75 CO 323/2021-138 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 100,48 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] žalobu žalobkyně zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Výrokem doplněným doplňujícím usnesením pak okresní soud zamítl žalobu žalobkyně i co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyně v řízení prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, a to na základě dostatečných podkladů. Ujednání o výši úroků však okresní soud posoudil jako rozporné s dobrými mravy, což způsobuje jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ujednaná výše úroku 100,48 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání, když vycházel z Databáze časových řad [příjmení] [jméno] ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, a zjistil, že horní hranice úrokových sazeb činila [anonymizováno] ročně. Tato neplatnost pak dle ustanovení § 576 o. z. způsobila neplatnost celé smlouvy, když nelze předpokládat, že by žalobkyně uzavřela smlouvu bez neplatného ujednání o výši úroků. Nároky z této neplatné smlouvy tedy okresní soud vypořádal dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy a uzavřel, že žalovaný na úvěr uhradil částku [částka] a nadále tak žalobkyni dluží částku [částka] ([částka] – [částka]). Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od data, od kterého byl k zaplacení této částky prokazatelně žalobkyní vyzván poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum] a dle ustanovení § 573 o. z. se tak má za to, že došla třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum], splatnost závazku tak nastala [datum]. Ve zbytku pak okresní soud žalobu žalobkyně zamítl. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II. co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] a úroku ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] (když pokud žalobkyně odvoláním napadala výrok II. i ohledně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka] ze smluvní pokuty, činila tak před tím, než o této části okresní soud rozhodl doplňujícím rozsudkem, proti kterému žalobkyně již odvolání nepodala, v této části tedy není rozhodnutí okresního soudu napadeno), a proti výroku III., podala včasné odvolání žalobkyně, která se domáhala jeho změny tak, že bude žalobě v této části vyhověno. V odvolání žalobkyně uvedla, že úrok byl sjednán v zákonných limitech, když žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěrů a v této sféře je naprosto běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, neboť je třeba zhodnotit vyšší rizikovost. Smlouvu považuje žalobkyně za platnou, když je třeba vycházet ze zásad pacta sunt servanda a in favorem negotii. Dále žalobkyně poukázala na to, že na ujednání o úrocích nelze aplikovat ustanovení § 1813 o. z., když s konkrétní výší úroku byl žalovaný seznámen v předsmluvním formuláři, ve smlouvě i v oznámení o schválení úvěru, a to jasně a srozumitelně. Ustanovení § 1813 o. z. tedy na dohodu o úrocích použít nelze a mohlo by být aplikováno maximálně ustanovení § 577 o. z. o nezákonném množstevním určení a možnosti soudu je změnit. Dále žalobkyně uzavřela, že úrok nemůže být sjednán v rozporu s dobrými mravy, když o. z. zná neúměrné zkrácení dle ustanovení § 1793 o. z., kterého se však musí žalovaný dovolat, což se nestalo. Navíc, i pokud by odvolací soud přisvědčil názoru o neplatnosti ujednání o úrocích, musí být žalobkyni přiznány dle ustanovení § 2395 a § 1802 o. z. alespoň obvyklé úroky požadované za úvěry bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Úroková sazba by tak měla být přiznána v celém rozsahu, žalobkyně však požaduje jen úrokovou sazbu 20 % ročně. Pokud jde o smluvní pokuty a náklady související s prodlením dlužníka, tak tyto žalobkyně požaduje v zákonem o spotřebitelském úvěru přípustné výši a kumulace smluvní pokuty a úroku z prodlení není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dále žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu o neplatnosti celé smlouvy, když dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, je ujednání o výši úroku oddělitelné od zbytku smlouvy o úvěru. Žalobkyně rovněž poukázala na starší judikaturu krajského soudu s tím, že nelze od poskytnuté částky odečítat plnění žalovaného, neboť žalovaný námitku vzájemného vypořádání nevznesl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, uvedla, že tato se odvíjí od soudem přiznané jistiny, nikoliv od přiznaných úroků, které jsou příslušenstvím. Dále pak žalobkyně poukázala i na to, že dle § 3002 o. z. má žalobkyně nárok na obvyklý úrok za užívání finančních prostředků i v případě vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení. 4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy v napadené části výroku II. a ve výroku III., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] (tj. [částka] jistina, [částka] úrok přirostlý do zesplatnění, když dle obsahu žaloby je požadována pouze částka [částka], [částka] smluvní pokuta dle bodu 6.1 smlouvy za prodlení se splátkami, [částka] náhrada nákladů v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2 smlouvy) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení rozepsaným v žalobě ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši [částka] (tj. smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné nové jistiny jak je opět podrobně rozepsána v žalobě) a úroku ve výši 100,48 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], a to z titulu nedoplatků ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřeli účastníci, když dne [datum] ji podepsal žalovaný, a na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], který však žalovaný řádně nesplácel. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil. Okresní soud po provedeném dokazování listinami dne [datum] vyhlásil napadený rozsudek a na pokyn krajského soudu vydal dne [datum] doplňující rozsudek. 7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním, že z předžalobní výzvy ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě mimo jiné i dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka], a to nejpozději do 15 dnů od data odeslání této výzvy. 8. Z hodnocení klienta ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, že je zde u žalovaného, který byl svobodný a prohlásil, že nežije s partnerkou, uveden pravidelný čistý příjem [částka] ze zaměstnání u [právnická osoba] na dobu neurčitou a jako výdaje je uvedeno [částka] na klienta a [částka] na bydlení (nájemné, inkaso), když jako forma bydlení je uvedeno státní/obecní, takže volné zdroje jsou po započítání rezervy [částka] vyčísleny na [částka]. Vyplněný formulář je podepsán žalovaným dne [datum] a zprostředkovatel poskytnutí úvěru doporučil. 9. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] krajský soud dále zjistil, že byla uzavřena dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum]. 10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru [číslo] krajský soud dále zjistil, že žalovaný uvedl jako adresu trvalého bydliště a pro doručování [obec a číslo] a uvedl na sebe telefonický kontakt i email