to ve výši obvyklého nájmu 7.500 Kč měsíčně dle znaleckého posudku s přihlédnutím k platbám, které žalovaná zaplatila. Žalovaná v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu namítala, že její nájemní právo příklepem nezaniklo, namítala nedostatek aktivní legitimace žalobce, který již není vlastníkem nemovitých věcí, vznesla námitku promlčení a dále namítala, že i kdyby jí nevzniklo nájemní právo nebo jiný titul, pak by jí v důsledku vydržení musela vzniknout služebnost, popř. doživotní právo bydlení. V průběhu řízení podáním ze dne 22. 6. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět do částky 13.325 Kč s příslušenstvím, když byly zohledněny platby, které žalovaná po rozhodnou dobu žalobci uhradila. Usnesením okresního soudu ze dne 26. 6. 2020, č. j. 42 C 71/2020-133, bylo řízení částečně zastaveno. U přípravného jednání okresního soudu dne 24. 8. 2020 (č. l. 36) byla žalovaná poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení, zda řádně uplatnila své nájemní právo v rámci dražby a navrhnout důkazy k prokázání svého tvrzení, na což žalovaná reagovala podáním ze dne 22. 9. 2020 (č. l. 154). Následně okresní soud po provedení důkazů ve věci rozhodl napadeným rozsudkem. 10. Okresní soud z provedených důkazů učinil správná a zcela postačující skutková zjištění, která odvolací soud plně přejímá a na tato odkazuje. Tato zjištění se promítla do správného závěru o skutkovém stavu věci, který byl významný pro právní posouzení věci (viz bod 14 odůvodnění napadeného rozsudku). 11. Okresní soud se v bodě 13 odůvodnění přiléhavě vypořádal s důvody, pro které neprovedl další navržené důkazy, když odvolací soud se závěry okresního soudu souhlasí. Tím, že nebyly provedeny tyto další důkazy, což okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí srozumitelně odůvodnil, nebylo řízení zatíženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, což platí rovněž o odvolací námitce žalobce ve vztahu k reviznímu znaleckému posudku navrhovaného žalobcem. Okresní soud srozumitelně a přiléhavě odůvodnil, z jakého důvodu při svém závěru o skutkovém stavu věci vycházel z provedených důkazů, jejichž provedení považoval za postačující, jak tyto důkazy hodnotí, z jakého důvodu považuje za správné závěry znaleckého posudku vypracovaného [právnická osoba] doplněné výslechem znalce a z jakého důvodu nevycházel ze znaleckého posudku [titul] [příjmení]. Skutkový závěr okresního soudu má oporu v provedených důkazech, tato odvolací námitka žalobce nebyla shledána důvodnou. 12. Na zjištěný skutkový stav okresní soud správně aplikoval § 1040 odst. 1 a § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský