69 CO 105/2021-293 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil povinnost poskytnout dědicům žalobkyně náhradu za odstraněné a znehodnocené hospodářské budovy, a to stáje – konírnu, kravín a stodolu na st. pl. původní parcely [číslo] k. ú. [obec], v podílu na jmění žalovaného ve výši 404.057 Kč a tento podíl zaplatit dědicům žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit dědicům žalobkyně úrok z prodlení ve výši 3 % z částky 404.057 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 16 % z částky 404.057 Kč od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.). Žalovanému soud uložil povinnost zaplatit žalobcům a), b) a c) náhradu nákladů řízení ve výši 113.082 Kč ve lhůtě třídenní (výrok III.). Rozhodl, že mezi žalovaným a žalobci d) a e) není právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit státu na soudním poplatku 16.160 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.). 2. Proti rozsudku okresního soudu v zákonem stanovené lhůtě podali odvolání původní žalobci [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to výhradně do výroku II. rozsudku okresního soudu, kterým byla zamítnuta žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit dědicům žalobkyně úrok z prodlení ve výši 3 % z částky 404.057 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 16 % z částky 404.057 Kč od [datum] do zaplacení. Odvolatelé mají za to, že tento výrok rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pokud soud výrokem I. rozsudku zavázal žalovaného k povinnosti poskytnout náhradu za odstraněné a znehodnocené hospodářské budovy v podílu na jmění žalovaného vyjádřeném peněžním ekvivalentem a zavázal žalovaného tento podíl zaplatit, tedy rozhodl o způsobu náhrady, potom je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci jako věřitelé mají právo požadovat od žalovaného vedle plnění úroky z prodlení. Navrhovali proto, aby odvolací soud v této části rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Rozhodnutí okresního soudu v zákonem stanovené lhůtě napadl odvoláním i žalovaný. Unesením Okresního soudu v Přerově ze dne 17. 5. 2005, č. j. 7 C 260/95-226 bylo odvolací řízení o odvolání žalovaného zastaveno poté, co žalovaný nereagoval na výzvu k zaplacení soudního poplatku a do vydání rozhodnutí soudní poplatek neuhradil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a ve stejném dni tak nabyl právní moci výrok I. rozsudku okresního soudu. 4. Žalovaný soudu sdělil, že se k odvolání žalobců vyjadřovat nehodlá. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou ze dne [datum] o náhradu za znehodnocené hospodářské budovy se domáhala po žalovaném původně [jméno] [příjmení], která dne [datum] zemřela a v dědickém řízení vedeném pod č. j. D 1392/2002 a na základě sdělení notářky bylo dne 24. 3. 2004 vydáno usnesení č. j. 7 C 260/95-177 o pokračování v řízení s dědici žalobkyně, a to [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to jako s dědici, kteří v té době byli známi a přicházeli jako dědicové v úvahu. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 13. 5. 2005, č. j. D 1392/2002-166 soud rozhodl o dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení] tak, že zůstavitelčin synovec Ing. [jméno] [příjmení] nabude mimo jiné i práva a povinnosti plynoucí ze soudního řízení o náhradu za znehodnocené hospodářské budovy uplatněné u Okresního soudu v Přerově pod č. j. 7 C 260/95 a u Krajského soudu v Ostravě – pobočka [obec] pod č. j. 40 Co 1294/1999. Na toto usnesení reagoval okresní soud vydáním usnesením ze dne 4. 8. 2021, č. j. 7 C 260/95-276, kterým rozhodl, že v řízení bude nadále pokračováno na straně žalobců s Ing. [jméno] [příjmení], narozeným [datum], bytem [adresa]. 6. Odvolacímu soudu je známo, že dne [datum] pod č. j. [insolvenční spisová značka] byla vydána vyhláška, kterou insolvenční soud oznámil, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužnice [osobní údaje žalovaného], sídlem [PSČ] [obec]. Vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne [datum] a tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, toto rozhodnutí nikterak nebrání pokračování v předmětném řízení. 7. Odvolání žalobce bylo odvolacím soudem shledáno jako přípustné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas a obsahující i způsobilý odvolací důvod, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části, tj. výroku II., o úroku z prodlení, přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo podle ustanovení § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení s důrazem na uplatněný odvolací důvod tak, jak byl obsahově vylíčen v režimu neúplné apelace dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné. 8. Okresní soud ve vztahu k části, která se stala předmětem přezkumné činnosti odvolacího soudu dospěl k závěru, že tehdejším žalobcům příslušenství žalované pohledávky přiznat nelze proto, že v dané věci jde o řízení o určitém způsobu vypořádání účastníků, kdy příslušenství je požadováno u náhrady za znehodnocené nemovitosti a žalobcům nebyla přiznána finanční částka jako taková, ale peněžní ekvivalent podílu na jmění. Povinnost zaplatit uvedený peněžní nárok nastane žalovanému až po právní moci rozsudku a žalovaný proto není dosud v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a proto nelze žalobcům přiznat nárok na úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 517 o. z. a soud proto v této části žalobu zamítl. 9. Dovolací soud ve své konstantní judikatuře zastává názor, že řízení o náhradách podle ustanovení § 14 odst. 3 a § 16 odst. 2 až 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), je řízením o určitém způsobu vypořádání ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř., v němž o náhradě, včetně jejich formy rozhodne soud. Povinnost plnit (v daném případě povinnost zaplatit) nastupuje až právní mocí soudního rozhodnutí, respektive uplynutím lhůty stanovené tímto rozhodnutím pro plnění. Nepřichází proto v úvahu povinnost platit úroky z prodlení do uplynutí této lhůty a žalobci se proto nemohli s úspěchem domáhat zaplacení úroku z prodlení do doby stanovené pravomocným rozhodnutím soudu k plnění základní částky (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 26 Cdo 2749/2000). 10. Rozsudek okresního soudu byl proto ve výroku II., v části kterou byla zamítnuta povinnost zaplatit dědicům žalobkyně úrok z prodlení ve výši 3 % z částky 404.057 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 16 % z částky 404.057 Kč od [datum] do [datum], shledán jako správný a podle § 219 o. s. ř. potvrzen. 11. V době rozhodování odvolacího soudu však došlo k té změně, že povinnost zaplatit náhradu v penězích (jistinu), již byla pravomocně stanovená. Pro rozhodnutí soudu je rozhodující stav ke dni jeho rozhodování (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Za této situace je rozhodující pravomocné rozhodnutí soudu, jímž byla tato forma plnění stanovená a lhůta jím určená pro plnění. V době rozhodování odvolacího soudu je zřejmé, že lhůta k plnění dle pravomocného rozsudku soudu prvého stupně uplynula poté, co nabylo právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení podané žalovaným vůči výroku I., tj. [datum] s určenou lhůtou k plnění tří dnů, tedy [datum], z obsahu spisu není zřejmé a žalovaný ani netvrdil, že by plnil ve lhůtě soudem stanovené či později a od [datum] má tak žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení, který byl odvolacím soudem vyčíslen (kapitalizován) ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí, tj. ke dni [datum] částkou 545.503,29 Kč, dle přehledné tabulky výpočtu úroku z prodlení níže. 12. Při rozhodování o výši úroku z prodlení odvolací soud vycházel z toho, že od [datum] do [datum] výše úroků z prodlení odpovídala ročně výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a jde-li o prodlení započaté do [datum] včetně, stále bude) výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou a platná pro první den příslušného kalendářního pololetí. Procentní sazba úroku se tedy měnila, mění a bude měnit vždy k prvému lednu a prvému červenci kalendářního roku. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády číslo 163/2005 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne [datum] do [datum], podle uvedeného nařízení vlády ze dne [datum], [číslo] Sb., ustanovení § 1 výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 13. Výši úroků z prodlení, splatných teprve v budoucnu (tj. po datu [datum]) nelze určit přesně, neboť v do