8 CO 31/2022-265 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 127.614,87 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z částek a za dobu uvedenou v odstavci I. výroku rozsudku a dále částku 2.400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla v části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 254.233 Kč, částky ve výši 13.200 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z částek a za dobu uvedenou v odstavci II. výroku rozsudku, zamítnuta. Žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, a to do odstavců II. a III. výroku, v němž se domáhala změnit rozsudek tak, aby žalobě bylo vyhověno v plném rozsahu, příp. navrhovala zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání žalobkyně nesouhlasila s názorem okresního soudu, že žalobkyně v rozporu s ust. § 1933 o. z. započetla platby žalované na úhradu závazků nejdříve splatných. Soud I. stupně nikdy ani náznakem nepoučil žalobkyni, že by případně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k tomuto započtení. Okresní soud pak postupoval v rozporu s ust. § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť nevyzval žalobkyni, aby v potřebném rozsahu doplnila vylíčení rozhodujících skutečností, i když měl za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak, než podle právního názoru žalobkyně. Podle žalobkyně z provedeného dokazování nelze mít za prokázané, že by žalovaná určila při plnění, na který dluh plnila. Toto nelze usuzovat ani z pravidelnosti jejích plateb, ani z toho, že oznámila žalobkyni, že bude hradit snížené nájemné. Žalobkyně má za to, že provedla řádné započtení v souladu s ust. § 1933 odst. 1 o. z. Žalobkyně pak nesouhlasila s tím, že okresní soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky pouze za dvě pohledávky, jednu ve vztahu k dlužnému nájemnému a druhou ve vztahu k dlužným nákladům za služby spojené s nájmem. Každá nezaplacená měsíční platba nájemného je jednotlivou pohledávkou a nelze dát okresnímu soudu za pravdu, že se liší pouze rozdílným obdobím a že jsou postaveny na stejném skutkovém základě. Žalobkyně pak vytýkala okresnímu soudu, že neprovedl důkaz navržený žalobkyní, a to vyjádření k odmítnutí zápočtu a výzvy k úhradě dluhu z [datum] od [titul] [příjmení], který v té době zastupoval žalovanou. Žalobkyně přitom tento důkaz navrhovala v souladu s § 118b odst. 1 o. s. ř., ke kterému smí soud přihlédnout, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků a jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností dle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. Žalobkyně hodlala tímto navrženým důkazem zpochybnit zejména tvrzení žalované a navržené důkazy k tomu, že se na předmětu nájmu vyskytovaly vady, jako zatékání, plíseň apod., a že tyto vady se zde vyskytovaly dlouhodobě, tedy až do doby skončení nájmu. Žalobkyně tento důkaz navrhla u jednání dne [datum], přitom u jednání samosoudkyně uvedla, že přihlédne k podání žalované z [datum], i když při předchozím jednání uvedla, že s ohledem na koncentraci řízení k [datum] k podání žalované z [datum] nepřihlédne. Okresní soud tedy přistupoval rozdílně k účastníkům tohoto řízení. 3. Odvolání proti rozsudku okresního soudu podala také žalovaná, a to do odstavce I. výroku rozsudku, kdy navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek tak, že žalobu zamítne a příp. aby rozsudek okresního soudu v odstavcích I. a III. výroku zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná v odvolání uvedla, že okresní soud na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním i k nesprávnému právnímu posouzení věci. Vytýkala okresnímu soudu, že neprovedl žalovanou navržený důkaz znaleckého posudku ke zjištění stavu předmětu nájmu a jeho způsobilosti k užívání sjednaným způsobem, a výši přiměřené slevy z nájmu. Dále vytýkal soudu I. stupně, že nezohlednil rozpor uplatnění práva žalobkyně k příslušenství nájemného, tedy smluvního úroku z prodlení s dobrými mravy, stejně jako samotnou výši smluvních úroků v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná trvala na tom, že na předmětu nájmu byly vady, které vytkla žalovaná žalobkyni nejpozději dopisem z [datum], ale z výpovědi svědkyně [příjmení] i výpovědi jednatelky žalované [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že po zjištění vad tyto vytkla žalobkyni telefonicky a teprve tehdy, když nedošlo ze strany žalobkyně k odstranění vad, tyto vady uplatnila včetně nároku na slevu z nájmu dopisem ze dne [datum] Okresní soud pak rezignoval na charakter vad předmětu nájmu za dobu trvání nájemního vztahu, a to především s ohledem na charakter podnikání žalované, kdy tyto vady byly rizikovější pro zdraví a bezpečí klientů žalované. Soud I. stupně došel k závěru o absenci nároku žalované na slevu z nájemného i přes odporující si svědecké výpovědi svědků navržených žalobkyní o neexistenci vad předmětu nájmu, přičemž tyto osoby byly v minulosti, či stále jsou, pracovně či jiným vztahem zainteresované s žalobkyní. Žalovaná trvala na tom, že nárok žalobkyně na placení nájemného i na smluvní úroky ve výši 0,2 % denně z dlužných částek odporují dobrým mravům, když aktuálně významně převyšují jistinu. Žalobkyně pak podala žalobu až skoro 3 roky ode dne uplatnění práva žalované na slevu z nájemného a vyčkávala bez rozumného důvodu s podáním žaloby. Za takových okolností nemůže mít žalobkyně nárok na smluvní úroky z prodlení, když takové jednání je v rozporu s dobrými mravy a zásadou poctivosti. V tomto směru odkazovala na rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 31 Cdo 717/2010. Právě pro postoj věřitele, resp. žalobkyně, která odmítá odstranit žalovanou vytýkané vady, byl důvodem k uplatnění nároku žalované na slevu z nájemného. Pokud by před jednáním uvedenými vadami netrpěl, jistě by žalovaná slevu z nájemného neuplatnila. I kdyby žalovanou uplatněná sleva z nájemného nebyla uplatněna řádně a včas, není toto důvodem, aby žalobkyně měla nárok na smluvní úroky z prodlení ve výši jí přiznané výrokem I. rozsudku, když otálela bez rozumného důvodu s uplatněním nároku na zaplacení žalobkyní tvrzeného dlužného nájemného. Dále žalovaná namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, poněvadž není řádně odůvodněn. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání ani jednoho z účastníků důvodné není. 5. V řízení bylo učiněno nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání - provozování [anonymizována dvě slova] na dobu určitou - 5 let, a že nájem skončil ke dni [datum]. Dále bylo v řízení nesporným, že nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně, a dále bylo v souladu se smlouvou navyšováno, kdy od dubna 2015 činilo [částka] měsíčně, od dubna 2016 činilo [částka] měsíčně, od dubna 2017 činilo [částka], od dubna 2018 činilo [částka] měsíčně a od dubna 2019 činilo [částka] měsíčně. Splatnost nájemného byla sjednaná vždy k 5. dni v daném kalendářním měsíci. Pro případ neplnění platební povinnosti ze strany žalované byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné částky. Odvolací soud přejímá zjištění okresního soudu, že žalobkyně neprokázala, že listiny o navýšení nájemného byly řádně doručeny žalované, nicméně jednatelka žalované [titul] [příjmení] ve své výpovědi potvrdila, že tyto listiny byly žalované doručeny a totéž platí o faktuře z [datum], kterou byly žalované vyúčtovány služby za dobu leden až říjen 2019 Odvolací soud dále přejímá správná skutková zjištění okresního soudu, že dne [datum] dopisem vytkla žalovaná vady žalobkyni a oznámila jí, že uplatňuje právo na slevu z nájmu, kdy od března 2017 fakticky hradila nájemné toliko ve výši [částka]. V tomto dopise vytkla tyto vady: 1. zatékání vody do místnosti č. 1, 2. plíseň na zdech v místnostech č. 1 a 1.10, 3. nefunkční klimatizace v hlavní místnosti 1.10, 4. nefunkční osvětlení chodby a 5. nefunkční hlavní brána. Odvolací soud pak přejímá zjištění soudu I. stupně, že žalovaná neprokázala, že by řádně a včas vytkla žalobkyni další vady, a že by z tohoto důvodu uplatnila slevu z nájmu, a to písemně, ani telefonicky, jak tvrdila. Pokud žalovaná odkazovala na výpověď jednatelky žalované [příjmení] [příjmení] a výpovědi svědků, pak tyto byly toliko obecné, nekonkrétní. Kromě toho nedostatečná tvrzení nemohou být nahrazována v řízení důkazy. Lze souhlasit i se závěry okresního soudu, že pokud žalovaná namítala, že žalobkyně neudržovala trampolínu v provozuschopném stavu, pak nebylo prokázáno, že by trampolína byla majetkem žalobkyně a navíc tuto vadu žalovaná řádně nevytkla, ani neuplatnila nárok na slevu z nájmu. 6. Pokud se týká právního posouzení věci, pak okresní soud věc správně posoudil po právní stránce. 7. Podle ust. § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vz