16 Co 78/2024-327 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 25. 11. 2020 se žalobkyně jako zaměstnankyně proti žalované coby své někdejší zaměstnavatelce domáhala zaplacení částky 178 704 Kč s příslušenstvím jako odstupného odpovídajícího dvanáctinásobku jejího průměrného výdělku ve 3. čtvrtletí roku 2018 a dále (po soudem připuštěných rozšířeních žaloby) částky 61 774 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (dále jen renty) za dobu od 20. 11. 2018 do 31. 12. 2019. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dne 28. 11. 2017 utrpěla u žalované pracovní úraz, kvůli němuž také nakonec rozvázala svůj pracovní poměr poté, kdy ji žalovaná ani nepřevedla na jinou práci, ani pracovní poměr nerozvázala sama, přičemž na jinou, administrativní práci žalovaná ve skutečnosti počítala s někým jiným a žalobkyně ji opakovaně odmítla, poněvadž – jak žalované řekla – se na ni necítila kvůli svým psychickým problémům.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobkyně sama odmítla jinou, administrativní práci, kterou jí žalovaná jako adekvátní jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci nabídla, načež sama pracovní poměr rozvázala z osobních důvodů, nikoli kvůli pracovnímu úrazu a jeho následkům.3. Okresní soud žalobu původně zamítl s odůvodněním, že žalobkyně v důsledku pracovního úrazu ze dne 28. 11. 2017 dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, a tak ji žalovaná chtěla převést na jinou práci (administrativní činnost). Toto pracovní místo bylo pro žalobkyni vhodné, odpovídalo jejímu zdravotnímu stavu, schopnostem i kvalifikaci. Žalobkyně však převedení odmítla a rozvázala pracovní poměr výpovědí. Tím pádem jí nevznikl nárok na odstupné podle § 67 odst. 2 ve spojení s § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoníku práce). Kdyby totiž jinou práci bezdůvodně neodmítla, mohla by u žalované pracovat se stejnou mzdou jako v dosavadní práci, jak bylo zjištěno. Proto nemá nárok ani na rentu.4. Na základě odvolání žalobkyně odvolací soud tento rozsudek usnesením ze dne 11. 1. 2022, č. j. 16 Co 258/2021-147, zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení především s pokynem k objasnění okolnosti, zda byla žalobkyně zdravotně způsobilou k dosavadní práci v kompletaci žaluzií a plissé a pokud ne, zda následkem pracovního úrazu ze dne 28. 11. 2017, anebo z jiné příčiny. V prvním případě (pracovního úrazu) by měla právo na odstupné, třebaže odmítla převedení na jinou práci. Ať už by totiž v intencích judikatury Nejvyššího soudu odmítla jinou práci, k níž byla zdravotně způsobilá, anebo by na ni navzdory svému nesouhlasu byla převedena, nárok na odstupné by vznikl v tom kontextu, že převedení na jinou práci přes zaměstnancův nesouhlas tvoří pouze provizorní řešení do doby definitivní dohody o jeho pracovním zařazení, anebo rozvázání pracovního poměru. Odvolací soud též poukázal na to, že vzniku práva na odstupné nebrání okolnost, že dohoda o rozvázání pracovního poměru neobsahuje žádný důvod nebo že obsahuje důvod, který zákon neuznává jako zakládající právo na odstupné – přičemž tento důvod odporuje skutečnosti. Klíčová je totiž skutečná příčina rozvázání pracovního poměru. Okresní soud se měl také znova zabývat nedostatečně osvětlenými předpoklady vzniku povinnosti žalované uhradit žalobkyni rentu.5. Okresní soud zadal zpracování znaleckých posudků a po doplněném dokazování napadeným rozsudkem žalobě plně vyhověl (výroky I. – IV.) a uložil žalované povinnost nahradit náklady řízení žalobkyni (výrok V.) i státu (výrok VI.). Dospěl přitom mimo jiné ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 3. 2015 působila v pracovním poměru na dobu neurčitou v kompletaci horizontálních žaluzií a plissé, s místem výkonu práce v , adresa, . Původně na úvazek 40 hodin týdně. S účinky od 1. 7. 2015 byl úvazek změněn na 30 hodin týdně, s účinky od 1. 11. 2017 na 25 hodin týdně a s účinky od 1. 7. 2018 opět na 40 hodin týdně. Hrubá hodinová mzda žalobkyně činila od 1. 1. 2017 částku 66 Kč, od 1. 1. 2018 73,20 Kč, od 1. 7. 2018 pak 100 Kč. Dne 28. 11. 2017 se žalobkyni přihodil pracovní úraz - zlomenina pažní kosti. Proto žalobkyně pobývala v dočasné pracovní neschopnosti do 30. 6. 2018. Dne 1. 7. 2018 nastoupila opět do původní práce. Po mimořádné zdravotní prohlídce vydala dne 10. 7. 2018 , tituly před jménem, , jméno FO, pracovnělékařský posudek, podle nějž žalobkyně dlouhodobě pozbyla schopnost výkonu dosavadní práce v jednosměnném provozu v kategorii 2 s rizikovým faktorem pracovní poloha, protože je zdravotně omezena v manipulaci s těžkými břemeny a neschopna činností vyžadujících práci paže nad horizontálou. Pojišťovna , právnická osoba, tento závěr posléze potvrdila s tím, že jde o následek pracovního úrazu ze dne 28. 11. 2017. Dne 23. 7. 2018 žalovaná žalobkyni nabídla novou pracovní pozici administrativní pracovnice. Žalobkyně převedení odmítla a sama na později sepsané listině potvrdila, že ji tehdy žalovaná k danému dni nepřevedla ani bez jejího souhlasu. Pracovní náplň administrativní pracovnice by zahrnovala třídění a zakládání objednávek, archivaci objednávek, cenových nabídek, zápisů z porad, péči o návštěvy, vychystávání propagačních materiálů a vzorníků pro stávající a nové zákazníky, psaní a rozesílání hromadných mailů. Žalobkyně nadále vykonávala dosavadní práci, leč s úlevami. Na základě kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2018 se žalobkyně stala vlastnicí rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Poté žalobkyně navrhla ukončení pracovního poměru dohodou, kterou ovšem žalovaná nepodepsala. Dne 29. 8. 2018 dala žalobkyně výpověď z pracovního poměru „z osobních důvodů.“ Dne 10. 9. 2018 podstoupila výstupní pracovnělékařskou prohlídku. Ke dni 31. 10. 2018 její pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní doby. Od 20. 11. 2018 do 19. 5. 2019 a dále od 1. 6. 2019 do 9. 2. 2020 byla žalobkyně zapsána v evidenci uchazečů o zaměstnání. V období 20. 5. 2019 - 30. 5. 2019 nebyla v pracovním poměru ani nevykonávala jinou výdělečnou činnost. Od 10. 2. 2020 je opět zaměstnána. Nepobírá žádné dávky důchodového zabezpečení. Rozhodnutím OSSZ v , adresa, byla shledána osobou zdravotně znevýhodněnou v rozsahu poklesu pracovní schopnosti o 25 % kvůli pracovnímu úrazu a psychickým potížím. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, vyplynulo, že žalobkyně ke dni prohlídky ze dne 10. 7. 2018 dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k práci dělnice v kompletaci žaluzií pro následky pracovního úrazu ze dne 28. 11. 2017. Další zdravotní důvody či obecná onemocnění žalobkyně nehrají zásadní roli až na jedno, které mělo být posouzeno jako možná kontraindikace k práci při vstupní pracovnělékařské prohlídce před nástupem na jinou, administrativní práci. Proto okresní soud nechal zpracovat další znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , která dospěla k závěru, že lze v obecné rovině říci, že zaměstnanec trpící anxiózně depresivní poruchou, diagnostikovanou žalobkyni, může pracovat v administrativě. K přesné odpovědi na otázku, zda žalobkyně reálně mohla tuto konkrétní práci ke dni 23. 7. 2018 vykonávat, by ovšem bylo třeba psychiatrického vyšetření v této době. Též pracovní pokus by mohl pomoci problém objasnit, přičemž ze zpráv ambulantního psychiatra z dubna - července 2018 přímo neplyne, že by žalobkyně daného pracovního zařazení nebyla schopna. Tento názor následně respektovala i , tituly před jménem, , jméno FO, , která dodala, že žalovaná porušila povinnost vyslat žalobkyni na vstupní lékařskou prohlídku před zahájením administrativní práce, čímž způsobila, že zpětně nelze objektivněji určit, zda žalobkyně k této alternativní práci byla či nebyla v rozhodné době zdravotně způsobilá. Anxiózně depresivní porucha přitom nemá nic společného s pracovním prostředím u žalované.6. Okresní soud případ právně kvalifikoval podle § 67 odst. 2 ve spojení s § 52 písm. d) a podle § § 41 odst. 1 písm. a), 269 odst. 1 a 271b odst. 1 zákoníku práce a dospěl co do základu obou uplatněných nároků k závěru, že je žalobkyně jejich subjektem, poněvadž pracovní poměr rozvázala kvůli pracovnímu úrazu, jenž vyvolal ztrátu její zdravotní způsobilosti k dosavadní práci. Dnes již nelze jednoznačně určit, zda byla žalobkyně zdravotně způsobilá k nabídnuté administrativní práci s ohledem na své psychické obtíže, kvůli nimž se na ni sama necítila. Toto objasnění protiprávně znemožnila žalovaná tím, že žalobkyni nevyslala na vstupní lékařskou prohlídku. Tím pádem ani nelze říci, že by žalobkyně jinou práci odmítla bez vážných důvodů a protože po rozvázání pracovního poměru byla v rozhodném období vedena jako uchazečka o zaměstnání, resp. přechodně neměla žádný příjem ani práci, vznikla jí též v příčinné souvislosti s následky pracovního úrazu ztráta na výdělku.7. Napadeným usnesením ok