16 Co 185/2025-288 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 31. 10. 2019 a později rozšířenou se žalobce jako zaměstnanec proti žalované coby své zaměstnavatelce domáhal zaplacení částky 486 979 Kč s úroky z prodlení jako nevyplacené mzdy za dobu od září 2016 do dubna 2018. V žalobě uvedl, že u žalované působil v pracovním poměru programátora a že ačkoli žalovaná jeho mzdu vykazovala a odváděla povinné odvody, nevyplácela mu ji. V replice ze dne 27. 3. 2020 již tvrdil, že žalovaná mzdu zasílala, leč z vlastního rozhodnutí na bankovní účet č. , č. účtu, vlastněný jeho tehdejší manželkou , jméno FO, , později , jméno FO, , druhou jednatelkou a společnicí žalované. Účastníci neuzavřeli dohodu o zasílání mzdy na tento účet, který žalobce žalované ani neoznámil. Jeho manželka mu však řekla, že se celou jeho mzdou budou financovat splátky hypotéky, které výplata ani tak plně nepokryje. Pro zasílání mzdy na účet manželky by žalobce manželku musel písemně zmocnit a tuto plnou moc předložit žalované, což se nestalo. Žalobcova pracovněprávní dokumentace počítá s vyplácením mzdy na účet zaměstnance, nikoli na účet určený zaměstnancem. Samotný žalobce na tomto účtu své manželky nikdy neprovedl žádnou transakci a v podání ze dne 8. 3. 2021 uvedl, že o svém dispozičním právu, které navíc může majitel účtu kdykoli zrušit, nevěděl. Na jednání ze dne 22. 1. 2025 uvedl, že teprve v létě 2018 zjistil, že jeho mzda nebyla na splácení hypotéky používána. Proto žalované sdělil číslo nově založeného účtu. V podání ze dne 19. 2. 2025 tvrdil, že tento účet č. , č. účtu, byl uveden v jeho výplatnicích podstatně dříve a že na něj jeho manželka také již dne 13. 7. 2018 zaslala žalobcovu mzdu za květen a červen 2018. Žalobcova manželka prováděla transakce i na jiném žalobcově účtu. V písemném závěrečném návrhu podaném po koncentraci řízení žalobce v reakci na výpověď svědkyně , jméno FO, - podle níž mu na jeho ústní žádost poslala mzdu snad za květen či červen 2018 na jeho podnikatelský účet poté, kdy se účastníci „napadli“ - nově tvrdil, že byl účet č. , č. účtu, aktivován teprve dne 13. 7. 2018 a že mu žalovaná vyplatila mzdu za květen a červen na účet č. , č. účtu, .2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobce v inkriminovanou dobu u žalované vykonával funkci jednatele, byl a je jejím společníkem v rozsahu 50 % a působil zde též jako zaměstnanec - programátor. Mzda mu byla celou dobu řádně vyplácena na základě dohody na účet tehdejší druhé jednatelky a společnice a jeho manželky. Stala se součástí společného jmění manželů (SJM) jako mzda pocházející z rodinné firmy, z níž byly uspokojovány životní potřeby rodiny. Žalobce proti tomuto postupu nikdy nevznesl připomínku, sám si mzdu na svůj účet nikdy nevyplatil a nedal v tomto směru ani žádný pokyn paní účetní, ač mu v tom nic nebránilo, což potvrzuje existenci dohody a dlouhodobost této praxe. Žalovanou požádal o změnu účtu pro zasílání mzdy teprve dne 16. 7. 2018, čemuž žalovaná vyhověla. Žaloba souvisí s rozpadem manželství manželství účastníků a jinými spory bývalých manželů, kdy se žalobce snaží ex post fabulovat různé neexistentní nároky. Žalovaná též namítla promlčení pohledávky na mzdě za září 2016 a únor a červen 2017.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I), uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 141 010 Kč (výrok II). Dospěl přitom mimo jiné k těmto skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli pracovní smlouva, na jejímž základě žalobce dne 1. 2. 2011 nastoupil do pracovního poměru na neurčito, do práce programátora s místem výkonu práce v ČR. Výplata mzdy měla být provedena vždy na bankovní účet zaměstnance, který zaměstnavateli sdělí číslo svého účtu a včas oznámí jeho případnou změnu. Žalobce je však již od založení žalované zároveň jejím společníkem s obchodním podílem ve výši 50 %, přičemž druhou rovnodílnou společnicí je celou dobu bývalá žalobcova manželka , jméno FO, , dříve , jméno FO, . Navíc byl žalobce od 15. 9. 2009 do 13. 8. 2018 jednatelem žalované. Druhou jednatelkou byla v období 15. 9. 2009 - 16. 3. 2021 paní , jméno FO, . Každý jednatel mohl jednat jménem žalované samostatně. Účet č. , č. účtu, byl otevřen dne 16. 10. 2007 a jeho majitelkou je , jméno FO, , která k němu měla jako jediná dispoziční právo od jeho založení do 1. 11. 2007. V době od 1. 11. 2007 do 7. 3. 2019 měl dispoziční právo k tomuto účtu také žalobce. Od 7. 3. 2019 již žalobce disponentem není. Přinejmenším od ledna 2012 do dubna 2018 byla žalobcova mzda zasílána na tento účet. Dne 16. 7. 2018 žalobce žalovanou písemně požádal o změnu účtu pro výplatu mzdy počínaje 1. 8. 2018, a to na účet č. , č. účtu, . Na jednání před soudem ze dne 7. 6. 2023, konaném v rámci řízení o vypořádání SJM účastníků oba učinili nesporným, že finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, patří do jejich zaniklého SJM. V žalobcových výplatnicích za dobu od ledna 2017 do července 2018 uvedeno jako č. účtu pro výplat mzdy , č. účtu, . Na tento účet žalovaná zaslala žalobci mzdu za červenec 2018, a to v srpnu téhož roku. , jméno FO, měla po nástupu k žalované na pozici účetní na starosti i zasílání mezd zaměstnancům. Nikdy se nestalo, že by některý ze zaměstnanců přišel s tím, že mu nechodí peníze. To platí i pro žalobce, který se navíc v práci chlubil tím, že je z jeho mzdy hrazena hypotéka. Někdy v létě 2018 za svědkyní přišel a dal jí na stolek lístek, že chce zasílat mzdu na jiný účet. Svědkyně odpověděla, že je ke změně potřeba zvláštní tiskopis, který mu nachystala a vyplnila za něj. On si zkontroloval číslo účtu, žádost podepsal a bylo mu vyhověno. Výše zmíněné výplatnice svědkyně okomentovala tak, že pokud došlo ke změně účtu v srpnu 2018, tak je možné, že se na základě žalobcovy zpětně přepsala informace o správném účtu až do roku 2017 jakožto přechodného účetního období, neboť se každý rok uzavírá v následujícím roce. Účastnická výpověď , jméno FO, , podle názoru okresního soudu prokázala, že byla mzda žalobci vyplácena řádně a včas na účet, který sám odsouhlasil a na kterém se na začátku ústně dohodli, tedy na účet č. , č. účtu, . Po celou dobu žalobce nepožádal o změnu účtu k zasílání mzdy, až po neshodách mezi nimi. K účtu paní , jméno FO, měl tehdy žalobce dispoziční právo až do jejich rozvodu a splácela se z něj hypotéka. Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, svým usnesením ze dne 20. 5. 2020, č. j. , Anonymizováno, , ve znění usnesení ze dne 1. 7. 2020, č. j. , Anonymizováno, , vyloučil , jméno FO, z funkce jednatelky žalované s tím, že nesmí po dobu tří let od právní moci usnesení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo v ní být osobou v obdobném postavení. Otázku výplaty mzdy krajský soud vyhodnotil tak, že žalovaná částky poukazovala na účet , jméno FO, v době, kdy byli oba manželi, manželství nebylo nefunkční a žalobce od roku 2015 neměl proti tomuto postupu žádné výhrady. Když s tímto řešením přestal souhlasit, začal mzdu přebírat na účtu, který k tomu sám určil, přičemž v době od 1. 11. 2007 do 7. 3. 2019 měl k účtu , jméno FO, dispoziční právo a tudíž z něj mohl svou mzdu kdykoli vyzvednout. Netvrdil ani neprokázal, že by s tímto postupem od roku 2015 nesouhlasil, resp. od roku 2015 k němu neměl žádné výhrady a daný stav trpěl ve snaze vyhnout se manželským konfliktům. Vyplácení mezd a odměn na účet manžela není porušením žádné povinnosti a zákon takovou praxi nezakazuje. Vrchní soud v Olomouci usnesení krajského soudu potvrdil a k problému uvedl, že je žalobcovo tvrzení, že nevěděl, jakým způsobem mu žalovaná řadu let vyplácela mzdu je zcela nevěrohodné a irelevantní. Policie České republiky proti , jméno FO, zahájila trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku v pokrčování podle § 116 trestního zákoníku a zločinu zpronevěra podle § 206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku spáchaného v pokračování podle § 116 trestního zákoníku.4. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud právně kvalifikoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoníku práce), a došel k závěru, že je vzhledem k žalobcovu postavení v žalované společnosti nereálné, aby byla mzda celou dobu vyplácena na nesprávný bankovní účet proti jeho vůli. A pokud tvrdí, že paní , jméno FO, jeho mzdu použila na něco jiného, než na splátky hypotéky, jde o spor mezi nimi dvěma. Mzda tudíž byla řádně vyplacena a žalované pohledávky zanikly uspokojením.5. Proti rozsudku podal žalobce odvolání s návrhem na změnu rozsudku v podobě úplného vyhovění žalobě, v němž uvedl, že není pravdou, že by se jeho mzda stala součástí SJM a že by tedy poukázáním mzdy na daný účet byla splněna povinnost žalované řádně vyplatit mzdu. Podle judikatury totiž není zaplacení mzdy na bankovní účet manžela řádnou výplatou mzdy, i když je tento účet součástí SJM. Subjektivní důkazní břemeno k řádné výplaty nese žalovaná a její tvrzení, že proti tomuto způsobu výp