75 CO 423/2021-72 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a co do [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ohledně úroku ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.) a částky [částka] a v části o zaplacení úroku ve výši 35 % z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], žalobu žalobkyně zamítl (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dále okresní soud uzavřel, že ujednání o výši úroků je zjevně rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ujednaná výše úroku 86,2 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání, když okresní soud vycházel ze zpráv bank, podle kterých úrokové sazby poskytované v uvedené době bankami činily od 9,9 % do 19,9 %. Naopak důkazy předložené žalobkyní (zpráva [obec] spořitelny a [příjmení] [příjmení]) nevypovídají nic o poskytnutých úrokových sazbách za rozhodné období a neposkytují ani konkretizaci úvěru, co do výše a doby splatnosti ani jeho poskytnutí. Okresní soud tedy uzavřel, že obvyklá výše úroku u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi činila okolo 30 % ročně. Sjednaná sazba tuto obvyklou výši přesahuje téměř trojnásobně. Dle ustanovení § 576 o. z. pak posoudil okresní soud smlouvu jako neplatnou v celém rozsahu, neboť dospěl k závěru, že nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Nároky z této neplatné smlouvy tedy okresní soud vypořádal dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované částku ve výši [částka], žalovaná dosud zaplatila částku v celkové výši [částka] a vznikla jí tak povinnost zaplatit částku [částka]. Žalovaná je pak se zaplacením této částky v prodlení od [datum], neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k zaplacení požadované částky dříve než žalobou. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II. co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, proti výroku III. co do částky [částka] a úroku ve výši 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], a proti výroku IV., podala včasné odvolání žalobkyně, která se domáhala jeho změny tak, že bude žalobě v této části vyhověno. V odvolání žalobkyně uvedla, že úrok byl sjednán v zákonných limitech, když žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěrů a v této sféře je naprosto běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, neboť je třeba zhodnotit vyšší rizikovost. Dále žalobkyně uvedla, že dle Databáze časových řad [příjmení], o které však uvedla, že nepodává přesné informace, činila nejvyšší sazba úroků u úvěrů z kreditních karet 24,02 % ročně a sjednaná sazba 86,2 % tedy činí pouze 3,59 násobek této nejvyšší sazby. Smlouvu považuje žalobkyně za platnou, když je třeba vycházet ze zásad pacta sunt servanda a in favorem negotii. Dále žalobkyně poukázala na to, že na ujednání o úrocích nelze aplikovat ustanovení § 1813 o. z., když s konkrétní výší úroku byla žalovaná seznámena v předsmluvním formuláři, ve smlouvě i v oznámení o schválení úvěru, a to jasně a srozumitelně. Ustanovení § 1813 o. z. tedy na dohodu o úrocích použít nelze a mohlo by být aplikováno maximálně ustanovení § 577 o. z. o nezákonném množstevním určení a možnosti soudu je změnit. Dále žalobkyně uzavřela, že úrok nemůže být sjednán v rozporu s dobrými mravy, když o. z. zná neúměrné zkrácení dle ustanovení § 1793 o. z., kterého se však musí žalovaná dovolat, což se nestalo. Navíc, i pokud by odvolací soud přisvědčil názoru o neplatnosti ujednání o úrocích, musí být žalobkyni přiznány dle ustanovení § 2395 a § 1802 o. z. alespoň obvyklé úroky požadované za úvěry bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Úroková sazba by tak měla být přiznána v celém rozsahu, žalobkyně však požaduje jen úrokovou sazbu 20 % ročně. Pokud jde o smluvní pokuty a náklady související s prodlením dlužníka, tak tyto žalobkyně požaduje v zákonem o spotřebitelském úvěru přípustné výši a kumulace smluvní pokuty a úroku z prodlení není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dále žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu o neplatnosti celé smlouvy, když dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, je ujednání o výši úroku oddělitelné od zbytku smlouvy o úvěru. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, uvedla, že tato se odvíjí od soudem přiznané jistiny, nikoliv od přiznaných úroků, které jsou příslušenstvím. Dále pak žalobkyně poukázala i na to, že dle § 3002 o. z. má žalobkyně nárok na obvyklý úrok za užívání finančních prostředků i v případě vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení. Dále žalobkyně nesouhlasila s tím, že okresní soud jí nepřiznal úrok z prodlení již od [datum], když žalovaná byla v prodlení s úhradami splátek, což vedlo k zesplatnění úvěru k [datum]. Žalobkyni tedy vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení již s prodlením uhrazení třetí splátky splatné [datum], avšak žalobkyně jej požadovala z důvodu ochranné doby v rámci COVIDu ode dne [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že zpoplatněné upomínky a oznámení o zesplatnění úvěru jsou odesílány jako„ hybridní psaní“, jsou odesílány elektronicky na poštu, která z nich vyhotoví papírové verze, které odešle. Doporučeně je odesílána předžalobní výzva, ve které byla žalovaná také vyzvána k úhradě dluhu. 4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy v napadené části výroků II. a III. a ve výroku IV., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] (tj. [částka] jistina, [částka] úrok přirostlý do zesplatnění, když dle obsahu žaloby je požadována pouze částka [částka]) spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši [částka] (tj. smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]) a úroku ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], a to z titulu nedoplatků ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřeli účastníci, když dne [datum] ji podepsala žalovaná, a na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka], který však žalovaná řádně nesplácela. Podáním doručeným okresnímu soudu dne [datum] vzala žalobkyně mimo jiné žalobu částečně zpět, a to co do úroku ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a okresní soud tedy usnesením ze dne 2. 9. 2021, č. j. 7 C 174/2021-29, které nabylo právní moci dne [datum], v této části zastavil. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila. Okresní soud po provedeném dokazování listinami vyhlásil dne [datum] napadený rozsudek. 7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním, že ze sdělení Moneta Money Bank a. s. krajský soud zjistil, že u této banky bylo možno částku [částka] poskytnout na dobu splatnosti 3 až 24 měsíců, když v prvním čtvrtletí roku 2020 byly u spotřebitelských splátkových úvěrů (úvěry v pevné výši a jednou čerpané, s pevně stanovým počtem měsíců) ve výši [částka] sjednávány úrokové sazby (bez promo akcí) v rozpětí [anonymizováno] až [anonymizováno] ročně, když úroková sazba je individuálně určena a je výsledkem kombinace doby splatnosti, výše poskytované částky a dosaženého skóre klienta, k jeho stanovení však bance nebyly poskytnuty informace. 8. Ze sdělení Komerční banky, a. s. krajský soud zjistil, že tato