16 Co 29/2025-261 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Ostravě dne 7. 4. 2022 se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým bude určeno, že vlastníky sporné části pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, o výměře cca 80 m² jsou v režimu společného jmění manželů žalobci. Protože žalovaní začali činit právní i faktické kroky k zahájení stavby na předmětném pozemku žalobců parcelní číslo , Anonymizováno, , domáhali se rovněž žalobci, aby bylo předběžným opatřením uloženo žalovaným, aby se do právní moci rozhodnutí v tomto soudním sporu zdrželi jakýchkoliv faktických i právních zásahů do pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , kácení či ořezávání porostu na tomto pozemku a provádění jakýchkoliv terénních úprav, zřizování staveb při zpevňování ploch ve vzdálenosti kratší než 2 m od západní hranice sporné části pozemku. Žalobci dále uvedli, že jejich pozemek je oplocen, přičemž plot má kopírovat hranice pozemku, přesto se v létě roku 2021 dozvěděli při prodeji sousedního pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, od žalovaných, že oplocení pozemku je postaveno na nesprávném místě a že jim žalobci neoprávněně zabírají cca 80 m2 pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Protože žalovaní požadují posunutí plotu, aby mohli v blízkosti hranice pozemku postavit rodinný dům, s čímž žalobci nesouhlasí, podávají proto tuto určovací žalobu. Žalobci tvrdili, že spornou část pozemku nabyli na základě vydržení, neboť byli po celou dobu v dobré víře, že užívají pozemek, který je jejich vlastnictvím. Za vydržecí titul považují žalobci dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví a vzájemném vypořádání uzavřenou dne 4. 2. 1998 mezi žalobci a , jméno FO, . Pokud by okresní soud neměl za dostatečně prokázané řádné vydržení sporné části pozemku, tak jej nabyli mimořádným vydržením, když v roce 2018 uplynula doba dvojnásobně dlouhá, než jaké bylo jinak zapotřebí, a žalobci drželi spornou část pozemku v dobré víře, že se jedná o jejich majetek, kdy plot mezi pozemky nepostavili oni, ale stavěla jej předchozí majitelka pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , jméno FO, .2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedli, že žalobci ve vztahu ke sporné části pozemku nikdy nebyli v dobré víře, že by se mohlo jednat o jejich pozemek, ba naopak si byli po celou dobu velmi dobře vědomi skutečnosti, že pozemek jejich není. Žalobci pouze zneužívali svého postavení a skutečnosti, že právní předchůdkyně žalovaných pobývá v zahraničí a není přítomna. Žalovaní argumentovali, že vlastnické právo se obsazením cizího pozemku „dle platných norem ČR” nenabývá.3. Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví určil, že vlastníky sporné části pozemku par. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o výměře 73 m³, která je geometrickým plánem č. , hodnota, vyhotoveným dne 6. 12. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, a potvrzeným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrálním pracovištěm , adresa, , oddělena z pozemku par. č. , Anonymizováno, a nově označena jako parcela č. , Anonymizováno, , zahrada o výměře 73 m³ v k. ú. , adresa, , jsou v režimu společného jmění manželů žalobci (výrok I.), žalované zavázal zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 56 632 Kč (výrok II.) a žalované zavázal zaplatit České republice náhradu nákladů řízení s tím, že výše této náhrady bude určena v písemném vyhotovení rozsudku (výrok III.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že znaleckým posudkem z oboru geodézie bylo sice zjištěno, že plot (respektive to, co z něj zbylo) nekopíruje skutečnou hranici pozemku. Vybudování plotu však byla výlučně iniciativa svědkyně , jméno FO, , která jej nechala postavit na základě geometrického plánu z roku 1992, aniž by s žalobci konzultovala, kudy plot povede. Žalobci tak byli v dobré víře, že plot, který nechala postavit svědkyně, skutečně kopíruje hranice pozemku, přičemž neměli žádný důvod se domnívat, že tomu je jinak. Až když svědkyně , jméno FO, svou část pozemku prodala, pak žalovaní jako noví vlastníci na tuto nesrovnalost přišli. Sporná část pozemku tvoří pouze 5 % pozemku ve vlastnictví žalobců, a proto ani žalobci neměli důvod domnívat se, že došlo při stavbě plotu k nějaké odchylce. Žalobci tak po dobu více než 20 let v dobré víře užívali spornou část pozemku. Žalobci tedy od roku 1998 do roku 2021 netušili, že oplocení nekopíruje hranici pozemku. Dozvěděli se to až poté, co žalovaní předmětný pozemek koupili na základě kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2021 a v létě 2021 je sami na tuto nesrovnalost upozornili. U žalobců nebyl prokázán žádný nepoctivý úmysl, a proto po 20 letech oprávněné držby spornou část pozemku vydrželi ve smyslu ustanovení § 1095 občanského zákoníku. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva je na straně žalobců dám tím, že žalovaní již započali na sporné části pozemku s terénními úpravami a s kácením stromů, čehož zanechali až na základě předběžného opatření. Pokud by nedošlo k určení vlastnictví, pak by žalovaní spornou část pozemku znehodnotili a zastavěli, a proto bylo v naléhavém právním zájmu žalobců, aby bylo o sporné části pozemku rozhodnuto soudem. Opravným usnesením identifikovaným v záhlaví pak okresní soud rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. června 2024, číslo jednací 26 C 123/2022-191 opravil tak, že geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený dne 6. 12. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, a který je založen na čísle listu 157 soudního spisu se stává neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku (výrok I.), a výrok III. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. června 2024, číslo jednací 26 C 123/2022-191 opravil tak, že správně zní: Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení s tím, že výše této náhrady bude určena v samostatném usnesení Okresního soudu v Ostravě (výrok II.), což odůvodnil tím, že dne 7. 8. 2024 podali žalobci návrh na vydání opravného usnesení, ve kterém žádali, aby okresní soud učinil geometrický plán č. , hodnota, vyhotoveným dne 6. 12. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, součástí rozsudku, aby mohlo dojít k zápisu do katastru nemovitostí, a dále poukázali na chybu ve výroku III., kdy v odůvodnění rozsudku měly být tyto náklady stanoveny v samostatném usnesení, avšak ve výroku III. rozsudku bylo chybně uvedeno, že výše nákladů bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku. Okresní soud proto tyto zjevné nesprávnosti opravným usnesením postupem podle § 164 občanského soudního řádu opravil.4. Proti rozsudku a opravnému usnesení okresního soudu podali žalovaní odvolání. V odvolání uvedli, že rozsudek okresního soudu v tomto znění je nevykonatelný, není způsobilý zápisu v katastru nemovitostí, a především právní posouzení celé věci neodpovídá skutkovým tvrzením a provedeným důkazům před okresním soudem. Žalovaní mají za to, že hranice pozemku mezi žalobci a žalovanými, resp. právní předchůdkyní žalovaných je nesporná, když byla bez jakýchkoliv pochyb takto odsouhlasena oběma stranami ve formě geometrického plánu č. , hodnota, ze dne zaměření 26. 1. 1998. Toto zaměření a vymezení hranice pro účely zrušení a rozdělení podílového spoluvlastnictví odsouhlasily obě strany, když tvořilo nedílnou přílohu dohody, tedy samotného nabývacího titulu a obě strany si z tohoto důvody byly plně vědomy skutečnosti, kde se nachází hranice pozemku a že tuto s ohledem na odlišnou ústní dohodu oproti GP z roku 1992 netvoří vystavěný plot. Žalobci tak nemohli být v dobré víře a fakticky tak popírají obsah samotného nabývacího titulu. Z těchto zcela nezpochybnitelných důvodů pak žalobcům nesvědčí dobrá víra pro nabytí části pozemku žalovaných vydržením. Okresní soud se rovněž dostatečně nevypořádal se samotnou výpovědí svědkyně , jméno FO, dne 16. 6. 2023, kdy tvrdila, že sporná část pozemku vždy patřila k jejímu výlučnému vlastnictví. Žalovaní mají dále za to, že opravné usnesení bylo vydáno v rozporu s občanským soudním řádem a nelze rozsudek tak podstatným způsobem doplňovat formou opravného usnesení, když toto usnesení nebylo řádně vyhlášeno a spolu s již vydaným rozsudkem v této věci a v tomto znění se stále jedná o rozhodnutí nevykonatelné, není způsobilé zápisu v katastru nemovitostí, a především právní posouzení celé věci neodpovídá skutkovým tvrzením a provedeným důkazům před okresním soudem. S ohledem na tyto výše uvedené skutečnosti tedy žalovaní navrhli, aby odvolací soud z podnětu odvolání žalovaných napadený rozsudek i opravné usnesení změnil a žalobu zamítl.5. Žalobci k odvolání žalovaných uvedli, že je považují za nedůvodné. Žalobci unesli v předmětném soudním sporu důkazní břemeno, když zejména svědkyně žalovaných , jméno FO, (dříve , jméno FO, ), a až do roku 2021 majitelka pozemku č. parc. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , ve své svědecké výpovědi potvrdila, že oba geometrické plány (z let 1992 i 1998) nechala dělat ona, nechala postavit sporný plot bez konzultace se žalobci, nechala sepsat doho