16 Co 123/2024-64 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 18. 9. 2023 se žalobce jako zaměstnanec proti žalované jako své zaměstnavatelce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení svého pracovního poměru ze dne 9. 8. 2023 (dále jen okamžitého zrušení) se zdůvodněním, že u žalované od 1. 10. 2022 působil v pracovním poměru aplikačního inženýra s místem výkonu práce v areálu závodu žalované na adrese , adresa, . Dne 9. 8. 2023 mu bylo na pracovišti předáno okamžité zrušení pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k vykonávané práci, zvlášť hrubým způsobem, jež mělo spočívat v tom, že žalobce v šestnácti konkrétně vymezených dnech v době od 13. 6. 2023 do 9. 8. 2023 zaznamenal příchod na směnu podvodným způsobem. Pomocí virtuálního terminálu si totiž označil příchod na pracoviště předtím, než na ně doopravdy vstoupil, v důsledku čehož mu žalovaná zaplatila mzdu za dobu, kdy nepracoval. Připustil, že porušil pracovní kázeň tím, že zaznamenal příchod na pracoviště virtuálním terminálem ve dnech uvedených v okamžitém zrušení, avšak vzhledem k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů a k době a k situaci, v níž došlo k porušení pracovněprávních povinností, nešlo o jejich zvlášť hrubé porušení; žalovaná mohla tento prohřešek řešit mírnější cestou. Žalobce nikdy neobdržel žádnou výtku stran své práce, šlo o ojedinělý exces a způsobená škoda byla nízká. Okamžité zrušení navíc nepodepsal jednatel společnosti, nýbrž jen , tituly před jménem, , jméno FO, jako manažerka lidských zdrojů v plné moci, která ovšem nebyla k okamžitému zrušení připojena. Skutkový popis žalobci vytýkaného jednání je neurčitý, poněvadž postrádá informaci o konkrétním časovém rozpětí předčasně zaznamenaných příchodů v rámci jednotlivých dnů. Žalovaná tudíž musí tyto údaje doplnit v soudním řízení.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobce, stejně jako někteří jiní zaměstnanci, svou práci s jejím souhlasem občas vykonával z domova. Aby žalovaná mohla evidovat jeho pracovní dobu, přidělila mu virtuální terminál, díky kterému mohl v aplikaci s elektronickou evidencí pracovní doby na firemním počítači stisknutím příslušného virtuálního tlačítka označit zahájení a ukončení směny. Pracoval-li však v místě výkonu práce, používal čipovou kartu, kterou přikládal ke čtečce u vstupní brány a ke čtečce na svém vlastním pracovišti, a to jak na začátku, tak na konci směny. Aplikace evidující pracovní dobu je nastavena tak, že kdyby zaměstnanec při práci z domova zapomněl odkliknout ukončení výkonu práce, načež by si druhý den po fyzickém příchodu na pracoviště zaznačil příchod, vykázala by chybu. Právě tak v situaci, v níž by zaměstnanec na pracovišti v areálu žalované nezaznačil zahájení, nýbrž pouze ukončení výkonu práce. Totéž v případě, kdy by zaměstnanec na virtuálním terminálu označil pouze zahájení směny a posléze se dostavil do místa výkonu práce, kde by zaznamenal zahájení na vlastním pracovišti – v tomto případě by se dalo uvažovat o tom, že nejprve reálně vykonával práci z domova, jejíž ukončení potom jen omylem nevyznačil. Kdyby neoznačil příchod ani odchod, nebyla by směna vůbec evidována, což by se zjistilo při průběžné kontrole docházky. Tak ovšem žalobce nepostupoval. V inkriminovaných dnech totiž nejdříve ráno odkliknul zahájení výkonu práce na virtuálním terminálu, neodkliknul jeho ukončení a asi hodinu poté (tedy s odstupem odpovídajícím potřebě přesunu z jeho bydliště k žalované včetně parkování) sice na čtečce zaznamenal příchod do areálu žalované u vstupní brány, nikoli však zahájení směny na vlastním pracovišti. Na konci směny na čtečce zaevidoval konec směny a následně i odchod z areálu. Tím pádem aplikace nevykázala chybu. Nápadné přitom bylo i to, že se tento modus operandi přesně opakoval ve všech vytýkaných dnech – a nikdy jindy. Že žalobce přesně věděl, jak „docházková“ aplikace funguje a jak má začátek a konec směny správně vyznačit, plyne právě i z toho, jak s ní disponoval ve dnech, kdy pracoval pouze z domova, pouze v místě výkonu práce či v místě výkonu práce a posléze večer i doma. Žalobce celkem podvodně vyznačil práci v délce 891 minut, tedy 14 hodin a 51 minut (bez ohledu na dobu, uplynulou mezi vstupem do areálu a vyznačením zahájení směny), a sice v časových úsecích, které žalovaná v řízení přesně konkretizovala, přičemž svá tvrzení podložila snímky docházkové aplikace v inkriminovaných, ale i některých jiných dnech, kdy bylo vše v pořádku. Žalobce takto jednal jako člen IT oddělení žalované, který měl na starosti všechny počítačové aplikace včetně té docházkové, do níž měl tedy přístup a byl detailně zasvěcen do jejích nastavení. Tím byla zničena důvěra mezi účastníky. Žalobce žalované způsobil škodu v podobě neprávem vyplacené mzdy ve výši 4 656 Kč.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 19 299,50 Kč (výrok II.). Dospěl přitom mimo jiné k těmto skutkovým zjištěním. Žalobce byl zaměstnancem žalované od 1. 10. 2022, se sjednaným druhem práce aplikační inženýr a s místem výkonu práce v areálu závodu žalované na adrese , adresa, , přičemž pracovní poměr, původně sjednaný na dobu určitou, byl nakonec změněn na pracovní poměr na neurčito. Pracovní smlouvu i obě dohody o změně pracovní smlouvy za žalovanou podepsala , tituly před jménem, , jméno FO, jako manažerka lidských zdrojů. Písemné okamžité zrušení žalovaná žalobci doručila dne 9. 8. 2023 a poukázala v něm na § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoníku práce), s tím, že žalobce zvlášť hrubě porušil pracovněprávní povinnosti tím, že v období od 13. 6. do 9. 8. 2023 v přesně specifikovaných šestnácti dnech opakovaně zaznamenával příchod na směnu podvodným způsobem, k němuž použil virtuální terminál, a to tak, že se přes něj připojil a označil si příchod předtím, než do areálu závodu vůbec vstoupil, v důsledku čehož mu byly proplaceny hodiny, které vůbec neodpracoval, a zaměstnavateli tak byla způsobena škoda. Okamžité zrušení podepsala opět , tituly před jménem, , jméno FO, , jako manažerka lidských zdrojů v plné moci. Dne 9. 8. 2023 žalobce podepsal dokument, v němž souhlasil s tím, že žalované uhradí škodu, kterou způsobil svým podvodným jednáním a která zahrnuje neoprávněně vyplacenou mzdu a náklady na zvýšenou administrativu žalované spojenou s vyšetřováním podvodu. Žalobce poté oznámil žalované, že okamžité zrušení považuje za neplatné a že trvá na svém dalším zaměstnávání. Žalovaná reagovala tak, že žalobcovy argumenty odmítá a že považuje pracovní poměr za skončený ke dni 9. 8. 2023. Přílohou tohoto dopisu bylo okamžité zrušení a plná moc , tituly před jménem, , jméno FO, . Jednatel žalované dne 17. 2. 2023 skutečně zmocnil , tituly před jménem, , jméno FO, k zastupování společnosti ve všech úkonech a jednáních, která souvisí mimo jiné s uzavíráním, změnou a ukončením pracovního poměru zaměstnanců společnosti včetně všech jednání souvisejících. Žalobce se v šestnácti dnech mezi 13. 6. 2023 a 9. 8. 2023 přihlásil do evidence pracovní doby prostřednictvím virtuálního terminálu mimo pracoviště, v důsledku čehož bylo v systému vyznačeno zahájení práce žalobce, který až s časovým odstupem v průměrné délce okolo jedné hodiny vstoupil na pracoviště, což bylo zaznamenáno v elektronickém systému označením „, Anonymizováno, .“ V těchto dnech byl časový rozdíl od vyznačení zahájení pracovní doby prostřednictvím virtuálního terminálu do vstupu do areálu dne 13. 6. 2023 v trvání 63 minut, dne 20. 6. 2023 v trvání 52 minut, 21. 6. 2023 v trvání 61 minut, 28. 6. 2023 v trvání 37 minut, 30. 6. 2023 v trvání 71 minut, 4. 7. 2023 v trvání 69 minut, 7. 7. 2023 v trvání 67 minut, 10. 7. 2023 v trvání 47 minut, 14. 7. 2023 v trvání 46 minut, 17. 7. 2023 v trvání 67 minut, 21. 7. 2023 v trvání 37 minut, 24. 7. 2023 v trvání 48 minut, 25. 7. 2023 v trvání 60 minut, 26. 7. 2023 v trvání 64 minut, 28. 7. 2023 v trvání 51 minut, stejně jako dne 9. 8. 2023. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že se jako IT manažer a žalobcův nadřízený poté, kdy jej , tituly před jménem, , jméno FO, upozornila na příchod jiného zaměstnance, který byl v době příchodu již přihlášen, snažil zjistit, zda v aplikaci není chyba. Tu nenašel, avšak shledal, že k popsanému jednání dochází proto, že si zmíněný zaměstnanec vyznačil začátek pracovní doby pomocí vzdáleného přístupu a až následně prošel branou na pracoviště, přičemž časový odstup činil půl hodiny až hodinu. Možnost vzdáleného přístupu byla zavedena pro umožnění práce z domova. Svědek proto zkontroloval evidenci všech členů svého týmu od začátku roku 2022 a odhalil u zmíněného zaměstnance i žalobce to, že se několikrát měsíčně přihlásili vzdáleným přístupem do docházkové aplikace a posléze až s časovým odstupem prošli branou a následně se fyzicky již nepřihlásili do evidence pracovní doby prostřednictvím karty a čtečky. Svá zjištění předal , tituly