15 CO 77/2023-436 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek 220 873 Kč, 128 251,53 Kč, 133 000,34 Kč, 154 604 Kč a 334 275 Kč, vždy s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávek (výroky I. až V.), řízení co do částky 252 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky v řízení původně vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [číslo] [spisová značka] zastavil (výrok VI.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 292 630 Kč (výrok VII.) a zavázal ji k náhradě nákladů České republiky částkou 2 983,50 Kč (výrok VIII.). 2. Proti tomuto rozsudku, a to podle obsahu podání proti všem jeho výrokům, mimo výrok VI. o zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala změny napadeného rozsudku tak, že žalobám bude vyhověno, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ke skutkovému stavu uvedla, že celá záležitost se udála tak, že nabídku na uzavření smlouvy o zprostředkování učinil na společenské akci [příjmení] komory počátkem roku 2013 zástupce majoritních akcionářů žalované, pan [příjmení], vůči předsedovi představenstva žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Následně mu byl u žalované představen pan [příjmení] jakožto obchodní ředitel, který měl na starost vyhledávání zákazníků a péči o ně. S tím pak [titul]. [příjmení] projednal, které kapacity má žalovaná volné a jaké služby může nabídnout, byla domluvena také výše provize 10 % za zprostředkování odběratele služeb. Smlouva o zprostředkování tedy byla mezi účastníky uzavřena v ústní podobě již v roce 2013, kdy byl dohodnut obsah smluvního vztahu a podmínky vzájemných závazků žalobkyně a žalované. [titul]. [příjmení] pak navrhl žalované, aby své volné odmašťovací kapacity nabídla společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), od které se v rámci své podnikatelské činnosti dozvěděl, že hledají někoho, kdo by jejich výrobky odmastil. [obec] proto [titul]. [příjmení] s [titul]. [příjmení] za [právnická osoba]. Následně začala probíhat komunikace i mezi techniky obou společností, kdy zjišťovali, o jaké výrobky půjde, zkoušely se vzorky, zda je kvalita poskytnutých služeb dostatečná, některých těchto jednání se [titul]. [příjmení] účastnil. Testovací fáze pak probíhala v průběhu let 2013 2014, kdy začaly probíhat standardní dodávky. K uzavření formální smlouvy o spolupráci mezi [anonymizováno] a žalovanou pak došlo na konci roku 2014. První faktura za zprostředkování byla ze strany žalobkyně vystavena až na konci roku 2014 a pokrývala obraty realizované za část roku 2013 a celý rok 2014. Počátkem roku 2014 byla uzavřena písemná smlouva o zprostředkování mezi účastníky, která byla jen stvrzením a výrazem dříve ujednaného. Spolupráce mezi žalovanou a [anonymizováno] trvá do současné doby. Žalobkyně provizi žalované průběžně fakturovala na základě podkladů o výši obratu od [titul]. [příjmení]. Když se žalobkyně začala domáhat úhrady vystavených faktur, žalovaná uhradila jen část první faktury a na další neuhradila ničeho. Žalovaná se ještě v roce 2016 iniciativně a opakovaně snažila řešit situaci dlužných faktur za provizi, navrhovala splátkový kalendář, dohodu o narovnání, bohužel k uzavření žádné z těchto dohod nedošlo. Pokud jde o uzavření smlouvy o zprostředkování, tato je prokázána svědeckou výpovědí [titul]. [příjmení] i [titul]. [příjmení], kdy [titul]. [příjmení] vystupoval jako pověřený zaměstnanec žalované ve smyslu ust. § 15 obch. zák., když nadto sám připustil, že ze své funkce mohl uzavírat smlouvy se třetími osobami (menší smlouvy), a rovněž se vyjádřil tak, že provize ve výši 10 % byla sjednána již od počátku a nebyla neobvyklá. Poté, co byl kontrakt mezi žalovanou a [anonymizováno] dohodnut, uzavřely strany písemnou zprostředkovatelskou smlouvu, kterou za žalovanou podepsali pánové [jméno] a [příjmení], což opět potvrdil ve své výpovědi [titul]. [příjmení]. Žalobkyně bohužel oboustranně podepsané vyhotovení této smlouvy nemůže předložit, protože jej nemá. K uzavření ústní zprostředkovatelské smlouvy tedy došlo již v 1. polovině roku 2013 a žalobkyně na základě této smlouvy splnila svůj závazek směřující k vytvoření příležitosti pro žalovanou uzavřít smlouvu se zájemcem o ultrazvukové odmašťování. Žalovaná také částečně splnila svůj závazek uhradit provizi, když zbývající její část je předmětem řízení. Žalobkyně pak poukázala na jednotlivé části výpovědi svědka [titul]. [příjmení] s tím, že tento svědek nerozlišoval mezi uzavřením právního vztahu a podpisem smlouvy, když uváděl, že smlouvu o zprostředkování podepsali pánové [příjmení] a [jméno], případně že on tuto smlouvu nepodepsal. Potvrdil však, že obsah smlouvy o zprostředkování s panem [příjmení] domlouval. Závěr okresního soudu o tom, že [titul]. [příjmení] nebyl k uzavření smlouvy o zprostředkování oprávněn, není správný, neboť svědek vypověděl, že v minulosti uzavřel několik smluv o zprostředkování a že mohl uzavírat menší kontrakty. Podepsal rovněž smlouvu s [anonymizováno] ze dne [datum]. Pokud byl tedy [titul]. [příjmení] oprávněn uzavřít tuto smlouvu s [anonymizováno] na dodávky odmašťovacích prací, pak měl jistě oprávnění uzavřít smlouvu o zprostředkování příležitosti k uzavření takové smlouvy. Uvedené skutečnosti jsou pak potvrzovány také [titul]. [jméno] [příjmení] v rámci podání vysvětlení v průběžně probíhající policejní věci. Z výpovědi [titul]. [příjmení] rovněž vyplynulo, že v daném podnikatelském prostředí bylo obvyklé uzavřít nejprve zprostředkovatelskou formu neformální – ústně a k její formalizaci v písemné podobě přistoupit až po uzavření zprostředkované smlouvy. Obdobně vypovídal také [titul]. [jméno] [příjmení] ve své účastnické výpovědi před soudem I. stupně. Dále žalobkyně uvedla, že pokud žalovaná uhradila část svého dluhu co do částky 180 000 Kč, uznala ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. i zbývající část dluhu vyplývajícího z faktury [číslo] znějící původně na částku 400 873 Kč. Vzhledem k okolnostem případu i s ohledem na jednání žalované, která opakovaně a aktivně řešila úhradu zbývající části dluhu ve výši 971 004 Kč, lze dle žalobkyně rovněž usoudit na to, že tímto částečným plněním žalovaná coby dlužnice uznala i zbytek svého dluhu vůči žalobkyni. Z podání vysvětlení hlavní ekonomky žalované [jméno] [příjmení] v rámci policejní věci pak vyplynulo, že pokyn k úhradě jednotlivých částečných plnění žalobkyni dal určitě [titul]. [jméno] [jméno]. Žalobkyně rovněž poukázala na opakovanou snahu žalované řešit situaci ohledně dlužných faktur, jak vyplývá z emailové komunikace s [titul]. [příjmení] i ze samotného návrhu dohody o narovnání zaslaným [titul]. [příjmení]. Dne [datum] proběhla nadto v sídle žalobkyně osobní schůzka statutárních zástupců účastníků. Výsledkem tohoto jednání bylo sjednání dohody o narovnání, kterou však za žalovanou podepsal pouze [jméno] [příjmení] s tím, že bude předložena k podpisu rovněž [titul]. [jméno], to se však již nestalo. Následoval jiný návrh dohody o narovnání, který opět zaslal žalobkyni [titul]. [příjmení]. Zástupci žalované rovněž sepsali a podepsali a žalobkyni zaslali dne [datum] výpověď smlouvy o zprostředkování, je tedy jasné, že oba členové statutárního orgánu [titul]. [jméno] a [titul]. [příjmení] museli být o existenci zprostředkovatelské smlouvy přesvědčeni a pravděpodobně ji měli k dispozici. Dle žalobkyně tedy okresní soud nesprávně zhodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, když z výpovědi některých svědků, jakož i z nepřímých listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že smlouva o zprostředkování byla mezi účastníky uzavřena nejprve v ústní formě počátkem roku 2013 a následně formalizována písemnou formou na počátku roku 2014. 3. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Nesouhlasila s tvrzením žalobkyně o existenci ústní smlouvy o zprostředkování, která měla být uzavřena mezi statutárním orgánem žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [příjmení] jako zaměstnancem žalované. Poukázala na to, že bližší okolnosti tohoto tvrzeného kontraktačního jednání žalobkyně netvrdila a uzavření ústní smlouvy dovozuje toliko z účastnické výpovědi [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení] jako svědka před soudem I. stupně, jíž však žalobkyně dává zcela jiný smysl, než z ní vyplývá. Uzavření ústní smlouvy svědek [příjmení] nepotvrdil, naopak přímo uvedl, že nebyl v představenstvu a neměl mandát uzavírat smlouvy za žalovanou. Nevypověděl, že by smlouvu s [titul]. [příjmení] uzavřel v jakékoliv formě. K možnosti písemného uzavření smluv obecně uvedl, že tyto dával k podpisu členům představenstva. Okresní soud tedy správně vyloučil, že by [titul]. [příjmení] se žalobkyní uzavřel smlouvu o zprostředkování ústně či písemně. Zdůraznila, že právně se lze zavazovat pouze určitým a srozumitelným projevem vážné vůle. Nemůže obstát konstrukce žalobkyně o tom, že„ možná si pan [příjmení] ani neuvědomil, že tím (...) de fa